Šťavnatka olivově bílá

Jak číst taxoboxŠťavnatka olivově bílá
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď šťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rod Šťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus olivaceoalbus
Fr.; 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus) je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).

Znaky

Klobouk v průměru dorůstá 2–7 cm. U mladých plodnic má zvoncovitě polokulovitý tvar a podvinutý okraj, vyvinuté plodnice jej mají klenutý až plochý s výrazným, tupým středovým hrbolem. Pokožka je velmi slizká, šedohnědá až olivově zelená, na středu je barva zpravidla tmavější, okraje světlejší. Po obvodu jsou někdy hrubě vroubkované.

Tlusté, občas zvlněné lupeny jsou na klobouku řídce uspořádané, u třeně krátce sbíhavé, bělavé až smetanové, někdy s lehce modrým nádechem. Výtrusný prach je bílý.

Plný, válcovitý třeň je 6–15 cm dlouhý. Horní část je pod kloboukem posetá drobnými, bílými vločkami, spodní část má na povrchu šedoolivové žíhání tvořené zaschlým slizem, jenž se formuje za vlhka. Za mlada je na třeni přítomen slizovitý prsten. Báze může být lehce ztenčená.

Tenká, šťavnatá, měkká dužnina je bílá, místy žlutavá. Postrádá výraznou chuť i vůni.

[2][3][4]

Užití

Jedlá houba.[4]

Ekologie

Od srpna do listopadu najdeme tento druh na vlhkých, kyselých a mechem porostlých stanovištích v jehličnatých lesích (preferuje smrk). Její výskyt je typický zejména ve vyšších polohách. [3][4]

Rozšíření

Druh byl pozorován v oblastech Evropy, Ruska a Severní Ameriky.[5]

Galerie

Možnost záměny

  • Šťavnatka Persoonova (Hygrophorus persoonii) – liší se růstem pod listnáči
  • Šťavnatka šedobílá (Hygrophorus mesotephrus) – liší se růstem pod buky a tvorbou štíhlejších plodnic
  • Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) – liší se šedým kloboukem posetým šupinkami
  • Šťavnatka pomrazka (Hygrophorus hypothejus) – liší se žlutavými odstíny lupenů
  • Šťavnatka Korhonenova (Hygrophorus korhonenii) – liší se menšími výtrusy

[2]

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. ↑ a b Hygrophorus olivaceoalbus - šťavnatka olivově bílá - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b KUDLUVFOTOATLASHUB. Šťavnatka olivově bílá - Hygrophorus olivaceoalbus [online]. 2013-03-17 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Šťavnatka olivově bílá - Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr. 1838. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Hygrophorus olivaceoalbus (Fr.) Fr.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj