Chile Open

Chile Open
Movistar Chile Open
Založeno	1993
Odehráno	Chile Open 2023
Místo	Viña del Mar (2001–2009, 2012–2014) Santiago (1993–2000, 2010–2011, 2020–) Chile Chile
Dějiště	Club Universidad Católica en San Carlos
Souřadnice	33°23′45″ j. š., 70°29′50″ z. d.
Povrch	antuka / venku
Soutěže	28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	718 245 USD
Prize money	642 735 USD
Období	únor a březen
Ředitelka	Catalina Fillolová
Poznámka	část latinskoamerické Golden Swing
ATP Tour
1993–1998	ATP World Series
2000–2008	ATP International Series
2009–2014	ATP World Tour 250
2020–	ATP Tour 250
www.chileopen.cl/index Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chile Open, oficiálně Movistar Chile Open, je profesionální tenisový turnaj mužů konaný v chilském hlavním městě Santiagu, jakožto část čtyřdílné latinskoamerické série Golden Swing. Na okruhu ATP Tour se od obnovení v roce 2020 řadí do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v únorovém či březnovém termínu na otevřených antukových dvorcích Clubu Universidad Católica en San Carlos v Las Condes, městě santiagské metropolitní oblasti.

Historie

Po zrušení tří brazilských turnajů ATP Tour v roce 1992, se bratři Fillolové rozhodli odkoupit práva na jeden z ukončených turnajů, jenž se měl konat v Chile. Úvodní ročník Chile Open proběhl v listopadu 1993. V sezóně 1999 se nekonal pro změnu termínu ze strany ATP na únor 2000.

V období 2001–2009 se Chile Open poprvé uskutečnilo v přímořském letovisku Viña del Mar na dvorcích areálu Centro de Tenis Las Salinas, v obdobích 1993–2000 a 2010–2011 pak v Santiagu de Chile, než se na tři sezóny vrátilo do Viña del Mar. V sezóně 2015 jej v kalendáři ATP Tour nahradil antukový Ecuador Open Quito se sídlem v Quitu.^[1] V říjnu 2019 organizátoři Brasil Open držící pořadatelská práva oznámili, že turnaj přesunou ze São Paula do Santiaga.^[2][3] V následující sezóně byl obnoven Chile Open 2020. Ročník vyhrál 19letý Brazilec Thiago Seyboth Wild jako nejmladší a na pozici 182. hráče také nejníže postavený brazilský vítěz v historii ATP, první šampion na okruhu narozený v roce 2000 i nejmladší v sérii Golden Swing od titulu 18letého Nadala v Acapulku 2005.^[4]

Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. V sezóně 2007 singlovou soutěž odehrálo dvacet čtyři tenistů. ATP se po problémech rozhodla tento počet hráčů opustit a vrátila se k předchozímu schématu pavouku.

Nejvyšší počet čtyř singlových titulů vyhrál Chilan Fernando González. Mezi účastníky turnaje se zařadily světové jedničky Mats Wilander, Jim Courier, Marcelo Ríos, Carlos Moyà, Gustavo Kuerten a Rafael Nadal, a také hráči první desítky žebříčku Jiří Novák, Sergi Bruguera, Guillermo Coria, David Nalbandian, David Ferrer, Fernando Verdasco, Juan Mónaco a další.

Vývoj názvu turnaje

• 1993–1997: Hellmann's Cup
• 1998–2001: Chevrolet Cup
• 2002–2005: BellSouth Open by Rosen
• 2006–2011: Movistar Open
• 2012–2013: VTR Open
• 2014: Royal Guard Open
• 2020–2022: Chile Dove Men+Care Open
• od 2023: Movistar Chile Open

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek	místo
1993	Javier Frana	Emilio Sánchez Vicario	7–5, 3–6, 6–3	Santiago
1994	Alberto Berasategui	Francisco Clavet	6–3, 6–4
1995	Sláva Doseděl	Marcelo Ríos	7–6(7–3), 6–3
1996	Hernán Gumy	Marcelo Ríos	6–4, 7–5
1997	Julián Alonso	Marcelo Ríos	6–2, 6–1
1998	Francisco Clavet	Júnis Al Ajnáví	6–2, 6–4
2000	Gustavo Kuerten	Mariano Puerta	7–6(7–3), 6–3
2001	Guillermo Coria	Gastón Gaudio	4–6, 6–2, 7–5	Viña del Mar
2002	Fernando González	Nicolás Lapentti	6–3, 6–7(5–7), 7–6(7–4)
2003	David Sánchez Muñoz	Marcelo Ríos	1–6, 6–3, 6–3
2004	Fernando González	Gustavo Kuerten	6–4, 6–4
2005	Gastón Gaudio	Fernando González	6–3, 6–4
2006	José Acasuso	Nicolás Massú	6–4, 6–3
2007	Luis Horna	Nicolás Massú	7–5, 6–3
2008	Fernando González	Juan Mónaco	bez boje
2009	Fernando González	José Acasuso	6–1, 6–3
2010	Thomaz Bellucci	Juan Mónaco	6–2, 0–6, 6–4	Santiago
2011	Tommy Robredo	Santiago Giraldo	6–2, 2–6, 7–6(7–5)
2012	Juan Mónaco	Carlos Berlocq	6–3, 6–7, 6–1	Viña del Mar
2013	Horacio Zeballos	Rafael Nadal	6–7(2–7), 7–6(8–6), 6–4
2014	Fabio Fognini	Leonardo Mayer	6–2, 6–4
2020	Thiago Seyboth Wild	Casper Ruud	7–5, 4–6, 6–3	Santiago
2021	Cristian Garín	Facundo Bagnis	6–4, 6–7(3–7), 7–5
2022	Pedro Martínez	Sebastián Báez	4–6, 6–4, 6–4
2023	Nicolás Jarry	Tomás Martín Etcheverry	6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–2

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1993	Mike Bauer David Rikl	Christer Allgardh Brian Devening	7–6, 6–4
1994	Karel Nováček Mats Wilander	Tomás Carbonell Francisco Roig	4–6, 7–6, 7–6
1995	Jiří Novák David Rikl	Shelby Cannon Francisco Montana	6–4, 4–6, 6–1
1996	Gustavo Kuerten Fernando Meligeni	Albert Portas Dinu Pescariu	6–4, 6–2
1997	Jan Hendrik Davids Andrew Kratzmann	Julián Alonso Nicolás Lapentti	7–6, 5–7, 6–4
1998	Mariano Hood Sebastián Prieto	Massimo Bertolini Devin Bowen	7–6, 6–7, 7–6
2000	Gustavo Kuerten Antônio Prieto	Lan Bale Piet Norval	6–2, 6–4
2001	Lucas Arnold Tomás Carbonell	Mariano Hood Sebastián Prieto	6–4, 2–6, 6–3
2002	Gastón Etlis Martín Rodríguez	Lucas Arnold Luis Lobo	6–3, 6–4
2003	Agustín Calleri Mariano Hood	František Čermák Leoš Friedl	6–3, 1–6, 6–4
2004	Juan Ignacio Chela Gastón Gaudio	Nicolás Lapentti Martín Rodríguez	7–6(7–2), 7–6(7–3)
2005	David Ferrer Santiago Ventura	Gastón Etlis Martín Rodríguez	6–3, 6–4
2006	José Acasuso Sebastián Prieto	František Čermák Leoš Friedl	7–6(7–2), 6–4
2007	Paul Capdeville Óscar Hernández	Albert Montañés Rubén Ramírez Hidalgo	4–6, 6–4, [10–6]
2008	José Acasuso Sebastián Prieto	Máximo González Juan Mónaco	6–1, 3–0skreč
2009	Pablo Cuevas Brian Dabul	František Čermák Michal Mertiňák	6–3, 6–3
2010	Łukasz Kubot Oliver Marach	Potito Starace Horacio Zeballos	6–4, 6–0
2011	Marcelo Melo Bruno Soares	Łukasz Kubot Oliver Marach	6–3, 7–6(7–3)
2012	Frederico Gil Daniel Gimeno	Pablo Andújar Carlos Berlocq	1–6, 7–5, [12–10]
2013	Paolo Lorenzi Potito Starace	Rafael Nadal Juan Mónaco	6–2, 6–4
2014	Oliver Marach Florin Mergea	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	6–3, 6–4
2020	Roberto Carballés Baena Alejandro Davidovich Fokina	Marcelo Arévalo Jonny O'Mara	7–6(7–3), 6–1
2021	Simone Bolelli Máximo González	Federico Delbonis Jaume Munar	7–6(7–4), 6–4
2022	Rafael Matos Felipe Meligeni Alves	André Göransson Nathaniel Lammons	7-6(10–8), 7-6(7–3)
2023	Andrea Pellegrino Andrea Vavassori	Thiago Seyboth Wild Matías Soto	6–4, 3–6, [12–10]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chile Open na Wikimedia Commons
• Chile Open Archivováno 1. 3. 2023 na Wayback Machine. – oficiální stránky
• Chile Open na stránce ATP Tour

Zdroj