August Schweisgut

August Schweisgut
Prezident Námořní kontrolní technické komise
Ve funkci:
1901 – 1902
Předchůdce Simon Lehnhart von Lenningsfeld
Nástupce Richard Lerch
Přednosta odboru námořní sekce na ministerstvu války
Ve funkci:
1899 – 1901
Předchůdce Karl von Pöltl
Nástupce Hermann Pleskott
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost kontradmirál (1901), kapitán řadové lodi (1896), fregatní kapitán (1893), korvetní kapitán (1890)
Narození 29. listopadu 1844
Wiesbaden
Úmrtí 20. ledna 1922 (ve věku 77 let)
Vídeň
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Wilhelm Friedrich Schweisgut (uváděn též jako Schweissgut) (29. listopadu 1844 Wiesbaden – 20. ledna 1922 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862 a v mládí se zúčastnil několika válek. Vystřídal službu na různých lodích a později zastával mimo jiné funkci odborového přednosty na ministerstvu války. Ve funkci prezidenta Námořní technické kontrolní komise dosáhl hodnosti kontradmirála (1901), po odchodu do výslužby (1902) žil v soukromí ve Vídni.

Životopis

SMS Kaiser Karl VI., vlajková loď Augusta Schweisguta v roce 1901

Pocházel ze staré německé rodiny připomínané od 16. století, byl synem Christiana Schweisguta (1804–1875), státního úředníka v Nasavském vévodství. Studoval na gymnáziu ve Wiesbadenu a v roce 1862 vstoupil k c. k. námořnictvu jako kadet. Prošel průpravou na několika výcvikových lodích a v roce 1864 se na lodi SMS Kaiser zúčastnil dánsko-německé války v Severním moři. Během války s Itálií se na palubě fregaty SMS Donau zúčastnil bitvy u Visu (1866). V roce 1869 získal hodnost praporčíka[1] a působil u námořní základny v Pule, kde mimo jiné sloužil u jednotek námořní pěchoty. Absolvoval kurz pro důstojníky dělostřelectva se zaměřením na obsluhu torpéd. V letech 1873–1876 sloužil jako nižší důstojník ve Středomoří na fregatě SMS Radetzky.[2]

Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1878,[3] poručík I. třídy 1881)[4] a byl dělostřeleckým důstojníkem na větších lodích, v letech 1884–1887 absolvoval zaoceánskou plavbu na dělovém člunu SMS Nautilus. Cesta směřovala na Dálný východ, kde také SMS Nautilus dva roky setrval.[5] Poté již získal pod velení menší plavidla[6] a byl prvním důstojníkem na obrněných lodích SMS Habsburg a SMS Kronprinzessin Erzherzogin Stephanie (1890-1891).[7] K datu 1. května 1890 obdržel hodnost korvetního kapitána[8] a na lodi SMS Bellona byl přidělen k velení vojenské pevnosti v Pule. V hodnosti fregatního kapitána (1. května 1893)[9] sloužil u Námořního technického výboru a v letech 1893–1896 zastával funkci ředitele personálního oddělení v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni.[10][11]

Ke dni 1. května 1896 byl povýšen na kapitána řadové lodi[12] a jako velitel korvety SMS Frundsberg absolvoval další zaoceánskou cestu (1896–1897).[13] Plavba směřovala podél břehů Afriky do Indie a poté do Brazílie a Karibiku. Po návratu další dva roky strávil opět u Námořního technického výboru (1897–1899)[14] a pak se vrátil na ministerstvo války, kde byl přednostou I. odboru (1899–1901).[15][16] Od května do října 1901 byl velitelem bitevní lodi SMS Kaiser Karl VI.[17] a k datu 1. listopadu 1901 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.[18] Nakonec zastával funkci prezidenta Námořní kontrolní technické komise (Maritim-technische Control Commission, 1901–1902).[19] Ke dni 1. října 1902 byl penzionován.[20][21]

Po odchodu do výslužby se trvale usadil ve Vídni,[22][23] kde zemřel 20. ledna 1922 ve věku 77 let.

Jeho starší bratr Friedrich (1842–1892) sloužil také u námořnictva a v hodnosti kapitána řadové lodi zemřel na palubě lodi SMS Fasana v Tichém oceánu a byl pohřben na Honolulu.[24]

Řády a vyznamenání

Rodina Schweisgutů užívala již od roku 1525 erb bez šlechtického titulu. Během služby u námořnictva získal August několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[25]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 898 dostupné online
  2. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 77 dostupné online
  3. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 780 dostupné online
  4. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 841 dostupné online
  5. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 112 dostupné online
  6. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1889; Vídeň, 1889; s. 114 dostupné online
  7. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 123 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1090 dostupné online
  9. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1895; Vídeň, 1895; s. 1094 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1894; s. 261 dostupné online
  11. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 103 dostupné online
  12. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1898; Vídeň, 1897; s. 1130 dostupné online
  13. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1897; Vídeň, 1897; s. 166 dostupné online
  14. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1899; Vídeň, 1898; s. 1132 dostupné online
  15. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 278 dostupné online
  16. ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 140 dostupné online
  17. ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 153 dostupné online
  18. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1205 dostupné online
  19. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 290 dostupné online
  20. ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 146 dostupné online
  21. ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1906; s. 94 dostupné online
  22. ↑ Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 170 dostupné online
  23. ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 133 dostupné online
  24. ↑ Friedrich Schweisgut na webu findagrave.com dostupné online
  25. ↑ Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 71 dostupné online

Literatura

  • SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 104–108 (heslo August Schweisgut) ISBN 3-7648-2519-7

Zdroj