Bernartice (okres Jeseník)

Bernartice
Bernartice ze silnice č. 457 od Vidnavy
Bernartice ze silnice č. 457 od Vidnavy
Znak obce BernarticeVlajka obce Bernartice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Javorník
Obec s rozšířenou působností Jeseník
(správní obvod)
Okres Jeseník
Kraj Olomoucký
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°23′23″ s. š., 17°4′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 868 (2023)[1]
Rozloha 28,55 km²[2]
Nadmořská výška 254 m n. m.
PSČ 790 57
Počet domů 268 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bernartice 60
790 57 Bernartice
bernartice@javornicko.cz
Starosta Mgr. Aleš Chromík
Oficiální web: bernartice.eu
Bernartice
Bernartice
Další údaje
Kód obce 524891
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bernartice (dříve též Bernatice, německy Barzdorf,[4] polsky Bernacice) jsou obec, která leží ve Slezsku, v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Žije zde 868[1] obyvatel, katastr obce má rozlohu 2851 ha. Je to řadová ves sledující tok Vojtovického potoka.

Poloha

Obec Bernartice sousedí na severu s Polskem (gminy Paczków a Otmuchów), na západě s městem Javorník a obcí Uhelná, na jihu s obcí Vlčice a městem Žulová a na východě s obcemi Kobylá nad Vidnavkou a Velká Kraš. Od okresního města Jeseník je vzdálena 19 km a od krajského města Olomouc 89,5 km. Ve vzdálenosti 35 km jihovýchodně leží město Vrbno pod Pradědem, 46 km jižně město Šumperk a 51 km jihovýchodně město Bruntál.

Geomorfologicky patří Bernartice k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří (Sudetské podhůří), geomorfologický celek Vidnavská nížina. Území obce je zvlněnější jen na katastru Bukové, nejvyšším bodem je kopec Stráž (361 m n. m.).

Území Bernartic patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Protéká jím několik souběžných, severovýchodně směřujících menších toků, totiž Lánský potok směřující z Uhelné a protékající kolem zaniklé Pavlinky, Vojtovický potok protékající samotnými Bernarticemi a přijímající potok Studená voda přitékající z Vlčic, Gotartovický potok protékající zaniklými Gotartovicemi a Heřmanický potok protékající Horními Heřmanicemi.

Území obce pokrývá ze 87,5 % zemědělská půda (80 % orná půda, 6,5 % louky a pastviny) a z 5,5 % les.

Název

Název je později zaznamenán jako Bertholdis villa (1291, 1305), německy Bertholdisdorf (1420), což se postupně přeměnilo na Barzdorf.

Historie

Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako Bernhardi villa v obvodu otmuchovského hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří).

Bernartice - římskokatolická fara

V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynule navazuje Buková a na severu Dziewiętlice (něm. Heinersdorf). Ves byla pojmenována po svém lokátorovi Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní Žulová), pak Jánský Vrch. Toto panství se po rozdělení Slezska roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska.[5]

Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Roku 1742 se obec v důsledku rozdělení Slezska ve válkách o dědictví rakouské ocitla na hranici s Pruskem.

Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované lokátorovi), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desk jako samostatný lenní statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojtství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka.[6] V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného Kroměřížského sněmu. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu.

Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 Latzelova továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z Dolní Lipové směrem do Německa a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do Javorníka.

Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. JZD v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JZD bylo postaveno i menší sídliště.

zámeček - sídlo Agroholdingu Bernartice

V roce 1959 proběhla úprava hranic s Polskem a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha.

Bernartice jsou členem Mikroregionu Javornicko, svazku obcí vzniklého v roce 2001.[7] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[8] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[9]

K obci Bernartice od počátku obecního zřízení (1850) přináležela osada Buková a od roku 1869 též osada Horní Heřmanice, obě s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly:

  • na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves Gotartovice (něm. Gotthardsdorf). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Philippa Gottharda hraběte Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku 1930 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla.
  • na západ zmíněná osada Pavlinka (něm. Paulinaburg). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojtství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku 1930 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní zbývá jen jedna budova.

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. ledna 2021.[10]

Správní vývoj

Správní příslušnost Bernartic od roku 1848[11]

Obyvatelstvo

Počet obyvatel Bernartic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[12][13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[14][15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 057 3 368 3 063 2 951 2 810 2 623 2 631 1 200 1 188 1 067 898 884 911 838 783
Počet domů 383 459 478 431 449 446 459 412 242 229 211 253 261 239 268

V obci Bernartice je evidováno 310 adres : 299 čísel popisných (trvalé objekty) a 11 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[16] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 261 domů, z toho 215 trvale obydlených.

Část obce (osada) Bernartice

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1617[p 1] 2136 2320 2085 2046 2005 1875 1919[p 2] 860 802 814 722 751 797 715 675
Počet domů . 254 306 318 292 299 299 315 286 242 172 162 187 198 184 203
  1. ↑ bez Pavlinky a Gotartovic 1436
  2. ↑ z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

V Bernarticích je evidováno 228 adres : 223 čísla popisná (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[17] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 198 domů, z toho 173 trvale obydlených.

Církevní správa

kostel sv. Petra a Pavla

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Bernartice (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy.[18]Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníka.[19] Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.

Části obce

  • Bernartice (k. ú. Bernartice u Javorníka o výměře 1865,68 ha)
  • Buková (k. ú. Buková u Bernartic o výměře 590,38 ha)
  • Horní Heřmanice (k. ú. Horní Heřmanice u Bernartic o výměře 395,66 ha)

Doprava

železniční stanice Bernartice

Bernarticemi vede regionální železniční trať č. 295 (železniční trať Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku). Na území obce jsou dvě zastávky této trati s názvy „Bernartice u Javorníka“ a „Horní Heřmanice“.

Obcí prochází silnice II. třídy číslo 457 z Osoblahy, Janova, Zlatých Hor a Vidnavy na Javorník a dále na státní hranici, odkud pokračuje do polského města Lądek-Zdrój, a severojižní silnice III. třídy od polských hranic větvící se v Bukové na Vlčice a Tomíkovice.

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla (původně zasvěcen P. Marii). Jádro budovy a portál je v přechodném románsko-gotickém slohu ze 3. čtvrtiny 13. století, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou barokní věže v letech 1711-1712 a kaple sv. Hedviky a vstupní haly roku 1871. V kostele se nachází renesanční epitaf Bartoloměje Oerta z roku 1571 a náhrobek faráře Adama Merkela z doby po roce 1600. Kulturní památka.[20][21]
  • Okolo kostela hřbitov obklopený zdí[22] s mohutnou klasicistní branou,[23] menší brankou a edikulou. Na něm hrob a památník obětem pochodu smrti (kulturní památka) a novorenesanční hrobka rodiny Latzelů.[24]
  • Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století.
  • Boží muka z 1. poloviny 19. století, na rozcestí cest na Bernartice, Javorník a Vidnavu.[25]
hrobka rodiny Latzel

Školství

V obci se nachází mateřská škola, základní škola nižšího stupně (1.-5. ročník) a Střední odborná škola a Střední odborné učiliště zemědělské[27] (v části Horní Heřmanice).

budova základní školy

Osobnosti

V Bernarticích se narodil kartograf Josef Jüttner (1775–1848).

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 862. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 862. 
  6. ↑ Hosák (2004), s. 868
  7. ↑ http://www.javornicko.cz/
  8. ↑ http://www.smoj.cz/
  9. ↑ http://www.europraded.cz/
  10. ↑ Udělené symboly – Bernartice [online]. 2021-01-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 32.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 974–975. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jeseník, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  19. ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 204–205. 
  20. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, I. díl. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 41–42. 
  21. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=61
  22. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=272
  23. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=273
  24. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=380
  25. ↑ http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=379
  26. ↑ ČERVINKA, Jan. Obec Bernartice zachránila tančírnu v Račím údolí. Propamátky. Zima 2015, roč. 4, čís. 4, s. 10–13. Dostupné online. ISSN 1212-1487. 
  27. ↑ http://www.skolahermanice.cz/

Externí odkazy

Zdroj