Krasov

Krasov
	Zeleň
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Krnov
Obec s rozšířenou působností	Krnov; (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′30″ s. š., 17°32′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	363 (2023)
Rozloha	25,80 km²
Katastrální území	Krasov
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	793 94
Počet domů	182 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Krasov 29; 793 94 Krasov ; obec.krasov@tiscali.cz
Starostka	Kateřina Lorišová
	Oficiální web: www.obec-krasov.eu
	Krasov
Další údaje
Kód obce	597511
Kód části obce	74039
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krasov (dříve Korunov, německy Kronsdorf,^[4] polsky Krasów) je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 363^[1] obyvatel.

Poloha

Obec Krasov sousedí na severu s Hošťálkovami, na východě s Branticemi, na jihu s Čakovou a Širokou Nivou a na severozápadě s Karlovicemi. Od okresního města Bruntál je vzdálena 12,5 km a od krajského města Ostrava 61 km.

Geomorfologicky patří Krasov k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším bodem obce – 693 m n. m. – je bezejmenný kopec na hranici s Hošťálkovy; dále jsou zde např. Svoboda (663 m n. m.), Obecní vrch (683 m n. m.), Kozí vrch (679 m n. m., na hranici s Hošťálkovy), na jih od obce pak Vysoká (628 m n. m.) nebo Kopřivná (638 m n. m.).

Území Krasova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Obcí protéká ze západu na východ potok Krasovka pramenící v západním cípu katastru a do něj se vlévá z obou stran několik drobných toků, z nichž největší je levobřežní Kozí potok, pramenící pod Kozím vrchem.

Území obce pokrývá z 36 % zemědělská půda (13,5 % orná půda, 21,5 % louky a pastviny), z 58,5 % les a z 5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Název

Do druhé poloviny 19. století je v dokladech jen německé Kronsdorf (do 18. století psáno Cronsdorf). V jeho první části bylo viděno slovo Krone ("koruna"), proto ve druhé polovině 19. století vytvořeno české Korunov. Je možné, že německé jméno je úprava staršího českého Chranov (jehož základem by bylo osobní jméno Chran a významem bylo "Chranův majetek"). Jméno Krasov bylo dáno až roku 1945 bez souvislosti s předchozími jmény.^[5]

Historie

Založení vsi je datováno do roku 1450. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1502 a v tomto období již stála v obci dědičná rychta. V 16. století byla obec součástí majetku krnovské komory. V této době byl na území obce postaven mlýn a pivovar.

V roce 1524 bylo krnovské panství včetně Krasova prodáno Jiřímu Braniborsko-Ansbašskému z rodu Hohenzollernu. Za účast na protihabsburském povstání přišel tento rod o svůj majetek a krnovské panství získal rod Lichtenštejnů.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Krasova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[6]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1137	1158	1143	1118	1056	1001	984^{[p 1]}	980	469	521	430	321	291	347^{[p 2]}

↑ z toho: 8 Čechoslováků, 967 Němců; 886 řím. kat., 96 evang.
↑ z toho: 328 Čechů, Moravanů a Slezanů, 7 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 80 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 2 pravosl., 222 bez vyzn.

V Krasově je evidováno 210 adres : 193 čísel popisných (trvalé objekty) a 17 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 173 domů, z toho 92 trvale obydlených.

Kulturní památky

Dominantu obce tvoří barokní kostel svaté Kateřiny postavený v roce 1677. V letech 1867 až 1878 prodělal kostel rozsáhlou rekonstrukci. V obci byl ve třicátých letech 20. století postaven ještě jeden kostel, a to českobratrský. V obci jsou chráněny jako kulturní památka dva domy postavené ve stylu lidové architektury.

Ochrana přírody

Rodáci

Významným místním rodákem je biskup Josef Schinzel (1869–1944), kterého v roce 1922 papež Pius XI. jmenoval světícím olomouckým biskupem a titulárním biskupem Alese. Na místním hřbitově se nachází biskupova hrobka.

Dalším známým rodákem je Otto Kittel (1917–1945), jenž se stal během druhé světové války ve službách německé Luftwaffe s 267 vítězstvími čtvrtým nejúspěšnějším leteckým esem všech dob.^[8]

Galerie

Ulice
Statek
Rozcestí

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 820.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 446, 447.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1076–1077.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
↑ Otto "Bruno" Kittel. www.luftwaffe.cz [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-22.