Oscar Otte

Oscar Otte
Oscar Otte na French Open 2022
Oscar Otte na French Open 2022
Přezdívka Oss, Ozzy, Otter[1]
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Datum narození 16. července 1993 (30 let)[2]
Místo narození Kolín nad Rýnem, Německo[2]
Bydliště Kolín nad Rýnem, Německo[2]
Výška 193 cm[2]
Hmotnost 79 kg[2]
Profesionál od 2011[2]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 2 446 676 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 30–44
Tituly 0 ATP, 5 challengerů, 8 ITF
Nejvyšší umístění 36. místo (27. června 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2022)
French Open 2. kolo (2019)
Wimbledon 3. kolo (2022)
US Open 4. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů 6–12
Tituly 0 ATP, 2 challengery, 15 ITF
Nejvyšší umístění 161. místo (15. května 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2022)
Wimbledon 1. kolo (2022)
Týmové soutěže
Davis Cup čtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240206a6. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oscar Otte (* 16. července 1993 Kolín nad Rýnem) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třináct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2022 na 36. místě a ve čtyřhře v květnu 2017 na 161. místě. Trénuje ho Peter Moraing.[1][2]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2010, když na turnaji v rodném Kolíně nad Rýnem dotovaném 10 tisíci dolary v úvodním kole podlehl Australanu Jamesi Lemkemu ze čtvrté světové stovky.[3] Jako poražený finalista skončil ve dvouhře i čtyřhře challengeru v čínském Čching-tau, konaném během dubna 2017. V singlu nestačil na Srba Janka Tipsareviće a v deblu pak po boku Mieseho na krajany Gera Kretschmera s Alexandrem Satschkem. První challenger ve dvouhře vyhrál o dva měsíce později na Lisboa Belém Open 2017, když otočil finále proti Japonci Taru Danielovi z konce elitní stovky žebříčku. Druhou trofej v této úrovni tenisu přidal na Open du Pays d'Aix 2020 ve francouzském Aix-en-Provence. V závěrečném utkání zdolal Brazilce Thiaga Seybotha Wilda, jemuž patřila 113. příčka klasifikace.[4][3] Ve finále květnového challengeru I.ČLTK Prague Open 2021 dohrál na raketě Nizozemce Tallona Griekspoora.[5][6]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovým Stockholm Open 2018, když na pátý pokus prošel kvalifikační soutěží. Na úvod dvouhry zdolal Estonce Jürgena Zoppa, jehož vyřadil i o den dříve v kvalifikačním kole. Poté však byl nad jeho síly Američan Tennys Sandgren. Po koronavirovém přerušení sezóny 2020 startoval jako kvalifikant na dodatečně zařazených Bett1Hulks Indoors a Bett1Hulks Championship v rodném Kolíně nad Rýnem. Na prvním z nich vypadl ve druhém kole s Moldavanem Raduem Albotem a poté v téže fázi s argentinskou světovou devítkou Diegem Schwartzmanem.[4]

Třikrát v řadě nezvládl kvalifikační síto grandslamových soutěží, než do hlavní soutěže postoupil v mužském singlu French Open 2019. V pařížské kvalifikaci přitom po výhrách nad Jamesem Wardem a Stefanem Napolitanem podlehl Guillermu Garcíovi-Lópezi. Účast ve dvouhře mu zajistilo až odstoupení Nicka Kyrgiose. V úvodním kole přehrál Tunisana Maleka Džazírího, než jeho cestu zastavil třetí nasazený Roger Federer.[7][4]

V sezóně 2021 prošel kvalifikacemi tří ze čtyř grandslamů. Na úvod French Open 2021 však nenašel recept na světovou šestku Alexandra Zvereva.[8] Ve Wimbledonu 2021 rozhodl o svém postupu nad Francouzem Arthurem Rinderknechem až ziskem tiebreaku v pátém setu za stavu gamů 12–12. Ve druhé fázi jej vyřadil bývalý londýnský šampion Andy Murray.[9] Do osmifinále se probojoval na US Open 2021. Při své newyorské premiéře vyřadil turnajovou dvacítku Lorenza Sonega, Američana Denise Kudlu a Itala Andrease Seppiho.[10] Stal se tak jedním ze tří kvalifikantů ve čtvrtém kole, což se na US Open událo poprvé od zavedení pravidelných kvalifikačních soutěží mužů v roce 1982. Tři kvalifikanti se do této fáze grandslamu naposledy předtím probojovali na French Open 1995. Jako 144. hráč žebříčku byl rovněž nejníže postaveným osmifinalistou ve Flushing Meadows od Jiřího Nováka v roce 2006, kdy Čechovi patřila 179. pozice.[11] Do čtvrtfinále jej však nepustila italská turnajová šestka Matteo Berrettini.[4]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. říjen 2022 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Německo Fabian Fallert Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández 		6–3, 5–7, [8–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (5 D; 2 Č)
ITF (8 D; 15 Č)

Dvouhra (13 titulů)

Č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 20130701ačervence 2013 Dortmund, Německo antuka Německo Ivo Mijic 6–1, 6–4
2. 20150601ačervna 2015 Binche, Belgie antuka Španělsko Juan Lizariturry 7–5, 6–1
3. 20150601ačervna 2015 Damme, Belgie antuka Německo Tom Schönenberg 7–5, 6–3
4. 20150801asrpna 2015 Eupen, Belgie antuka Belgie Joris De Loore 4–6, 6–2, 6–3
5. 20160801asrpna 2016 Überlingen, Německo antuka Bulharsko Alexandar Lazov 6–7(4–7), 6–2, 6–4
6. 20170201aúnora 2017 Tipton, Velká Británie tvrdý (h) Francie David Guez 7–5, 6–3
7. 20170201aúnora 2017 Shrewsbury, Velká Británie tvrdý (h) Spojené království Marcus Willis 7–5, 7–6(7–4)
8. 20170301abřezna 2017 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Rémi Boutillier 6–4, 6–4
1. 20170601ačervna 2017 Lisabon, Portugalsko antuka Japonsko Taró Daniel 4–6, 6–1, 6–3
2. 20200901azáří 2020 Aix-en-Provence, Francie antuka Brazílie Thiago Seyboth Wild 6–2, 6–7(4–7), 6–4
3. 20211001aříjna 2021 Ismaning, Německo koberec Slovensko Lukáš Lacko 6–4, 6-4
4. 20211101alistopadu 2021 Ortisei, Itálie tvrdý (h) USA Maxime Cressy 7–6(7–5), 6–4
5. 20211101alistopadu 2021 Bari, Itálie tvrdý Německo Daniel Masur 7–5, 7–5

Čtyřhra (17 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20130701ačervence 2013 Dortmund, Německo antuka Německo Andreas Mies Německo Mats Moraing
Německo Tom Schönenberg 		7–5, 6–1
2. 20130901azáří 2013 Forbach, Francie koberec (h) Německo Andreas Mies Německo Tim Pütz
Německo Lukas Storck 		6–7(7–9), 6–2, [10–7]
3. 20131001aříjna 2013 Hambach, Německo koberec (h) Německo Andreas Mies Rakousko Nikolaus Moser
Spojené království Neil Pauffley 		7–5, 4–4,skreč
4. 20131001aříjna 2013 Essen, Německo tvrdý (h) Německo Andreas Mies Srbsko Miki Janković
Indie Sriram Balaji 		bez boje
5. 20131001aříjna 2013 Bad Salzdetfurth, Německo koberec (h) Německo Andreas Mies Německo Daniel Masur
Německo Dominik Schulz 		5–7, 6–3, [10–8]
6. 20160301abřezna 2016 Loulé, Portugalsko tvrdý Německo Andreas Mies Portugalsko João Domingues
Portugalsko Nuno Deus 		5–0skreč
7. 20160301abřezna 2016 Villers-lès-Nancy, Francie tvrdý (h) Německo Andreas Mies Kanada Martin Beran
Spojené království Evan Hoyt 		4–6, 6–4, [10–7]
8. 20160401adubna 2016 Madrid, Španělsko tvrdý Německo Andreas Mies Rumunsko Patrick Grigoriu
Rumunsko Luca George Tatomir 		2–6, 6–1, [10–3]
9. 20160501akvětna 2016 Praha, Česko antuka Německo Andreas Mies Česko Zdeněk Kolář
Česko Petr Michnev 		6–0, 6–4
10. 20160501akvětna 2016 Bacău, Rumunsko antuka Německo Andreas Mies Kolumbie Nicolás Barrientos
Ekvádor Emilio Gómez 		6–3, 6–3
11. 20160801asrpna 2016 Überlingen, Německo antuka Německo Tom Schönenberg Peru Mauricio Echazú
Bulharsko Alexandar Lazov 		6–1, 6–0
12. 20161001aříjna 2016 Bad Salzdetfurth, Německo koberec (h) Německo Andreas Mies Německo Marvin Möller
Německo Tim Rühl 		6–7(3–7), 6–4, [10–7]
13. 20170101aledna 2017 Kaarst, Německo koberec (h) Německo Jannis Kahlke Nizozemsko David Pel
Belgie Joran Vliegen 		6–3, 5–7, [10–8]
14. 20170101aledna 2017 Nußloch, Německo koberec (h) Německo Andreas Mies Polsko Mateusz Kowalczyk
Polsko Grzegorz Panfil 		6–3, 6–0
15. 20170201aúnora 2017 Tipton, Velká Británie tvrdý (h) Německo Jannis Kahlke Itálie Andrea Pellegrino
Itálie Andrea Vavassori 		5–7, 6–2, [10–5]
1. 20170501akvětna 2017 Řím, Itálie antuka Německo Andreas Mies Belgie Kimmer Coppejans
Maďarsko Márton Fucsovics 		4–6, 7–6(14–12), [10–8]
2. 20210401adubna 2021 Oeiras, Portugalsko antuka Německo Mats Moraing Itálie Riccardo Bonadio
Kazachstán Denis Jevsejev 		6–1, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Otte na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Oscar Otte | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g Oscar Otte na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220624a24. června 2022
  3. ↑ a b c Oscar Otte na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220624a24. června 2022
  4. ↑ a b c d Oscar Otte | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Challenger na Štvanici vyhráli Nizozemec Griekspoor a Němka Niemeirová [online]. ČT sport, 2021-05-09 [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Griekspoor Captures Prague Open Challenger Title. Tennis TourTalk [online]. 2021-05-09 [cit. 2021-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-20. (anglicky) 
  7. ↑ Classy Federer Moves into 3rd Round at French Open - peRFect Tennis. www.perfect-tennis.com [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Alexander Zverev Battles From Two Sets Down At Roland Garros [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-30 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JUREJKO, Jonathan. Murray defies odds again in SW19 win. BBC Sport [online]. 2021-06-30 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Oscar Otte continues dream run in his first US Open [online]. US Open, 2021-09-04 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ The Associated Press. Otte becomes 3rd qualifier in US Open 4th round. theScore.com [online]. 2021-09-04 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj