Čaková

Čaková
chalupy v Čakové
chalupy v Čakové
Znak obce ČakováVlajka obce Čaková
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Krnov
Obec s rozšířenou působností Krnov
(správní obvod)
Okres Bruntál
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°3′ s. š., 17°32′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 324 (2023)[1]
Rozloha 11,93 km²[2]
Katastrální území Čaková
Nadmořská výška 515 m n. m.
PSČ 793 16
Počet domů 111 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Čaková 101
793 16 Zátor
obec@cakova.cz
Starosta Petr Náhlý
Oficiální web: www.cakova.cz
Čaková
Čaková
Další údaje
Kód obce 552003
Kód části obce 18309
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Čaková (německy Friedersdorf,[4] polsky Czakowa) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 324[1] obyvatel.

Poloha

Obec Čaková sousedí na severu s Krasovem, na východě s Branticemi a Zátorem, na jihu s Novými Heřminovy a na západě s Bruntálem a Širokou Nivou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 9,5 km a od krajského města Ostrava 59 km.

Geomorfologicky patří Čaková k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšší bod obce (604 m n. m.) se nachází na sever od středu vsi; dalšími kopci jsou např. Skalka (599 m n. m.), Jakubčovický kopec (595 m n. m.) nebo Střelná (591 m n. m.) na hranici s Novými Heřminovy.

Území Čakové patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká severojižním směrem Čakovský potok, který se brzy po opuštění obce vlévá v Loučkách do Opavy. O něco západněji protéká katastrem Čakové ze severu na jih rovněž Jelení potok, který se vlévá do Opavy v Nových Heřminovech. Oba potoky na území obce i pramení. Na severovýchodě protéká územím obce rovněž Hradský potok.

Území obce pokrývá z 58 % zemědělská půda (12 % orná půda, 44 % louky a pastviny), z 37 % les a z 4,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Název

Vesnice se původně jmenovala Čakov a její jméno bylo odvozeno od osobního jména Čak (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ča-, např. Čábud, Čáhost, Čáslav). Význam místního jména byl "Čakův majetek". Od 17. století se pro vesnici užívalo výhradně německé jméno Friedersdorf ("Friedrova ves", Frieder byla domácká podoba jména Friedrich) dané bez souvislosti s původním českým. Teprve koncem 19. století bylo zavedeno (obnoveno) souběžné české jméno v upravené podobě Čaková.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1498. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla dnešní obec Čaková součástí obce Zátor a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.[6]

Významní rodáci

P. Franz Josef Schreiber (* 14. února 1893 Čaková, čp. 76 - + 12. června 1960 Gottsbrüner, BRD)

P. ThDr. Adolf Johann Marie Schreiber (* 25. května 1898 Čáková, čp. 76 - + 25. 12. 1960 Veckerhagen, BRD)

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Čakové podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[7][8][9][10]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 663 701 746 627 670 634 701[p 1] 641 413 427 365 343 286 294[p 2]

V Čakové je evidováno 130 adres : 121 čísel popisných (trvalé objekty) a 9 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 79 domů, z toho 78 trvale obydlených.

Pamětihodnosti

Galerie

  • Cesta
    Cesta
  • Památný dub letní
    Památný dub letní
  • Pastvina
    Pastvina

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ z toho: 8 Čechoslováků, 675 Němců; 661 řím. kat., 35 evang., 5 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 271 Čechů, Moravanů a Slezanů, 18 Slováků, 2 Poláci; 85 řím. kat., 1 evang., 3 pravosl., 198 bez vyzn.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 819. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 142, 151.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  10. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  11. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-13. 
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000149154 : Zvonička. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. ↑ Bauernbefreier Hans Kudlich und seine Denkmäler, Gedenkstätten: Čaková. www.hans-kudlich.cz [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj