Leo von Wurmbrand-Stuppach

Leo hrabě von Wurmbrand-Stuppach
První komorník arcivévody Františka Ferdinanda
Ve funkci:
1883 – 1896
Vojenská služba
Služba Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost polní podmaršál (1898), generálmajor (1892)
Narození 12. září 1840
zámek Liblín
Úmrtí 29. srpna 1903 (ve věku 62 let)
Stainach
Titul Hodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
Rodiče Vilém z Wurmbrand-Stuppachu
Ocenění Leopoldův řád
Commons Leon Anton Johann Nepomuk von Wurmbrand-Stuppach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Anton hrabě von Wurmbrand-Stuppach (německy Leo Anton Johann Nepomuk Graf von Wurmbrand-Stuppach) (12. září 1840 Liblín – 28. srpna 1903 Stainach) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v c. k. armádě, v letech 1883–1896 zastával funkci prvního komořího arcivévody Františka Ferdinanda a absolvoval s ním řadu cest do zahraničí. Ve vojsku byl v roce 1898 povýšen do hodnosti polního podmaršála.

Životopis

Zámek Liblín, rodiště Lea Wurmbrand-Stuppacha

Pocházel ze starého šlechtického rodu Wurmbrand-Stuppachů,[1][2] byl třetím synem hraběte Viléma Wurmbrand-Stuppacha (1806–1884)[3][4] a jeho manželky Berty, rozené hraběnky Nosticové (1816–1888).[5] Jeho rodištěm byl zámek Liblín v západních Čechách, který Wurmbrandům v 19. století patřil.[6] Leo od mládí sloužil v armádě, byl důstojníkem jezdectva, zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1866 byl povýšen na rytmistra u 2. hulánského pluku. Později sloužil u 14. dragounského pluku v Písku[7] a v hodnosti majora (1879) u 6. husarského pluku v Záhřebu.[8]

Jaroslav Věšín: Snídaně v bažantnici o honbě v Průhonicích, 1891. Na obraze jsou zachyceni mimo jiné Karel IV. ze Schwarzenbergu, František Antonín III. z Thun-Hohensteinu s manželkou Annou Marií, rozenou Schwarzenbergovou, a majitel průhonického zámku Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Hrabě Leo Wurmbrand je stojící vlevo vedle sedícího arcivévody Františka Ferdinanda

V roce 1883 byl povýšen na podplukovníka[9] a jako první komorník (Kammervorsteher) byl přidělen k arcivévodovi Františku Ferdinandovi.[10] Zatímco František Ferdinand vystupoval na veřejnosti rezervovaně, Leo Wurmbrand se naopak stal středem společnosti arcivévodova okolí. V roce 1886 byl povýšen na plukovníka[11] a v roce 1892 dosáhl hodnosti generálmajora.[12][13] V roce 1893 s Františkem Ferdinandem absolvoval cestu kolem světa.[14] Když se František Ferdinand stal v roce 1896 oficiálně následníkem trůnu, dostal nový dvůr v čele s nejvyšší hofmistrem (František Antonín Thun-Hohenstein) a Wurmbrandova služba u něj skončila. Obdržel čestnou hodnost nadporučíka jedné z císařských gard (K.u.k. Erste Arcieren Leibgarde)[15][16] a v roce 1898 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[17]

Zemřel ve Stainachu ve Štýrsku 28. srpna 1903 ve věku 62 let, spolu s dalšími členy rodiny je pohřben na hřbitově v Kirchau.[18][19]

Tituly a ocenění

Wurmbrandové patřili k tzv. mediatizované šlechtě zaniklé Svaté říše, náležel jim titul říšských hrabat s nárokem na oslovení Osvícenost (Erlaucht) a právem užívání knížecí korunky v erbu.[20] Leo byl v roce 1880 jmenován c. k. komořím[21] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[22] Získal několik vyznamenání, vzhledem ke službě u dvora Františka Ferdinanda byl nositelem i několika ocenění v zahraničí.[23]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908 (reprint 2002); s. 315 ISBN 80-7185-513-8
  2. ↑ Rod Wurmbrand-Stuppach na webu almanachdegotha.org dostupné online
  3. ↑ Rodokmen rodu Wurmbrand-Stuppach na webu euwweb.cz dostupné online
  4. ↑ Gothaischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 269 dostupné online
  5. ↑ Rodokmen rodu Nosticů na webu euweb.cz dostupné online
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 166
  7. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 480 dostupné online
  8. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 465, 525 dostupné online
  9. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 515 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 87 dostupné online
  11. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für das Jahr 1888; Vídeň, 1887; s. 131 dostupné online
  12. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 141 dostupné online
  13. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 234 dostupné online
  14. ↑ Doprovod arcivévody Františka Ferdinanda na cestě kolem světa na webu franzferdinandsworld.com dostupné online
  15. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 95, 156 dostupné online
  16. ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 273 dostupné online
  17. ↑ Služební postup Lea Wurmbrand-Stuppacha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 207 dostupné online
  18. ↑ Pohřebiště rodu Wurmbrand-Stuppach na webu royaltyguide.nl dostupné online
  19. ↑ Hrob Lea Wurmbranda na webu findagrave.com dostupné online
  20. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46–47 ISBN 80-86781-08-9
  21. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 216 dostupné online
  22. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
  23. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Lea Wurmbranda in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 26 dostupné online

Literatura

Externí odkazy

Zdroj