Maháráštra

Maháráštra
महाराष्ट्र
Maháráštra – znak
znak
Geografie
Hlavní město Bombaj
Souřadnice 19° s. š., 74° v. d.
Rozloha 307 713 km²
Nejvyšší bod Kalsubai (1646 m n. m.)
Časové pásmo +5:30
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 96 752 247
Hustota zalidnění 314,4 obyv./km²
Jazyk maráthština
Národnostní složení Maráthové
Náboženství hinduismus (80 %), islám (11 %), buddhismus (6 %), džinismus (1 %), křesťanství (1 %), zoroastrismus
Správa regionu
Stát IndieIndie Indie
Nadřazený celek Indie
Druh celku svazový stát
Podřízené celky 35 okresů (जिल्हे, districts)
Vznik 1. května 1960
Guvernér Rameš Bais (od 2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 IN-MH
Oficiální web www.maharashtra.gov.in/1125/Home
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maháráštra (maráthsky महाराष्ट्र, Maháráštra, anglicky Maharashtra), v překladu Velký národ je svazový stát v západní Indii. Na severozápadě sousedí s Gudžarátem, na severu s Madhjapradéšem, na východě s Čhattísgarhem, na jihovýchodě s Ándhrapradéšem a na jihu s Karnátakou a Goou. Na západě ho omývají vody Arabského moře; nedaleko od pobřeží je na severu mezi Maháráštru a Gudžarát vetknuto území Nágar Havélí, součást svazového teritoria Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.

Její obyvatelé Maráthové hovoří indoárijským jazykem maráthštinou, příbuznou hindštině. Maháráštra byla vytvořena v roce 1956 rozšířením státu Bombaj (za britské vlády tzv. Bombajské prezidentství) o maráthsky mluvící regiony Maráthváda (do té doby součást státu Hajdarábád) a Vidarbha (součást Centrálních provincií, pozdějšího Madhjapradéše).

V Maháráštře žije přes 96 milionů obyvatel. Po Uttarpradéši a čínské provincii Che-nan je třetí nejlidnatější nižší územní jednotkou na světě.[1] Kdyby byla suvernéním státem, v počtu lidí by zaujímala 12. místo na světě.

Správní členění

Maháráštra se dělí na 35 okresů (maráthsky जिल्हा džilhá, pl. जिल्हे džilhé, anglicky district, pl. districts).

  • AK अकोला / Akolá / Akola
  • AM अमरावती / Amrávatí (Amarávatí) / Amravati
  • AH अहमदनगर / Ahmadnagar (Ahamadanagara) / Ahmednagar
  • OS उस्मानाबाद / Usmánábád (Usmánábáda) / Osmanabad
  • AU औरंगाबाद / Aurangábád (Aurangábáda) / Aurangabad
  • KO कोल्हापूर / Kólhápúr (Kólhápúra) / Kolhapur
  • GA गडचिरोली / Gadčirólí (Gadačirólí) / Gadchiroli
  • GO गोंदिया / Góndijá / Gondiya
  • CH चंद्रपूर / Čandrapúr (Čandrapúra) / Chandrapur
  • JG जळगाव / Džalgáv (Džallagáva) / Jalgaon
  • JN जालना / Džálná (Džálaná) / Jalna
  • DH धुळे / Dhulé / Dhule
  • NB नंदुरबार / Nandurbár (Nandurabára) / Nandurbar
  • NG नागपूर / Nágpúr (Nágapúra) / Nagpur
  • NS नाशिक / Násik (Nášika) / Nashik
  • ND नांदेड / Nándéd (Nándéda) / Nanded
  • TH ठाणे / Tháné / Thane
  • PA परभणी / Parbhaní (Parabhaní) / Parbhani
  • PU पुणे / Puné / Pune
  • BI बीड / Bíd (Bída) / Beed
  • BU बुलढाणा / Buldháná (Buladháná) / Buldhana
  • BH भंडारा / Bhandára / Bhandara
  • MC मुंबई जिल्हा / Bombaj (Mumbaí) / Mumbai City
  • MU मुंबई उपनगर जिल्हा / Mumbaí upanagar džilhá / Mumbai Suburban District
  • YA यवतमाळ / Javatmál (Javatamálla) / Yavatmal
  • RT रत्नागिरी / Ratnágirí / Ratnagiri
  • RG रायगड / Rájgad (Rájagada) / Raigad
  • LA लातूर / Látúr (Látúra) / Latur
  • WR वर्धा / Vardhá / Wardha
  • WS वाशिम / Vášim (Vášima) / Washim
  • ST सातारा / Sátárá / Satara
  • SN सांगली / Sánglí (Sángalí) / Sangli
  • SI सिंधुदुर्ग / Sindhudurg (Sindhudurga) / Sindhudurg
  • SO सोलापूर / Sólápúr (Sólápúra) / Solapur
  • HI हिंगोली / Hingólí / Hingoli

Geografie

Západní Ghát
Ženy z Maháráštry v tradičním sárí

Maháráštra leží v tropickém pásmu v podobných zeměpisných šířkách jako např. jižní okraj Sahary nebo mexický poloostrov Yucatán. Rozlohou 307 713 km² je srovnatelná s Itálií a Polskem. Ze západu na východ měří asi 800 km. V severojižním směru je nejširší západní část státu (téměř 700 km), zatímco směrem k východu se Maháráštra zužuje (na úrovni Nágpúru jen asi 200 km).

Pohoří Západní Ghát (Sahjádrí), které se táhne severojižním směrem souběžně s pobřežím, dělí Maháráštru na dvě nestejně velké části. Úzký pobřežní pás je v severní části vyplněn rozsáhlou bombajskou aglomerací, od ní na jih pak začíná řidčeji osídlené a hůře dostupné Konkánské pobřeží.

Vlastní hory se zvedají do výšek překračujících 1000 m nad mořem, nejvyšší bod Maháráštry Kalsúbáí měří 1646 m. Reliéf je na mnoha místech silně poznamenán erozí do tvaru stolových hor, strmých stěn a kaňonů. Západní svahy zachytávají vlhkost od Arabského moře a jsou porostlé hustou tropickou džunglí; vnitrozemská část je porostlá suchými opadavými lesy, keři a místy má až polopouštní charakter.

Na východě hory klesají pozvolněji a ve výšce kolem 500 m n. m. přecházejí v Dekánskou plošinu, která představuje největší část Maháráštry.

Důležité řeky pramení v Západním Ghátu a tečou východním směrem přes Dekánskou plošinu, kde opouštějí Maháráštru a sousedními státy směřují do Bengálského zálivu. Na severu je to posvátná řeka Gódávarí (pramení u Trjambaku nedaleko Násiku), na jihu pak především řeka Krišna.

Mezi nejdůležitější města Maháráštry patří Bombaj na břehu Arabského moře (i s aglomerací má asi 16 mil. obyvatel), dále Puné (Púna, asi 4 mil. obyvatel) a Násik (1 mil.) na východních svazích Ghátu; zhruba uprostřed státu Aurangábád (870 tis.) a na východě pak Nágpúr (2 mil.)[2]

Reference

  1. ↑ http://www.statoids.com/factoids.html
  2. ↑ Sarina Singh, Stuart Butler, Virginia Jealous, Amy Karafin, Simon Richmond, Rafael Wlodarski: South India. 548 pp. Lonely Planet Publications Pty Ltd, Victoria, Oakland, London, 2007. ISBN 978-1-74104-704-2

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Maháráštra na Wikimedia Commons

Zdroj