Aberdeenský bestiář

Aberdeenský bestiář
Adam pojmenovává zvířata
Adam pojmenovává zvířata
Typ bestiář
Doba vzniku 12. století
Místo vzniku Anglie
Autor neznámý

Aberdeenský bestiář, který je dnes uložen v Knihovně Aberdeenské univerzity ve Skotsku, je iluminovaný rukopis pocházející z Anglie .[1] Jedná se o bestiář ze 12. století, který je poprvé zmíněn v roce 1542 v inventáři Staré královské knihovny ve Westminsterském paláci. Kvůli podobnostem je často považován za "sesterský" rukopis Ashmolského bestiáře. Často je také zmiňována souvislost mezi starořeckým didaktickým textem Physiologus a Aberdeenskému bestiáři podobnými rukopisy. Informace o původu rukopisu a patronech jsou nepřímé, i když s největší pravděpodobností pochází ze 12. století a byl ve vlastnictví bohatého církevního mecenáše ze severní nebo jižní Anglie.[2]

Historie

Aberdeenský bestiář spolu s Ashmolským bestiářem považuje profesorka dějin umění Xenia Muratová za "díla různých umělců patřících však do stejného uměleckého prostředí".[3] Kvůli jejich "nápadné" podobnosti jsou často srovnávány a učenci je popsali jako "sesterské rukopisy".[3][4]Medievalista Montague Rhodes James považoval Aberdeenský bestiář za repliku Ashmolského bestiáře. Podobný názor vyjádřilo i mnoho dalších odborníků na dějiny umění.[4][5]

Původ

Původní patron obou bestiářů, Aberdeenského i Ashmolského, byl považován za vysoce postaveného člena společnosti, mohl to být princ, král nebo jiný významný církevní hodnostář či klášter. Jelikož však část týkající se klášterního života, která byla běžně zobrazována v rukopise Aviarium, chybí, zůstává původní patron nejistý a je méně pravděpodobné, že by šlo o člena církve.[5] Aberdeenský bestiář byl po většinu své historie uchováván v církevních a klášterních objektech. V určitém okamžiku se však stal součástí sbírky anglické královské knihovny.[4][5] V bestiáři lze najít razítko královské knihovny Westminsterkého opatství z doby vlády Jindřicha VIII.[6] Jak král rukopis získal, zůstává neznámé, ale pravděpodobně byl zabaven v blíže neznámém klášteře. Podle opotřebení okrajů stránek se zdá, že rukopis byl hojně čten.[5]

Přibližně v době, kdy se skotský král Jakub I. Stuart stal králem Anglie, byl bestiář předán Marischal College v Aberdeenu ve Skotsku. Rukopis se dochoval ve fragmentárním stavu, protože mnohé iluminace byly jednotlivě odstraněny jako miniatury. Stalo se tak pravděpodobně spíše z osobních, než finančních důvodů.[2] Rukopis se od roku 1542 nachází v knihovně v Aberdeenu ve Skotsku.[1]

Popis

Materiál

Folio 2 Verso

Aberdeenský bestiář je zlacený,[1] bohatě zdobený rukopis obsahující velké miniatury. Při jeho výrobě byly použity jedny z nejkvalitnějších pigmentů, pergamenů a zlata, které byly v době jeho vzniku známy. Některé části rukopisu, například folio 8 recto, obsahují dokonce zašlé stříbrné listy.[6] Původní patron byl dostatečně bohatý na to, aby si mohl dovolit tyto materiály při výrobě použít, což umělcům a písařům umožnilo svobodu kreativity při tvorbě tohoto rukopisu.[5] Umělci byli profesionálně školeni a experimentovali s novými technikami, například s těžkými a lehkými lazurami, silnými a tmavými linkami a použitím kontrastních barev.[3]

Akvamarínová barva, která se vyskytuje v Aberdeenském bestiáři, v Ashmolském bestiáři použita nebyla.[2][5] Aberdeenský rukopis je plný filigránových rostlinných motivů a iniciál zdobených plátkovým zlatem. Předpokládá se, že původním místem výroby bylo město Canterbury, které bylo ve 13. století proslulé výrobou luxusních knih.[5]

Styl

Folio 13 Recto: Satyr

Řemeslná zručnost prokázaná při výrobě Ashmolského i Aberdeenského bestiáře naznačuje podobnost mezi jejich iluminátory i písaři. Vzhledem k jejich stylistické podobnosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že byly vyrobeny z nejlepších materiálů své doby, vědci odhadují, že vznikly přibližně deset let po sobě. Stylisticky si jsou oba rukopisy velmi podobné, ale v Aberdeenském bestiáři jsou iluminace postav objemnější a méně energické, než v Ashmolském bestiáři.[5] Použití barev v rukopisu mohlo mít potenciálně biblický význam, neboť používání barev mělo na počátku 13. století různé významy.[2][3] Celkový styl vyobrazení lidských postav i použití barev velmi připomíná římskou mozaiku, zejména s důrazem na detail v drapériích.[3] Kruhy a ovály polorealisticky zobrazují zvýraznění v celém rukopise. Způsob, jakým jsou stínována zvířata v románském stylu pomocí pásků k vyjádření objemu a tvaru, se podobá stylu použitému v Bibli z Bury ze 12. století, která vznikla v katedrále Bury St Edmunds. Aberdeenský bestiář také vykazuje stylistické podobnosti s pařížskými žaltáři z Canterbury.[5] Část Aviary se podobá Aviariiu, což je známý klášterní text ze 12. století.[6]

Odchylku od tradičního použití barev lze spatřit ve foliích jako je tygr, satyr a jednorožec, stejně jako v mnoha dalších.[6] Satyr v tomto bestiáři se téměř shoduje se satyrskou částí staršího Worksopského bestiáře.[1][6] V Aberdeenském bestiáři jsou také malé barevné poznámky, které jsou často k vidění v podobných rukopisech datovaných do období mezi lety 1175 a 1250.[5] Tyto poznámky jsou podobné mnoha dalším poznámkám napsaným po stranách rukopisu a pravděpodobně je vytvořil malíř, aby si připomněl zvláštní okolnosti. Tyto poznámky se v textu vyskytují nepravidelně.[5][6][7]

Iluminace

Folio 56 Recto: fénix

Folio strana 1 až 3 recto zobrazuje výjevy z Genesis 1: 1–25, která je v rukopise znázorněna velkou celostránkovou iluminací biblického stvoření světa. Folio 5 recto zobrazuje Adama, který je zobrazen jako velká postava obklopená plátkovým zlatem a tyčící se nad ostatními. Výjev je označen jako "Adam pojmenovává zvířata", čímž začíná kompilace bestiární části rukopisu. Folio 5 verso zobrazuje čtyřnožce, hospodářská zvířata, divoká zvířata a stáda zvířat. Folio 7 až 18 recto zobrazuje velké kočky a další šelmy, jako jsou vlci, lišky a psi. Mnoho stránek od začátku této části, například folio 11 verso s hyenou, má v sobě drobné dírky, které byly pravděpodobně použity k mapování a kopírování předlohy do nového rukopisu. Folio 20 verso až 28 recto zobrazuje hospodářská zvířata, jako jsou ovce, koně a kozy. Na foliu 24 až 25 jsou vyobrazena malá zvířata, jako jsou kočky a myši. Strany 25 recto až 63 recto obsahují vyobrazení ptáků a folia 64 recto až 80 recto zobrazuje plazy, červy a ryby. Folia 77 až 91 verso zobrazují stromy a rostliny a další přírodní prvky, například přirozenost člověka. Koncová folia rukopisu od folia 93 recto do 100 recto zobrazují kameny a skály.[6]

Chybějící folia

Na foliu 6 recto bylo pravděpodobně zamýšleno zobrazení lva podobně jak je tomu v Ashmolském bestiáři, ale v tomto případě byly stránky ponechány prázdné, i když jsou zde značky okrajových čar. Na rozdíl od ashmolského bestiáře na foliu 9 verso chybí některé listy, které měly pravděpodobně obsahovat vyobrazení antilopy, jednorožce, rysa, gryfa a části slona. U folia 21 verso se také předpokládá, že chybí dvě iluminace, a to vola, velblouda, dromedára, osla, osla asijského a části koně. Také na foliu 15 recto chybí některé listy, které měly obsahovat krokodýla, mantikoru a části parandra. Tato folia jsou považována za chybějící při srovnání Aberdeenského rukopisu s rukopisem ashmolským a dalšími podobnými bestiáři.[6]

Obsah

  • Folio 1 recto: Stvoření nebe a země (Genesis 1: 1–5)
  • Folio 1 verso: Stvoření vody a oblohy (Genesis 1: 6–8)
  • Folio 2 recto: Stvoření ptáků a ryb (Genesis 1: 20–23)
  • Folio 2 verso: Stvoření zvířat (Genesis 1: 24–25)
  • Folio 3 recto: Stvoření člověka (Genesis 1: 26–28, 31, 2: 1–2)
  • Folio 5 recto: Adam pojmenovává zvířata (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 1–2)
  • Folio 5 verso: Zvířata (Animal) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 3)
  • Folio 5 verso: Čtyřnožci (Quadrupes) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 5)
  • Folio 5 verso: Dobytek (Pecus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 5–6)
  • Folio 5 verso: Zvířata na nošení břemen (Iumentum) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 7)
  • Folio 5 verso: Stádo (Armentum) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 8)

Šelmy (Bestiae)

  • Folio 7 recto: Lev (Leo) (Physiologus, Kapitola 1; Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 3–6)
  • Folio 8 recto: Tygr (Tiger) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 7)
  • Folio 8 verso: Leopard (Pard) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 10–11)
  • Folio 9 recto: Panter (Panther) (Physiologus, Kapitola 16; Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 8–9)
  • Folio 10 recto: Slon (Elephans) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 14; Physiologus, Kapitola 43; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 35; Gaius Julius Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxv, 1–7)
  • Folio 11 recto: Bobr (Castor)
  • Folio 11 recto: Ibex (Ibex) (Hugh z Fouilloy, II, 15)
  • Folio 11 verso: Hyena (Yena) (Physiologus, Kapitola 24; Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxvii, 23–24)
  • Folio 12 recto: Crocotta (Crocotta) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxvii, 26)
  • Folio 12 recto: Bonnacon (Bonnacon) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xl, 10–11)
  • Folio 12 verso: Opice (Simia)
  • Folio 13 recto: Satyr (Satyrs)
  • Folio 13 recto: Jelen (Cervus)
  • Folio 14 recto: Koza (Caper)
  • Folio 14 verso: Koza bezoárová (Caprea)
  • Folio 15 recto: Jednorožec (Monoceros) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 39–40)
  • Folio 15 recto: Medvěd (Ursus)
  • Folio 15 verso: Leucrotta (Leucrotta) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 34)
  • Folio 16 recto: Parandrus (Parandrus) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, xxx, 25)
  • Folio 16 recto: Liška (Vulpes)
  • Folio 16 verso: Eale (Eale) (Solinus, Collectanea rerum memorabilium, lii, 35)
  • Folio 16 verso: Vlk (Lupus)
  • Folio 18 recto: Pes (Canis)

Hospodářská zvířata (Pecora)

  • Folio 20 verso: Ovce (Ovis) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 9; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Knih VI, 20)
  • Folio 21 recto: Ovce (Vervex) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 10)
  • Folio 21 recto: Beran (Aries) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 11)
  • Folio 21 recto: Jehně (Agnus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 12; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 28)
  • Folio 21 recto: Kozel (Hircus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 14)
  • Folio 21 verso: Kůzle (Hedus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 13)
  • Folio 21 verso: Kanec (Aper) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 27)
  • Folio 21 verso: Volek (Iuvencus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 28)
  • Folio 21 verso: Býk (Taurus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 29)
  • Folio 22 recto: Kůň (Equus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 41–56; Hugh z Fouilloy, III, xxiii)
  • Folio 23 recto: Mula (Mulus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, i, 57–60)

Malá zvířata (Minuta animala)

  • Folio 23 verso: Kočka (Musio) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, ii, 38)
  • Folio 23 verso: Myš (Mus) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 1)
  • Folio 23 verso: Kuna (Mustela) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 2; Physiologus, Kapitola 21)
  • Folio 24 recto: Krtek (Talpa) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 5)
  • Folio 24 recto: Ježek (Ericius) (Isidor ze Sevilly, Etymologiae, Kniha XII, iii, 7; Svatý Ambrož, Hexaemeron, VI, 20)
  • Folio 24 verso: Mravenec (Formica) (Physiologus, 12; Svatý Ambrož, Hexaemeron, Kniha VI, 16, 20)

Ptáci (Aves)

  • Folio 25 recto: Pták (Avis)
  • Folio 25 verso: Holub (Columba)
  • Folio 26 recto: Holubice a jestřáb (Columba et Accipiter)
  • Folio 26 verso: Holub (Columba)
  • Folio 29 verso: Severní vítr a Jižní vítr (Aquilo et Auster ventus)
  • Folio 30 recto: Jestřáb (Accipiter)
  • Folio 31 recto: Hrdlička (Turtur)
  • Folio 32 verso: Palma (Palma)
  • Folio 33 verso: Cedr (Cedrus)
  • Folio 34 verso: Pelikán (Pellicanus)
  • Folio 35 verso: Kvakoš (Nicticorax)
  • Folio 36 recto: Dudek (Epops)
  • Folio 36 verso: Straka (Pica)
  • Folio 37 recto: Krkavec (Corvus)
  • Folio 38 verso: Kohout (Gallus)
  • Folio 41 recto: Pštros (Strutio)
  • Folio 44 recto: Sup (Vultur)
  • Folio 45 verso: Jeřáb (Grus)
  • Folio 46 verso: Luňák (Milvus)
  • Folio 46 verso: Papoušek (Psitacus)
  • Folio 47 recto: Ibis (Ibis)
  • Folio 47 verso: Vlaštovka (Yrundo)
  • Folio 48 verso: Čáp (Ciconia)
  • Folio 49 verso: Kos (Merula)
  • Folio 50 recto: Výr (Bubo)
  • Folio 50 verso: Dudek (Hupupa)
  • Folio 51 recto: Sýček (Noctua)
  • Folio 51 recto: Netopýr (Vespertilio)
  • Folio 51 verso: Sojka (Gragulus)
  • Folio 52 verso: Slavík (Luscinia)
  • Folio 53 recto: Husa (Anser)
  • Folio 53 verso: Volavka (Ardea)
  • Folio 54 recto: Koroptev (Perdix)
  • Folio 54 verso: Halcyon (Alcyon)
  • Folio 55 recto: Lyska (Fulica)
  • Folio 55 recto: Fénix (Fenix)
  • Folio 56 verso: Caladrius (Caladrius)
  • Folio 57 verso: Křepelka (Coturnix)
  • Folio 58 recto: Vrána (Cornix)
  • Folio 58 verso: Labuť (Cignus)
  • Folio 59 recto: Kachna (Anas)
  • Folio 59 verso: Páv (Pavo)
  • Folio 61 recto: Orel (Aquila)
  • Folio 63 recto: Včela (Apis)

Hadi a plazi (Serpentes)

  • Folio 64 verso: Strom Peridexion (Perindens)
  • Folio 65 verso: Had (Serpens)
  • Folio 65 verso: Drak (Draco)
  • Folio 66 recto: Bazilišek (Basiliscus)
  • Folio 66 verso: Regulus
  • Folio 66 verso: Vipera (Vipera)
  • Folio 67 verso: Zmije (Aspis)
  • Folio 68 verso: Scitalis
  • Folio 68 verso: Amphisbaena
  • Folio 68 verso: Hydra
  • Folio 69 recto: Hroznýš (Boa)
  • Folio 69 recto: Jaculus (Iaculus)
  • Folio 69 verso: Siréna (Siren)
  • Folio 69 verso: Seps
  • Folio 69 verso: Dipsa
  • Folio 69 verso: Ještěr (Lacertus)
  • Folio 69 verso: Mlok (Salamandra)
  • Folio 70 recto: Saura
  • Folio 70 verso: Čolek (Stellio)
  • Folio 71 recto: O povaze hadů (De natura serpentium)

Červy (Vermes)

  • Folio 72 recto: Červy (Vermis)

Ryby (Pisces)

  • Folio 72 verso: Ryba (Piscis)
  • Folio 73 recto: Velryba (Balena)
  • Folio 73 recto: Piloun (Serra)
  • Folio 73 recto: Delfín (Delphinus)
  • Folio 73 verso: Porcus marinus
  • Folio 73 verso: Krokodýl (Crocodrillus)
  • Folio 73 verso: Mullus
  • Folio 74 recto: Ryba (Piscis)

Stromy a rostliny

Přirozenost člověka (Natura hominis)

  • Folio 80 verso: Isidorus o povaze člověka (Ysidorus de natura hominis)
  • Folio 89 recto: Isidorus o částech lidského těla (Ysidorus de membris hominis)
  • Folio 91 recto: Věk člověka (De etate hominis)

Kameny (Lapides)

  • Folio 93 verso: Kámen nesoucí oheň (Lapis ignifer)
  • Folio 94 verso: Diamant (Lapis adamas)
  • Folio 96 recto: Myrmecoleon (Myrmecoleon)
  • Folio 96 verso: Verš (Versus)
  • Folio 97 recto: Kámen v základech zdi (Lapis in fundamento muri)
  • Folio 97 recto: První kámen, jaspis
  • Folio 97 recto: Druhý kámen, safír
  • Folio 97 recto: Třetí kámen, chalcedon
  • Folio 97 verso: Čtvrtý kámen, smaragd
  • Folio 98 recto: Pátý kámen, onyx
  • Folio 98 recto: Šestý kámen, karneol
  • Folio 98 verso: Sedmý kámen, chryzoberyl
  • Folio 98 verso: Osmý kámen, beryl
  • Folio 99 recto: Devátý kámen, topaz
  • Folio 99 verso: Desátý kámen, chryzopras
  • Folio 99 verso: Jedenáctý kámen, zafír
  • Folio 100 recto: Dvanáctý kámen, ametyst
  • Folio 100 reto: O účincích kamenů (De effectu lapidum)

Fotogalerie

  • Folio 66 Recto: Bazilišek
    Folio 66 Recto: Bazilišek
  • Folio 11 Verso: Hyena
    Folio 11 Verso: Hyena
  • Folio 21 Recto: Beran
    Folio 21 Recto: Beran
  • Folio 8 Recto: Tygr
    Folio 8 Recto: Tygr
  • Folio 16 Verso: Vlk
    Folio 16 Verso: Vlk

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aberdeen Bestiary na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d HAUPT, Lyanda Lynn. The urban bestiary: encountering the everyday wild. First edition. vyd. New York: Little, Brown and Company, 2013. 337 s. Dostupné online. ISBN 978-0-316-17852-5. 
  2. ↑ a b c d MORRISON, Elizabeth; GROLLEMOND, Larisa. Book of beasts: the bestiary in the medieval world Exhibition, Los Angeles, J. Paul Getty Museum, from May 14 to August 18, 2019. Los Angeles: J. Paul Getty Museum ISBN 978-1-60606-590-7. 
  3. ↑ a b c d e Beasts and birds of the Middle Ages: the bestiary and its legacy. Příprava vydání Willene B. Clark, Meradith T. McMunn. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1989. 224 s. (Middle Ages series). Dostupné online. ISBN 978-0-8122-8147-7. S. 53–63. 
  4. ↑ a b c James, M. R. (1928). The Bestiary. Oxford: Roxburghe Club. s. 14ff., 55–59.
  5. ↑ a b c d e f g h i j k CLARK, Willene B. A medieval book of beasts: the second-family bestiary: commentary, art, text and translation. Woodbridge: Boydell, 2006. 280 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85115-682-8. OCLC ocm70399940 S. 68. OCLC: ocm70399940. 
  6. ↑ a b c d e f g h Manuscript Index. The Aberdeen Bestiary [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Stiremann, Patricia (1982). La France de Philippe Auguste. Le temps des mutations. Paris: Nouvelles pratiques en matiere d’enluminure au temps de Philippe Auguste. S. 955–980.

Externí odkazy

Zdroj