Antonín Matěj Píša
| PhDr. Antonín Matěj Píša | |
|---|---|
 Antonín Matěj Píša
| |
| Narození |
10. května 1902 Volyně  Rakousko-Uhersko
|
| Úmrtí |
26. února 1966 (ve věku 63 let) Praha  Československo
|
| Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář, kritik, publicista, redaktor, literární kritik a literární vědec |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | literatura, literární kritika, literární věda, divadelní kritika a editace |
| multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Matěj Píša (10. května 1902, Volyně[1] – 26. února 1966,[2]Praha) byl český básník, literární a divadelní kritik a novinář (redaktor Práva lidu, Národní práce).
Život
Na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze vystudoval bohemistiku a germanistiku, v roce 1927 obhájil titul PhDr (byl žákem prof. Otokara Fischera). Od roku 1925 spolupracoval s redakcí novin Právo lidu a působil zde jako kulturní redaktor, literární a divadelní kritik až do roku 1938. V období 1939 až 1941 pracoval v redakci Národní práce, později až do roku 1945 v jejím nakladatelství. Po roce 1945 byl krátce redaktorem deníku Práce. V sezóně 1945/1946 se stal dramaturgem Národního divadla v Praze.[2] Následně se vrátil do deníku Práce (1946–1947), Práva lidu (1947–1948), od roku 1948 pak tři roky pracoval v nakladatelství Práce. V období 1952 až 1954 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV a v letech 1954 až 1963 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.
V básnické tvorbě byl ovlivněn dobovými směry 20. let (Dnem i nocí, Pozdravy, Hořící dům), později se věnoval kritice; generačním kritikem se stal knihou Soudy, boje a výzvy. Věnoval se též literární historii (monografie Otakar Theer, Poezie své doby, Josef Hora) a od roku 1926 divadelní kritice (Stopami dramatu a divadla, Divadelní avantgarda). Ve spolupráci s H. Doležilem zpracoval v roce 1939 soupis činoherního repertoáru Národního divadla za léta 1881 až 1935.
Je pohřben na pražském Šáreckém hřbitově.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Volyně
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 369
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 47, 50, 192
- Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 235
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 104, 156, 166, 182, 184, 200, 220, 222, 256, 262
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 478, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 212, ISBN 80-207-0419-1
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 30, 38
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 204, 228, 270, 334, 336, 339, 340, 357, 373–5, 450, 514, 551, 590, 591, 593, 598–9, 602, 604–610, 614, 616, 618–620, 623–6
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 369
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 229, 244, 246–7, 249, 250, 252–4, 256, 259
- MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 182, 258
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 69, 75, 110, 140, 141, 178, 386, ISBN 80-207-0485-X
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 106, 108, ISBN 978-80-7388-552-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Matěj Píša na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Matěj Píša
- Antonín Matěj Píša ve Slovníku české literatury po roce 1945
