Ceny Benois de la danse

Ceny Benois de la danse (též rusky jako Приз Бенуа де ла Данс) jsou mezinárodní výroční ceny, které uděluje nekomerční centrum Benois se sídlem v Moskvě baletním umělcům, zejména choreografům a tanečníkům a tanečnicím.

Historie a současnost

Ceny Benois de la danse byly založeny v roce 1991 v Moskvě na zasedání Mezinárodní taneční asociace (nyní Mezinárodní taneční unie).[1] Vzorem byly americké filmové ceny Oscar,[2] také proto bývají označovány za Baletní Oskary.

V porotě cen usedají významní světoví choreografové, v jejím čele je tradičně Jurij Grigorovič. Porotci jednotlivě nominují kandidáty na ceny, společně pak vybírají laureáty.[3]

Od roku 2004 se ceny předávají na galakoncertech ve Velkém divadle, na nichž vystupují významní tanečníci[1] včetně laureátů ceny a tanečníků nominovaných v příslušném roce. V roce 2009 se moskevský galakoncert nekonal z důvodu finančních potíží organizátorů.[4] Proběhl ale galaprogram v italské Vicenze.[5]

V roce 2020 byly festival a předávání cen přeloženy na rok 2021 kvůli komplikacím spojeným s pandemií koronaviru.

Název a trofej

Cena dostala své jméno podle ruského uměleckého kritika a výtvarníka Alexandra Benoise, člena rozsáhlé rodiny Benois, patřící k ruské inteligenci přelomu 19. a 20. století, jenž mimo jiné v první polovině 20. století významně ovlivnil tzv. Ruské sezóny v Paříži včetně vystoupení Ruského baletu Sergeje Ďagileva, pro něž tvořil i návrhy scén.

Cenou je soška představující dvě proti sobě stojící postavy s rozpřaženýma rukama, jako kdyby si chtěly padnout do náruče. Autorem sochy je Igor Ustinov, Benoisův potomek.

Laureáti

Za celoživotní přínos

Tato cena nese oficiální název Za život v umění (rusky За жизнь в искусстве).

Choreograf

Roland Petit
  • 1992 – John Neumeier: Windows on Mozart (Hamburský balet)
  • 1993 – Jiří Kylián: As if never been (NDT)
  • 1994 – Roland Petit: Otto Dix (Státní opera Berlín)
  • 1995 – Angelin Preljocaj: Le Parc (Pařížská opera)
  • 1996 – Valentin Jelizarjev: Rogneda (Běloruské národní velké divadlo)
  • 1997 – neudělena
  • 1998 – Davide Bombana: Ein Traumspiel (Prinzregententheater Mnichov) a Carolyn Carlsonová: Signes (Pařížská opera)
  • 1999 – Jiří Kylián: One of a Kind (NDT)
  • 2000 – Nacho Duato
  • 2002 – neudělena
  • 2003 – David Dawson: The Grey Area (Nizozemský národní balet) a Edouard Lock: AndreAuria (Pařížská opera)
  • 2004 – Paul Lightfoot a Sol Leon: Signing Off (NDT)
  • 2005 – Alexej Ratmanskij: Anna Karenina (Dánský královský balet)
  • 2006 – Boris Ejfman: Anna Karenina (Balet Borise Ejfmana Petrohrad)
  • 2007 – Martin Schläpfer: String Quartet (Mainz Ballett)
  • 2008 – Jean-Christophe Maillot: Faust (Balet Monte Carlo)
  • 2009 – Eduardo Lao: Tres (Ballet Comunidad de Madrid) a Wayne McGregor: Infra (Královský balet Londýn)
  • 2010 – neudělena
  • 2011 – Sidi Larbi Cherkaoui a Damien Jalet: Babylon a Jorma Elo: Sen noci svatojánské (Vídeňská státní opera) a Slice to Sharp (Moskevské hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka)
  • 2012 – Lar Lubovitch: Crisis Variations (Lubovitch Dance Company of New York)
  • 2013 – Hans van Manen: Variace pro dva páry (Nizozemský národní balet) a Christopher Wheeldon: Popelka (Nizozemský národní balet)
  • 2014 – Alexej Ratmanskij: Trilogie na hudbu Dmitrije Šostakoviče (Devátá symfonie, První klavírní koncert a Komorní symfonie) a Bouře (Americké baletní divadlo)
  • 2015 – Christopher Wheeldon: Zimní pohádka (Královský balet Londýn)
  • 2016 – Jurij Posochov: Hrdina naší doby (Velké divadlo v Moskvě), Johan Inger: One On One (NDT)
  • 2017 – Crystal Piteová: The Season's Canon (Pařížská opera)
  • 2018 – Jurij Posochov: Nurejev (Velké divadlo v Moskvě) a Deborah Colkerová: Pes bez peří (Deborah Colker Company)[6]
  • 2019 – Christian Spuck: Zimní cesta (Curyšský balet) a Fredrik Benke Rydman: Duet s industriálním robotem (Stockholmské městské divadlo)
  • 2021 – Jurij Posochov: Anna Karenina (Joffrey Ballet Chicago)[7]

Tanečník

Angel Corella
  • 1992 – Alexander Koelpin, Julio Bocca
  • 1993 – Andrej Uvarov
  • 1994 – Sergej Filin
  • 1995 – Nicolas Le Riche
  • 1996 – Irek Muchamedov, Vladimir Děrevjanko
  • 1997 – Gregor Seyffert, Faruch Ruzimatov
  • 1998 – Manuel Legris, Vladimir Malachov
  • 1999 – Nikolaj Ciskaridze
  • 2000 – Angel Corella, Jean-Guillaume Bart
  • 2002 – Jiří Bubeníček, Jeffrey Gerodias
  • 2003 – Lukáš Slavický
  • 2004 – Lloyd Riggins, Laurent Hilaire
  • 2005 – Mathieu Ganio
  • 2006 – Di Wang, Leonid Sarafanov
  • 2007 – Hervé Moreau
  • 2008 – Carlos Acosta, Marcelo Gomes
  • 2009 – Ivan Vasiljev, Joaquín de Luz
  • 2010 – Thiago Bordin, David Hallberg
  • 2011 – Rolando Sarabia, Semjon Čudin, Fernando Romero
  • 2012 – Mathias Heymann, Carsten Jung
  • 2013 – Alban Lendorf, Vadim Muntagirov
  • 2014 – Herman Cornejo
  • 2015 – Edward Watson
  • 2016 – Kim Ki-min
  • 2017 – Hugo Marchand, Děnis Rodkin
  • 2018 – Isaac Hernández, Vladislav Lantratov
  • 2019 – Vadim Muntagirov
  • 2021 – Jesús Carmona[7]

Olexandr Rjabko získal v roce 2016 zvláštní cenu za umění partnerství.

Tanečnice

Diana Višňovová

Skladatel

Scénograf

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Benois de la danse: O projekte [online]. Centrum Benois, [mezi 2004 a 2009] [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ Art-direktor: konkurs "Benua dě lja Dans" sozdan po primeru "Oskara". RIA Novosti [online]. 2010-04-22 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ Na Benua dě la dans vydvinuty samye vostrebovannye v mire choreografy. World News Daily [online]. 2010-04-26 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ DOPINA, Asja. Nazvany laureaty "Benois de la Dance-2010". Vesti.ru [online]. 2010-05-19 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ Benois International Prize Stars Gala took Vicenza by storm. Danza Ballet [online]. 2009-05-28 [cit. 2010-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-07. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e Serebrennikov, Posochov i Děmuckij polučili premiju «Benua de la dans» za balet «Nurejev» [online]. Muzykalnoje obozrenije, 2018-06-07 [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑ a b c d e f Nazvany imena poběditělej XXVIII meždunarodnogo baletnogo priza Benua de la Dans. Expert.ru [online]. 2021-06-11 [cit. 2021-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-11. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj