Matěj (apoštol)

Svatý
Matěj
apoštol a mučedník
Narození 1. století
Judea, Římská říše
Úmrtí asi 80
Jeruzalém
Svátek 14. května (katolická církev)
9. srpna (pravoslaví)
24. nebo 25. února (některé protestantské církve)
Uctíván církvemi všechny křesťanské církve s kultem svatých
Atributy sekera
Patronem alkoholiků, tesařů, krejčích, Gary, diecéze Great Falls-Billings, Montany, diecéze trevírské, proti neštovicím, naděje
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Matěj (také Matyáš, z hebrejského Matatjá a řeckého Matthias) byl apoštol vybraný podle knihy Skutků na místo Jidáše, aby zůstal zachován počet Dvanácti.[1] Přes stejný původ jména by se neměl zaměňovat s apoštolem a evangelistou Matoušem.

Život

Svatý Matyáš (kolem roku 1611) od Petra Paula Rubense
Náhrobek v kostele Santa Giustina v Padově

O Matějově životě víme jen tolik, že byl Žid, že s Ježíšem „chodil od křtu Janova“ a na návrh apoštola Petra byl vybrán jako náhrada za zemřelého Jidáše:

Vybrali tedy dva, Josefa, druhým jménem Barsabáš, příjmení měl Justus, a Matěje; pak se modlili: „Ty, Pane, znáš srdce všech lidí; ukaž, koho z těch dvou sis vyvolil, aby převzal místo v této apoštolské službě, kterou Jidáš opustil a odešel tam, kam patří.“ Potom jim dali losy a los padl na Matěje; tak byl připojen k jedenácti apoštolům.[1]

Patřil tedy patrně k širšímu okruhu Ježíšových „učedníků“ a podle různých tradic působil jako misionář v Judsku a v dnešní Gruzii a zemřel snad kolem roku 63, podle jedněch jako mučedník v Jeruzalémě, podle jiných v Kolchidě (Gruzii).

Podle velmi staré tradice dala svatá Helena jeho ostatky převézt do Říma, odkud se část dostala do Trevíru v Německu, kde je dodnes uctíván.[2] Mramorový renesanční náhrobek sv. Matěje ze 16. století je rovněž v Padově, v kapli při kostele Santa Giustina. Podle řeckých pramenů je však pohřben v římské pevnosti Gonio (Apsaros) v Gruzii. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o dvě nebo tři různé osoby, které zejména apokryfní spisy zaměnily. Jean Bolland se domníval, že jednou z nich mohl být jeruzalémský biskup Matyáš (kolem 120).[3]

Ikonografie

Svatý Matěj Apoštol se obvykle zobrazuje s knihou a někdy se sekerou, jíž byl prý popraven.

Svátek

Západní církev slavila svátek svatého Matěje 24. února (v přestupném roce 25. února) a tak si jej dodnes připomínají luterské církve, kdežto v katolické církvi byl svátek od roku 1970 přesunut na 14. květen. Tak jej dnes slaví také anglikánské a episkopální církve. Ve východních církvích se svátek slaví 9. srpna.

Svatému Matěji je zasvěceno mnoho kostelů a Matěj je také běžné křestní jméno. Tradiční Matějská pouť v Praze jako zábavní akce stále začíná kolem 24. února, už dávno se však nekoná u poutní cesty ke kostelu svatého Matěje nad Šáreckým údolím, kde původně vznikla. Vzhledem k přesunu svátku v českém liturgickém kalendáři na 14. května se původní svatomatějská pouť ke kostelu svatého Matěje nyní slaví v odlišném termínu.

Odkazy

Svátek sv. Matěje apoštola v misálu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Matthias na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Sk 1, 23–26 (Kral, ČEP)
  2. ↑ článek St. Matthias na Catholic Encyclopedia (anglicky)
  3. ↑ Bollandus, Acta sanctorum, Maius 3. Cit. podle Catholic Encyclopedia.

Literatura

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj