Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Institute of Information Studies and Librarianship
Vedení
Ředitelka	Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.
Tajemnice	Bc. Klára Foglarová
Základní informace
Datum založení	1950 (Lektorát knihovnictví) 1992 (ÚISK)
Kontaktní údaje
Adresa	Na Příkopě 29 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1 - Staré Město
Telefon	+420 221 619 904 (sekretariát)
E-mail	uisk@ff.cuni.cz
Souřadnice	50°5′11,48″ s. š., 14°25′36,78″ v. d.
Oficiální web
www.uisk.ff.cuni.cz

Ústav informačních studií a knihovnictví (ÚISK) je ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřuje na výuku a výzkum v oblastech informační vědy, knihovnictví, knižní kultury a nových médií. Nabízí studium v bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském programu a podílí se na řadě vědeckých projektů zejména z oborů digital humanities, knižní kultury a herního průmyslu.^[1] Od roku 2020 sídlí v budově Na Příkopě 29 na Praze 1.^[2]

Studium probíhá zejména v budovách Šporkova paláce a v Celetné ulici, dále v Hotelu Krystal a v hlavní budově Filozofické fakulty UK na náměstí Jana Palacha.

Ústav během své existence vystřídal mnoho jmen. První samostatnou katedrou Filozofické fakulty UK vyučující knihovnický obor, a tedy pokládající základní kameny pro vznik dnešního ÚISKu, byl Lektorát knihovnictví založený v roce 1950 a vedený Jaroslavem Drtinou. Zprvu nabízel pouze dvouleté studium, 2 roky po svém vzniku se přejmenoval na Katedru knihovnictví a v roce 1953 bylo studium prodlouženo na 5 let. Tou dobou už jej bylo možné studovat i dálkově a katedra přijímala vědecké aspiranty jako formu postgraduálního studia.^[3][4] V roce 1959 byla zavedena možnost užšího zaměření studia, a to v literární, technické nebo biologické oblasti.

V letech 1961–1968 katedra existovala jakou součást tehdejšího Institutu osvěty a novinářství (později Fakulta sociálních věd a publicistiky)^[5] a nově přibylo zaměření fyzikálně-chemické.^[4] Během této doby začal být udělován titul PhDr a styl výuky odrážel celospolečenské cítění 60. let, což se projevilo například v tom, že přednášky nadále nebyly povinné, a přístup ke vzdělání se tak stal individuálnějším. Roku 1967 byla katedra přejmenována na Katedru knihovnictví a vědeckých informací (v roce 1973 pak na Katedru vědeckých informací a knihovnictví^[3]) v reakci na nové předměty z oblasti dokumentace a vědeckých informací a jejím novým vedoucím se stal Jiří Kábrt.^[5]

Po roce 1968 se katedra vrátila pod Filozofickou fakultu a mnoho změn z předchozích let bylo během období normalizace zrušeno. V důsledku politické situace dostali v roce 1970 někteří pedagogové zákaz vyučovat a několik jich roku 1973 muselo z katedry odejít, výuka oboru tedy trpěla na personální a i finanční nedostatky. Její obsah byl propojován s ideologií marxismu-leninismu.^[5] Studium na katedře v 80. letech 20. století studenti označovaly za „nudné a plné apatie“.^[5] V roce 1990 byl Jiří Kábrt ve funkci ředitele vystřídán Jiřím Cejpkem, který zvítězil v tajných volbách učitelů a studentů po událostech Sametové revoluce v roce 1989.^[4]

V průběhu 90. let na katedře kromě dalších začali vyučovat zahraniční odborníci a pedagogové, kterým to předchozí totalitní režim neumožňoval. Katedra byla v roce 1993 přejmenována na Ústav informačních studií a knihovnictví a rok nato se vedení ujal Rudolf Vlasák. Výuka 90. let odrážela celosvětový rozvoj informačních technologií a nové trendy v knihovnictví, jako byla automatizace a OPAC. Zaměření studia bylo nově rozděleno na informační, knihovnické a knihovědné a jeho součástí se staly vícedenní výjezdy do zahraničí. Opět byl akreditován doktorský studijní program Informační věda.^[4][5] Od roku 1997 studenti vydávají oborový online časopis Ikaros.cz.^[4]

Po Rudolfu Vlasákovi se v roce 2002 stal novým ředitelem Richard Papík, jeho významným počinem v této funkci byl začátek tradice letních seminářů ve spolupráci s Univerzitou Severní Karolíny v Chapel Hill.^[4] O deset let později jej vystřídala Barbora Drobíková, současnou ředitelkou ústavu je od roku 2019 Adéla Jarolímková. V akademickém roce 2006/2007 se poprvé otevřel magisterský program Studia nových médií, který patří k nejžádanějším na Filozofické fakultě. V průběhu let 2013-2019 prošly modernizací i všechny ostatní vyučované programy.^[5]

V letech 2000–2020 ústav sídlil v Areálu Jinonice na Praze 5, do budovy Na Příkopě 29 se poté přestěhoval z důvodů rozsáhlé rekonstrukce jinonické budovy.^[5]

Ústav nabízí studium v bakalářském programu, dvou magisterských a jednom doktorském. Kromě toho podporuje výjezdy do zahraničí skrze projekt Erasmus+ nebo v rámci vlastní aktuální nabídky, nabídky FF UK a vládních stipendií.^[6]

Součástí všech programů jsou také povinné praxe, které studenti podstupují ve vybraném ročníku příslušného programu. ÚISK pro jejich splnění nabízí seznam spolupracujících institucí, ale studenti si mohou zvolit i mimo tuto nabídku.^[7]

Náplň bakalářského programu s názvem Informační studia a knihovnictví zahrnuje jak studium knižní kultury a historie, tak i práci s knihovnickými zdroji a technologiemi, s informacemi, daty či metadaty. Studenti jsou též seznámeni s úvodem do informační vědy, nástrojů umělé inteligence nebo programovacích jazyků.^[8] Nabídka předmětů je široká a obor lze kombinovat i s jinými obory, které to umožňují.^[9]Absolventi se mohou uplatnit ve vzdělávacích či paměťových institucích například jako správci (digitálních) sbírek kulturního dědictví, databází a fondů, poskytovatelé informačních a knihovních služeb, ale také mimo ně jako digitální kurátoři, analytici nebo jako pracovníci v oblasti marketingu a zpravodajských služeb.^[8][10]

Zájemci o program si mohou před podáním přihlášky zaplatit přípravný online kurz, kde mají prostor klást dotazy, dozví se vše potřebné ohledně přijímacího řízení a mimoto se mohou seznámit navzájem a i s některými vyučujícími.^[11]

V současnosti^[kdy?] jsou na ÚISKu v nabídce dva magisterské programy: Informace, média a knižní kultura a Studia nových médií. Oba pro přijetí vyžadují řádné ukončení studia v jakémkoli typu studijního programu a jejich výstupem je magisterská práce.^[zdroj?]

Obsah programu Informace, média a knižní kultura se soustředí na propojení člověka s médii a informacemi. Obsahuje dva okruhy zaměření, ze kterých si lze vybrat; první se orientuje více na moderní technologie, informační zdroje a služby (informační podpora, kódování, rešeršní strategie), druhý se zabývá knižní kulturou a historií knihy od 15. do 18. století nebo knižními řemeslnými a grafickými technologiemi. Oba okruhy jsou dále doplněny předměty souvisejícími se čtenářstvím, informačním chováním a kurátorstvím.^[12] Absolventi se mohou uplatnit například jako informační specialisté či analytici, manažeři informačních institucí, znalci, badatelé či výzkumní pracovníci v oblasti výzkumu rukopisů a vzácných tisků nebo správci sbírek a digitálních archivů v téže oblasti.^[13]

Program nazvaný Studia nových médií se věnuje vzdělání v oblasti digital humanities a využívání nejmodernějších informačních technologií. Studenti získají přehled o jejich dopadu na lidskou společnost, naučí se s nimi kreativně pracovat a řešit komplexní problémy.^[12] Mezi uplatnění absolventů patří pozice UX designéra, datového specialisty nebo dále různé pozice ve výzkumných a vývojových organizacích, v obchodních, projekčních a poradenských organizacích, v oblastech médií a kulturní správy, či tvorby videoher, animovaných klipů, multimediální tvorby a mnoha dalšího.^[14]

Doktorský program s názvem Informační věda má absolventy připravit na vědeckou dráhu s širokou znalostí oboru informační vědy. Naučí je orientovat se v nejmodernějších vědeckých metodách, identifikovat, analyzovat, vyhodnocovat a interpretovat výchozí poznatky z oboru a vyznat se v trendech rozvoje informační a znalostní společnosti, informační politiky, informačního chování a informačních technologií.^[15] Program také představuje příležitost zapojit se do výuky a vést závěrečné práce studentů.^[12]

Mezi současné (2025) vyučující na ústavu patří:^[16]

V roce 2014 byl studenty ÚISKu založen spolek Librain, jehož cílem je propojit studentstvo vzájemně mezi sebou, ale také s vyučujícími a s různými projekty ÚISKu. Slouží tedy jako komunitní sdružení studentů, kde je pojítkem společný zájem o studium a výzkum, ale kromě toho i mimostudijní zájmy jako třeba sport.^[17] Spolek od počátku svého založení pořádal konferenci KOKON (Komunitní Konference) zaměřenou na nejúspěšnější projekty studenstva a absolventů, její poslední ročník se uskutečnil v roce 2019. Během covidových let aktivita spolku opadla a dnes není příliš činný (pořádá alespoň setkání s názvem Dýchánek).^[4] Od roku 2015 je ústav členem mezinárodního uskupení informačně-vědních škol iSchools, což mu umožnilo účast na některých mezinárodních studiích a online seminářích.^[5] Od roku 2023 probíhají na Ústavu kurzy psaní Wikipedie, mimo jiné zaměřené na rozvoj článků v portálech Mediální gramotnost a Informační věda a knihovnictví.^[18]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústav informačních studií a knihovnictví na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Ústavu informačních studií a knihovnictví
• YouTube kanál ústavu
• Studentské projekty od akademického roku 2019/20
• Oborový elektronický časopis Ikaros.cz

Zdroj