Šternberk (část obce)
| Šternberk | |
|---|---|
 Horní náměstí
| |
 
| |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Šternberk |
| Obec s rozšířenou působností | Šternberk (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 13 239 (2023)[1] |
| Rozloha | 48,79 km²[2] |
| Nadmořská výška | 268 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 2 574 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 22 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Horní náměstí 78/16 Šternberk 785 01 Šternberk 1 podatelna@sternberk.cz |
| Starosta | Ing. Stanislav Orság (ODS) |
| Oficiální web: www | |
  Šternberk
| |
| Další údaje | |
| Kód obce | 505188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.
Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Historie
- 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
- 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
- 1253–1262 založení hradu Šternberka
- 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
- 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
- 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
- 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
- 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
- 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
- 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
- 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
- 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
- 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
- 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
- 1784 zrušen augustiniánský klášter
- 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
- 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
- 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
- 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
- 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
- 1872 zřízení státní tabákové továrny
- 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
- 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
- 1935 otevření českého reálného gymnázia
- 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
- 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
- 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
- 1960 zrušení samostatného okresu Šternberk, začlenění do okresu Olomouc
- 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa
Památky, kultura a sport
Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.
Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentují zejména hokejový klub HC TJ Šternberk hrající krajskou ligu a fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Každý rok je také v areálu hradu pořádán rockový festival Šternberský kopec. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost.
Městská samospráva
V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[5]Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[6][7] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014[8] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.
Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[9]
Části města
Šternberk se člení na pět částí:[10]
- Dalov
- Chabičov
- Krakořice
- Šternberk (katastrální území Šternberk a Lhota u Šternberka)
- Těšíkov
Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice (od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990), Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[11]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011[13] | 2021[14] |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 13 509 | 14 243 | 15 395 | 15 220 | 14 482 | 12 925 | 12 608 | 8 989 | 11 220 | 12 554 | 16 342 | 14 916 | 14 144 | 13 574 | 13 388 |
-
Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Šternberk roku 2011 -
Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2021
Rodáci
- Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity
- Jana Doleželová, Miss České republiky 2004
- Michal Dvořák, hokejista
- Jan Filip, ústavní právník a soudce Ústavního soudu
- Adriana Gerši, tenistka
- Radek Gulajev, fotbalista
- Veronika Hladíková, modelka
- David Krejčí, hokejista
- Ferdinand Kuschel, sochař a malíř
- Hana Maciuchová, herečka
- Erica Pedretti, spisovatelka a výtvarnice
- David Rozehnal, fotbalista
- Engelbert Maximilian Selinger, rakouský právník a politik
- Vincy Schwarz, nakladatelský redaktor, překladatel, oběť nacismu
- Patrik Siegl, fotbalista
- Kateřina Smejkalová, Česká Miss 2005
- Marie Šimsová, herečka Divadla S+H
- Ernst Tittel, hudební skladatel a teoretik
- Lubor Tokoš, herec
- Pavel Trost, jazykovědec
- Ivan Uvizl, atlet
- Vítězslav Vavroušek, politik
- Jakub Veselý, volejbalista
- Petr Vrána, hokejista
- Valérie Zawadská, herečka
- Wilhelm Zlamal, malíř
Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka nebo římskokatolický kněz Josef Červenka.
Partnerská města
Spolupráce:
Fotogalerie
-
Hrad Šternberk -
Kostel Zvěstování P. Marie a mariánský morový sloup -
Kostel Zvěstování P. Marie – vnitřní prostory -
Vstup do augustiniánského kláštera -
Historizující budova spořitelny z roku 1895 od Jakoba Gartnera -
Letecký pohled na hrad, kostel s klášterem a morový sloup -
Hlavní náměstí -
Hodiny na hlavním náměstí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605.
- ↑ Zastupitelé města rozhodli: starostou je Stanislav Orság [online]. Město Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04.
- ↑ Životopis Mgr. Jaromíra Sedláka [online]. Základní škola Svatoplukova 7, Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Zemětřesení na šternberské radnici: končí starosta i první místostarosta. Olomouc.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ Šternberk dál vede Orság, vítěz voleb Stonawský zůstává místostarostou. Olomoucký deník [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154006016355661&id=224337820660
- ↑ Části obcí. Obec Šternberk [online]. Územně identifikační registr [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online.
Externí odkazy
- Galerie Šternberk na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberk na Wikimedia Commons
Šternberk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Šternberk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- FIALOVÁ, Tereza. Architektura a urbanismus Šternberka 1850-2019. Olomouc, 2021. 118 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Rostislav Švácha. Dostupné online.
