Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic
Mince s erbem Bohuslava Felixe z Lobkovic
Mince s erbem Bohuslava Felixe z Lobkovic
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1576 – 27. srpen 1583
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Jan z Valdštejna
Nástupce Jiří starší Popel z Lobkowicz
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1570 – 1576
Panovník Maxmilián II.
Předchůdce Jan z Valdštejna
Nástupce Adam ze Švamberka
Zemský fojt v Dolní Lužici
Ve funkci:
1555 – ?
Panovník Ferdinand I.
Vrchní královský hejtman horní v Jáchymově
Ve funkci:
1548 – 1558
Panovník Ferdinand I.
Královský rada
Panovník Ferdinand I.
Narození 13. ledna 1517
Úmrtí 27. srpna 1583 (ve věku 66 let)
Líčkov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Kostel svaté Kateřiny (50°27′5″ s. š., 13°25′1″ v. d.)
Národnost česká
Choť 1. Markéta z Plavna
2. Anna z Fictumu
Rodiče Václav Hasištejnský z Lobkowicz
Sidonie z Fictumu
Děti Jan Valdemar Hasištejnský z Lobkowicz
Václav Adam Hasištejnský z Lobkowicz
Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkowicz
Eva, provdaná Švamberková
Barbora, provdaná Štampachová
Johana, provdaná Mašťovská z Kolowrat
Sidonie, provdaná Krajířová
Zaměstnání politik, úředník, diplomat, voják
Profese šlechtic
Náboženství luterán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (13. ledna 1517 – 27. srpna 1583 Líčkov) byl český šlechtic z hasištejnské větve rodu Lobkoviců.

Život

Lobkovický erb

Narodil se roku 1517. Po otci Václavu Hasištejnském z Lobkovic zdědil část hasištejnského panství a také alodiální panství Líčkov, které rozšířil nákupem statků zabavených po vzpouře proti Ferdinandovi I. Roku 1548 zdědil Stekník, Drahomyšl a Třeskonice a o dva roky později přikoupil Libočany. Ještě později panství rozšířil o Deštnici a další tři vesnice.[1] Od Šliků koupil roku 1555 hrad Mašťov. Od Fictumů získal v roce 1557 panství hradu Egerberk a dosáhl jeho přeměny na svobodný a dědičný statek.[2] Pokusil se odkoupit hrad v Kadani, který měl od roku 1558 na dobu svého života v zástavě od královské komory, ale císař Rudolf II. prodej nepovolil.[3] V roce 1560 koupil tvrz a statek Poláky, které dal do užívání manželce Anně z Fictumu.[4] Roku 1571 koupil chomutovské panství,[5] které se jeho předkům nepodařilo udržet. V roce 1579 k němu připojil také Červený Hrádek a postupně dokoupil bývalé části tamního panství. O tři roky později koupil ještě Horu Svaté Kateřiny.[6] U Klášterce nad Ohří nechal pravděpodobně v letech 1579–1583 vybudovat renesanční zámek Felixburg.[7]

Vyznáním byl luterán. Oženil se dvakrát. S první manželkou Markétou z Plavna, která zemřela roku 1555, měl syny Jana Waldermara a mladšího Bohuslava Jáchyma. Jeho druhou manželkou se stala Anna z Fictumu († 1587). Po smrti Bohuslava Felixe zdědila egerberské panství se zámkem Felixburg, Poláky a Přísečnici s hutními provozy. Synové si rozdělili ostatní majetek. Starší Jan Waldemar dostal kromě dalších Mašťov, Líčkov, Kadaň a Výsluní a mladší Bohuslav Jáchym Chomutov, Červený Hrádek, Údlice, Horu Svaté Kateřiny a chomutovský kamencový důl.[6]

Pohřben byl v rodové hrobce v chomutovském kostele svaté Kateřiny. V září roku 1789 byly kovové rakve z hrobky převezeny do kostela v Novém Sedle nad Bílinou. Když byl v roce 1965 novosedelský hřbitov zrušen, byly ostatky zde pohřbených Lobkoviců pravděpodobně umístěny bez bližšího označení do hromadného hrobu na chomutovském hřbitově.[8]

Politická činnost

Pan Bohuslav Felix byl diplomatem, vojákem a politikem ve službách habsburských králů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Nejprve zastával úřad hejtmana v Jáchymově a od roku 1555 vykonával funkci zemského fojta v Dolní Lužici, kde mu patřila panství Spremberg a Lübben. V roce 1570 byl jmenován nejvyšším zemským sudím a roku 1576 přijal úřad nejvyššího komorníka Českého království.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III.Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280. 
  2. ↑ Anděl (1984), s. 112.
  3. ↑ Anděl (1984), s. 186.
  4. ↑ Anděl (1984), s. 387.
  5. ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 16–25. 
  6. ↑ a b Anděl (1984), s. 75.
  7. ↑ Anděl (1984), s. 116.
  8. ↑ a b GAVENDA, Lukáš. Osud nejvyššího komořího: Po stopách nezvěstných ostatků pana Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic (1517–1583). Památky, příroda, život. 2003, roč. 35., čís. 3, s. 20–25. ISSN 0231-5076. 

Literatura

  • KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 24, 68, 216, 218. 

Externí odkazy

Zdroj