Hermann Pleskott
Hermann Pleskott | |
---|---|
![]() | |
Velitel C. k. námořní akademie v Rijece | |
Ve funkci: 1905 – 1907 | |
Předchůdce | Moritz Sachs von Hellenau |
Nástupce | Wladmir von Golkowski |
Vojenská služba | |
Služba |
![]() |
Hodnost | kontradmirál (1907), kapitán řadové lodi (1901), fregatní kapitán (1899), korvetní kapitán (1895) |
Ocenění | Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann Pleskott (2. března 1855 Enns – 17. března 1947 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1871, vystřídal službu na různých lodích a v námořní administraci, absolvoval také cesty do zámoří a postupoval v hodnostech. Několik let byl vysokým úředníkem v námořní sekci na ministerstvu války a později velel několika bitevním lodím. V letech 1905–1907 byl velitelem C. k. námořní akademie v Rijece a v roce 1907 jako velitel eskadry vedl důležitou misi do USA. Ještě v roce 1907 odešel do penze a od té doby žil v soukromí ve Štýrském Hradci.
Biografie

Byl synem vojenského intendanta Rudolfa Pleskotta (1823–1896). Po absolvované reálce studoval v letech 1867–1871 na C. k. námořní akademii v Rijece a v roce 1871 jako kadet nastoupil k námořnictvu. Střídal službu na různých lodích a v roce 1874 získal hodnost praporčíka,[1] poté působil u námořního arzenálu v Pule nebo u jednotek námořní pěchoty. V roce 1883 byl povýšen na poručíka II. třídy[2] a sloužil na výcvikové lodi SMS Novara, v letech 1885–1886 absolvoval cestu do Karibiku na korvetě SMS Zrínyi.[3] V roce 1886 postoupil na poručíka I. třídy[4] a po službě na dalších lodích byl v letech 1890–1893 pobočníkem velitele námořní základny v Pule admirála Hinkeho.[5]

Jako velitel staniční lodi SMS Andreas Hofer v Zadaru byl v roce 1895 povýšen na korvetního kapitána.[6] V letech 1897–1898 působil v námořní sekci na ministerstvu války[7] a k datu 1. ledna 1899 obdržel hodnost fregatního kapitána.[8] Vystřídal pozice šéfa štábu divize a eskadry na bitevní lodi SMS Monarch a křižníku SMS Kaiser Karl VI.[9] V letech 1901–1904 byl přednostou I. odboru námořní sekce na ministerstvu války[10][11] a mezitím získal hodnost kapitána řadové lodi (1. listopadu 1901).[12] V letech 1904–1905 byl velitelem bitevní lodi SMS Babenberg.[13]
V letech 1905–1907 byl velitelem C. k. námořní akademie v Rijece[14][15] a k datu 1. května 1907 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.[16] V dočasné hodnosti komodora vedl misi do USA jako velitel bitevních lodí SMS Sankt Georg a SMS Aspern.[17] S těmito loděmi se v USA zúčastnil mezinárodní přehlídky válečných lodí konané při příležitosti světového veletrhu a oslav 300. výročí založení kolonie Jamestown, v dubnu 1907 se také setkal s americkým prezidentem Rooseveltem.[18] Po návratu krátce zastával funkci velitele eskadry a nakonec se vrátil na post velitele námořní akademie, kde však setrval již jen dva měsíce a ke dni 1. listopadu 1907 byl penzionován.[19]
Po odchodu do výslužby se usadil ve Štýrském Hradci, kde zemřel až po druhé světové válce ve věku 92 let.
Od roku 1884 byl ženatý s Johannou Nowotnou, ovdovělou Kessnerovou. Manželství zůstalo bezdětné.
Jeho mladší bratr Alfred Pleskott (1858–?) byl důstojníkem c. k. zeměbrany a za první světové války dosáhl hodnosti generálmajora (1916).
Řády a vyznamenání
Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[20]
Rakousko-Uhersko
-
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896)
-
Vojenský záslužný kříž (1898)
-
Řád železné koruny III. třídy (1904)
-
Vojenská záslužná medaile (1907)
-
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí
-
Řád Osmanie II. třídy (1905, Osmanská říše)
-
komandérský kříž Řádu Spasitele (1905, Řecko)
Odkazy
Reference
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 55 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 105 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 989 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1082 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1073 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 105 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1174 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 151 dostupné online
- ↑ WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 151 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1901; s. 289 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1206 dostupné online
- ↑ Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 46 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 302 dostupné online
- ↑ Seznam velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1271 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 165 dostupné online
- ↑ Norfolk Landmark 26. dubna 1907 dostupné online
- ↑ Služební postup Hermanna Pleskotta in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 140 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Hermanna Pleskotta in: Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 140 dostupné online
Literatura
- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 233–237 (heslo Hermann Pleskott) ISBN 3-7648-2519-7