Dynastie Tughlakovců

	; vlajka
Geografie	; Rozloha tughlakovského státu (Dillíského sultanátu za vlády Tughlakovců) v letech 1321–1398
	; Rozloha tughlakovského státu (Dillíského sultanátu za vlády Tughlakovců) v letech 1321–1398
Hlavní město	Dillí (do 1327, od 1334); Daulatabád (1327–1334)
	Obyvatelstvo
Jazyky	perština (úřední)
Náboženství	sunnitský islám (státní), hinduistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	taka
	Státní útvary a území
	dynastie Chaldží
	dynastie Sajjdovců (Dillíský sultanát)
	Bengálský sultanát
	Vidžajanagarská říše
	Bahmanský sultanát
	Málvský sultanát
	Gudžarátský sultanát

Dynastie Tughlakovců (persky تغلق شاهیان) vládla v Dillíském sultanátu v letech 1320 až 1414. Tughlakovský stát ovládl většinu Indického subkontinentu.

Historie

Zakladatelem dynastie byl Ghází Malik, původně otrok turecko-hindského původu, který se stal za vlády dynastie Chaldží vysokým důstojníkem; 6. září 1320 porazil v bitvě u Indarpatu uzurpátora Chusrau Chána a prohlásil se vladařem Dillí pod novým jménem Ghijásuddín Tughlak. Založil sídelní město Tughlakábád (dnes dillíské předměstí). Zahynul v roce 1325, když se na něj zřítil zvláštní pavilon, postavený na jeho počest po návratu z úspěšného tažení do Bengálska. Údajně šlo o léčku, kterou na něj nastražil jeho syn Muhammad bin Tughlak, aby se zmocnil vlády.

Muhammadova vláda trvala 26 let a podařilo se mu vytvořit ohromnou říši, k níž patřil skoro celý indický subkontinent kromě nejzazšího jihu a hornatých oblastí na východě (dnešní Urísa a Čhattísgarh); stát měl rozlohu okolo 3 200 000 km². Zároveň se Muhammadova vláda vyznačovala mimořádnou brutalitou: udržet nadvládu úzké muslimské elity nad hinduistickou většinou bylo možné jen krutostí a zastrašováním. Ibn Battúta popisuje, jak se v roce 1327 panovník rozzlobil na obyvatele Dillí, kteří se mu nezdáli dostatečně oddaní, a rozhodl o přenesení hlavního města do Daulátábádu v dnešním státě Maháráštra, kam se všichni obyvatelé Dillí museli pěšky přesunout. Na dlouhém hladovém pochodu zemřely tisíce lidí. Dalším extravagantním počinem Mohammada bin Tughlaka bylo rozhodnutí o nahrazení stříbrných mincí mosaznými, které vedlo ke znehodnocení měny a následnému hladomoru. Jeho následník, synovec Firúz Šáh, vládl mírněji a dosáhl stabilizace poměrů i hospodářského růstu. Po jeho smrti však došlo k bojům o moc a oslabení centrální vlády.

V roce 1398 napadl Indii Timúr Leng, který dobyl a vyplenil Dillí (viz bitva o Dillí). I když město zase opustil, tughlakovský stát se už z této katastrofy nevzpamatoval a v roce 1414 se dostal k moci Chizr Chán, který založil dynastii Sajjídovců.

Seznam panovníků

Historie Turkických národů Historie turkických národů do 14. století
Turkucký kaganát 552–744
Turkuti
Západní Turkuti
Východní Turkuti
Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
Sır-Tardušové 628–646
Onogurie 632–668
Dunajské Bulharsko
Volžské Bulharsko
Kangarská unie 659–750
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karlucký jabguluk 756–940
Karachánský chanát 840–1212
Západní Karachánové
Východní Karachánové
Kan-čouské království 848–1036
Kao-čchangské království 856–1335
Pečeněžský chanát 860–1091	Kimäcký chanát 743–1035
Kumánie 1067–1239	Oguzský jabguluk 750–1055

Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
Dynastie otroků (Dillí)
Dynastie Chaldží
Dynastie Tughlakovců
Kypčacký chanát^[1]^[2]^[3]1240–1502
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
Dynastie Bahríovců
Osmanská říše 1299–1923
Jiné turkické dynastie v Anatolii Dynastie Artúkovců Dynastie Saltúkovců v Ázerbájdžánu Dynastie Íldenizovců v Egyptu Dynastie Tulúnovců Dynastie Íchšídovců v Levantě Dynastie Búríjovců Dynastie Zengíjovců

Ghijásuddín Tughlak Šáh I. (1320 – 1325)
Ghijásuddín bin Tughlak (1325 – 1351)
Mahmúd ibn Muhammad (1351)
Firúz Šáh Tughlak (1351 – 1388)
Ghijásuddín Tughlak II. (1388 – 1389)
Abú Bakr Šáh (1389 – 1390)
Násiruddín Muhammad Šáh III. (1390 – 1393)
Sikandar Šáh I. (březen – duben 1393)
Mahmúd Násiruddín II. (1393 – 1413)
Nusrat Šáh (1413 – 1414)

Reference

↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky)
↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky)
↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky)