Apoštol

Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium. V užším slova smyslu se jím rozumí Dvanáct Ježíšových učedníků, které „ustanovil, aby byli s ním, aby je posílal kázat s mocí vyhánět zlé duchy“ (Mk 3,14-15).

Podle učení katolické a pravoslavné církve je na dvanácti Ježíšových apoštolech (coby symbolu obnovy dvanácti izraelských kmenů) založena církev. Proto je pro tyto církve důležitá apoštolská posloupnost čili doslova fyzické pojítko mezi současnými biskupy a Dvanácti.

Seznamy apoštolů

Následující tabulka obsahuje seznamy apoštolů, tak jak je uvádějí jednotlivé knihy Nového zákona, evangelia a Skutky apoštolů.

Marek (III,14-19)	Lukáš (VI,13-16)	Matouš (X,2-4)	Jan (neobsahuje seznam)	Skutky (I,13,26)
Šimon Petr Jakub, syn Zebedeův Jan, syn Zebedeův Ondřej Filip Bartoloměj Matouš Tomáš Jakub, syn Alfeův Tadeáš Šimon Kananejský Jidáš Iškariotský	Šimon Petr Ondřej Jakub Jan Filip Bartoloměj Matouš Tomáš Jakub Alfeův Šimon zvaný Horlivec Juda Jakubův Jidáš Iškariotský	Šimon Petr Ondřej Jakub, syn Zebedeův Jan, syn Zebedeův Filip Bartoloměj Tomáš celník Matouš Jakub Alfeův Tadeáš Šimon Kananejský Jidáš Iškariotský	Ondřej Šimon Petr Filip Nathanael Jidáš Iškariotský Tomáš, zvaný Blíženec „učedník, jehož Ježíš miloval“ jeden ze synů Zebedeových Juda (ne ten Iškariotský)	Petr Jan Jakub Ondřej Filip Tomáš Bartoloměj Matouš Jakub Alfeův Šimon Zélóta Juda, syn Jakubův + Matěj namísto Jidáše
dohromady „Dvanáct“	dohromady „Dvanáct“	dohromady „Dvanáct“	jmenuje 7 a zmiňuje další 2	po Jidášově smrti 11, doplněno na nových Dvanáct

Další apoštolové

Názvem apoštol jsou též pojmenováni někteří důležití křesťané prvních let křesťanství, zvláště sv. Pavel z Tarsu, „apoštol národů“ a sv. Barnabáš. List Efezanům (4,11) zmiňuje úřad apoštola mezi ostatními službami – proroků, evangelistů, pastýřů a učitelů. Konečně jako „apoštola a velekněze“ popisuje List Židům samotného Ježíše Krista.

Tři ženy, které velikonočního rána přišly k Ježíšovu hrobu pomazat jeho mrtvé tělo a zjistily, že byl Ježíš vzkříšen, zvěstovaly zprávu o tom apoštolům – a proto jsou někdy nazývány jako „apoštolky apoštolů“.

Apoštolové v dějinách církve

Za nástupce apoštolů, nikoli za apoštoly samé, jsou v katolické a pravoslavné církvi zváni biskupové. Apoštolští Otcové, skupina autorů křesťanských spisů z 1. poloviny 2. století, jsou považováni za žáky apoštolů – a jako jejich očití svědkové požívají ve zmíněných církvích jejich spisy velké autority.

V širším smyslu se za apoštoly považují také ti, kdo přinesli křesťanskou víru nějakému národu nebo na nějaké území, např.:

• Sv. Irenej z Lyonu (130–200), apoštol Galie
• Sv. Diviš (3. století), apoštol Franků
• Sv. Řehoř Thaumatúrgos (256–331), apoštol Arménů
• Sv. Martin z Tours (338–401), apoštol Galie
• Sv. Patrik (373–463), apoštol Irska
• Sv. Ninian (5. století), apoštol Piktů
• Sv. Kolumba (521–597), apoštol Skotska
• Sv. Augustin z Canterbury († 604), apoštol Anglie
• Sv. Bonifác (680–775), apoštol Germánů
• Sv. Ansgar (801–864), apoštol Skandinávie
• Sv. Cyril († 869) a Metoděj († 885), apoštolové Slovanů
• Sv. Remigius z Remeše, apoštol Franků
• Sv. František Xaverský (1506–1552), apoštol Dálného východu

Mimokřesťanský kontext

Za apoštoly se někdy v sekulárním užití prohlašují osoby, které se zasloužily o prosazení určité nauky nebo názoru (v původním řeckém smyslu slova: vyslanec).

Odkazy

Související články

• Apoštolská posloupnost
• Apoštolští Otcové
• Evangelium
• Nový zákon

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu apostle na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo apoštol ve Wikislovníku

Zdroj