Alejandro Tabilo

Alejandro Tabilo
Alejandro Tabilo v kvalifikaci French Open 2023
Alejandro Tabilo v kvalifikaci French Open 2023
Přezdívka Jano[1]
Stát ChileChile Chile
Datum narození 2. června 1997 (26 let)[2]
Místo narození Toronto, Kanada
Výška 188 cm[2]
Hmotnost 75 kg[2]
Profesionál od 2015[2]
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 494 460 USD
Tenisová raketa Yonex
Dvouhra
Poměr zápasů 31–29
Tituly 1 ATP, 5 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění 49. místo (15. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2020)
French Open 3. kolo kvalifikace (2021, 2023)
Wimbledon 2. kolo (2022)
US Open 2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů 12–12
Tituly 0 ATP, 5 ITF
Nejvyšší umístění 249. místo (22. února 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2022)
Wimbledon 1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240215a15. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alejandro Tabilo Álvarez (* 2. června 1997 Toronto, Ontario) je chilský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2024 na 49. místě a ve čtyřhře v únoru 2022 na 249. místě. Trénuje ho Guillermo Gómez.[1][2]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 utkáním skupiny finálového turnaje proti Německu, v němž s Barriosem Verou prohráli rozhodující čtyřhru s Krawietzem a Miesem. Němci tak zvítězili 2–1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život

Narodil se roku 1997 chilským emigrantům Ricardu a Márii Tabilovým v kanadském Torontu, kde se rodiče vlastnící úklidovou firmu poznali. Má bratra Sebastiana Tabila. Ve třinácti letech odjel trénovat do bradentonské IMG Academy.[5][6][1] Za preferovaný úder uvedl kraťas, jako oblíbený povrch antuku a z turnajů Wimbledon.[1]

Tenisová kariéra

Na grandslamu debutoval jako 22letý v singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Zapata Miralles, Stachovskyj a Viola. V úvodním kole dvouhry zvládl pětisetovou bitvu s kolumbijským kvalifikantem Danielem Elahim Galánem,[7] než jej vyřadila americká světová devatenáctka John Isner.[8] Po skončení se poprvé posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku, z 208. na 172. místo.[9]

Při daviscupovém debutu na finálovém turnaji 2019 proti Německu

V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval únorovým Chile Open 2020, do něhož obdržel divokou kartu. Po výhře nad Italem z druhé stovky Paolem Lorenzim jej na santiagské antuce zastavil druhý nasazený Nor a pozdější finalista Casper Ruud.[10] Účast ve druhém kole zopakoval o rok později, když na Chile Open 2021 nejdříve porazil Slováka Jozefa Kovalíka, aby jeho cestu soutěží ukončil chilský dvaadvacátý muž klasifikace a pozdější vítěz Cristian Garín.[11]

Do série Masters premiérově zasáhl na březnovém Miami Open 2021 po výhře v kvalifikačním kole nad Damirem Džumhurem. Časnou porážku v miamské dvouhře mu přivodil devadesátý pátý muž pořadí Mikael Ymer ze Švédska.[12] První výhry v mistrovské sérii dosáhl na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells, v jehož úvodu přehrál rovněž devadesátého pátého hráče žebříčku, Američana Denise Kudlu. Ve dvou setech pak nestačil na světovou sedmičku Mattea Berrettiniho. Proti Italovi tak odehrál první střetnutí s příslušníkem světové desítky.[13]

V kvalifikaci Wimbledonu 2023

Po prohře s jedenatřicátým mužem klasifikace Carlosem Alcarazem na Australian Open 2022 si na únorovém Córdoba Open 2022 poprvé zahrál čtvrtfinále, semifinále i finále turnaje ATP Tour. Jako 144. hráč žebříčku musel projít kvalifikací. Mezi poslední osmičkou vyřadil Argentince Sebastiána Báeze a poté nejvýše nasazenou světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana, čímž zaznamenal debutové vítězství na hráčem z první dvacítky.[14] V souboji o titul nenašel recept na 34letého Španěla Alberta Ramose-Viñolase, přestože získal úvodní sadu. Ve druhém setu navíc ztratil náskok jednoho a ve třetím dvou prolomených podání.[15] O dva týdny později postoupil přes Garína a Miomira Kecmanoviće do semifinále Chile Open 2022, v němž byl nad jeho síly Španěl Pedro Martínez z osmé desítky.[16] Čtvrtfinále si zahrál na mnichovském BMW Open 2022, kde jej zastavil Němec Oscar Otte.[17] Stejný soupeř jej vyřadil o týden dříve i na Serbia Open. Přes Jordana Thompsona se probojoval do osmifinále BNP Paribas Open 2023. V něm však podlehl americké světové šestnátce Francesi Tiafoeovi.[18][9]

První kariérní trofej na túře ATP získal na lednovém ASB Classic 2024 v Aucklandu. Z pozice 82. muže klasifikace musel projít kvalifikací. Jediný set na turnaji mu na úvod dvouhry odebral Chorvat Borna Gojo. Ve druhém kole přehrál Nizozemce z šesté desítky Botice van de Zandschulpa a v semifinále pětatřicátého hráče žebříčku, francouzského teenagera Arthura Filse. V souboji o titul zdolal o čtyři roky staršího Japonce Tara Daniela po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do první padesátky, na 49. místo. Stal se tak prvním chilským vítězem turnaje na tvrdém povrchu od Fernanda Gonzáleze na China Open 2007 a třetím aktivním chilským šampionem po Garínovi a Jarrym. Představoval také prvního kvalifikanta od Juana Manuela Cerúndola na Córdoba Open 2021, jenž vybojoval titul.[19][20]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–1 D)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. únor 2022 Córdoba, Argentina antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 1. leden 2024 Auckland, Nový Zéland tvrdý Japonsko Taró Daniel 6–2, 7–5

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (5 D; 0 Č)
ITF (3 D; 5 Č)

Dvouhra (8 titulů)

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. prosinec 2016 Santiago, Chile antuka Argentina Genaro Olivieri 6–4, 4–6, 6–3
2. prosinec 2018 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý Dominikánská republika José Olivares 6–3, 6–3
3. únor 2019 Aktobe, Kazachstán tvrdý (h) Nizozemsko Niels Lootsma 6–3, 6–4
4. listopad 2021 Guayaquil, Ekvádor antuka Nizozemsko Jesper de Jong 6–1, 7–5
5. květen 2023 Francavilla al Mare, Itálie antuka Francie Benoît Paire 6–1, 7–5
6. červenec 2023 Karlsruhe, Německo antuka Itálie Giulio Zeppieri 2–6, 1–0skreč
7. listopad 2023 Guayaquil, Ekvádor antuka Kolumbie Daniel Elahi Galán 6–2, 6–2
8. listopad 2023 Brasília, Brazílie tvrdý Argentina Román Burruchaga 6–3, 7–6(8–6)

Čtyřhra (5 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. prosinec 2016 Santiago, Chile antuka Chile Jorge Montero Chile Jorge Aguilar
Chile Víctor Núñez 		6–3, 6–4
2. říjen 2017 Antalya, Turecko antuka Chorvatsko Domagoj Biljesko Itálie Riccardo Bonadio
Itálie Federico Maccari 		7–6(7–5), 4–6, [10–3]
3. říjen 2017 Antalya, Turecko antuka Chorvatsko Domagoj Biljesko Rusko Alexandr Boborykin
Rusko Timur Kijamov 		6–3, 6–4
4. listopad 2017 Curicó, Chile antuka Argentina Matías Franco Descotte Argentina Mariano Kestelboim
Argentina Matías Zukas 		6–2, 6–3
5. červen 2019 Bacău, Rumunsko antuka Peru Juan Pablo Varillas Peru Alexander Merino
Argentina Manuel Peña Lopez 		7–6(7–5), 7–6(7–4)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro Tabilo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Alejandro Tabilo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Alejandro Tabilo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240215a15. února 2024
  3. ↑ Alejandro Tabilo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240215a15. února 2024
  4. ↑ Alejandro Tabilo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240215a15. února 2024
  5. ↑ Chasing his Tennis Dream. Tidcombe Sports [online]. 2014-08-28 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Papá de Tabilo y el sentimiento patrio de su hijo: “Nunca se le pasó por la cabeza jugar por Canadá, era diferente a lo fríos que son acá”. Publimetro Chile [online]. 2020-01-21 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ Tabilo tras su triunfal debut en Australia: "Es una sensación increíble". La Tercera [online]. 2020-01-21 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ BRADEN, Jonathon. John Isner Is Usually Cold In January And February. FiveThirtyEight [online]. 2020-01-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Alejandro Tabilo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Ruud, Delbonis advance at Chile Open, Cuevas out. Sportsnet.ca [online]. 2020-02-26 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Christian Garin reaches the Chile Open quarter finals. UBITENNIS [online]. 2021-03-12 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Tabilo perdió en su debut del Masters 1000 de Miami. ESPNdeportes.com [online]. 2021-03-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  13. ↑ MEYER, Luke. Matteo Berrettini beats Tabilo in the 2nd round of the BNP Paribas Open.. Tennis Tonic [online]. 2021-10-11 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ TABILO VENCIÓ A SCHWARTZMAN EN EL CÓRDOBA OPEN Y ES EL PRIMER FINALISTA. www.cordobaopen.com [online]. Torneos y Competencias S.A., 2022-02-05 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. ↑ Ramos-Vinolas Spoils Tabilo's Dream Run With Incredible Comeback In Cordoba Final. ATP Tour [online]. 2022-02-07 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ Spain's Martinez and Argentina's Baez reach Chile Open final. AP News [online]. 2022-02-27 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Tennis, BMW Open in München: Oscar Otte im Halbfinale - erfolgreich wie noch nie. SPORT1 [online]. 2022-04-29 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Indian Wells: Tiafoe scores 150th career win to reach QFs. Tennis Majors [online]. 2023-03-15 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Qualifier Tabilo wins first ATP Tour title in Auckland. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Qualifier Alejandro Tabilo wins first ATP title in Auckland over Taro Daniel. Tennis [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj