Zdeněk Vyhlídal (spisovatel)

Zdeněk Vyhlídal
Narození 21. dubna 1934 (89 let)
Žďár nad Sázavou ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Pavel Sochor
Povolání spisovatel, novinář, pedagog
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma mater Masarykova univerzita v Brně
Významná díla Jak si ožehnout křídla (1984),
Pandur Trenck (1987),
Sarkander (2000)
Ocenění Skleněná medaile Kraje Vysočina (2010)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Vyhlídal (* 21. dubna 1934, Žďár nad Sázavou[1]) je český spisovatel, novinář a pedagog, autor literatury faktu a literatury pro děti a mládež i pro dospělé.[2]

Život

Po maturitě roku 1952 nemohl pro své náboženské vyznání přímo studovat na vysoké škole a musel nejprve rok pracovat jako pomocný dělník ve slévárně. V letech 1953–1958 mu bylo umožněno vystudovat český a polský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Krátce pracoval jako redaktor Krajského nakladatelství v Havlíčkově Brodě a po roční vojenské službě se roku 1959 stal redaktorem Československého rozhlasu, nejprve literárního vysílání v Ostravě a později zpravodajského oddělení v Brně. Roku 1963 se stal vedoucím kulturní rubriky brněnské redakce Svobodného slova a v letech 1964–1969 byl zpravodajem tohoto listu v Olomouci.[2][1]

Roku 1967 obhájil na Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci rigorózní práci na téma Jakub Arbes jako literární historik a kritik a získal titul PhDr. (doktor filozofie). Roku 1968 působil jako předseda Okresního sdružení organizací dětí a mládeže v Olomouci a pracoval v redakční radě časopisu Student. Od roku 1969 od roku 1974 vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého jako odborný asistent. Roku 1974 přednášel obor rozhlasové a televizní dramaturgie na Katedře dějin věd o umění Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (tak se v letech 1960–1990 jmenovala Masarykova univerzita), byl však propuštěn, vrátil se do Brna a věnoval se literární, rozhlasové a televizní práci.[2]

Roku 1980 se stal spoluzakladatelem a poté předsedou organizace Českého svazu ochránců přírody v Brně. Pro její kontakty se zahraničím a pro činnost, která se příliš nelíbila tehdejším komunistickým představitelům, byl v roce 1984 ve vykonstruovaném procesu odsouzen na šest měsíců podmíněně a roku 1988 ze stejných důvodů zatčen a odsouzen na čtyři měsíce do vězení. Roku 1990 se podílel na založení Ligy na ochranu zvířat. V roce 1991 byl tiskovým mluvčím politické strany Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko a řídil její týdeník Moravská orlice. V letech 1993–2002 pracoval jako externí redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa.[3] Roku 2010 obdržel Skleněnou medaili, druhé nejvyšší ocenění Kraje Vysočina, za celoživotní přínos v oboru literatury se zaměřením na pověsti a lidová vyprávění z Českomoravské vrchoviny.[4]

V roce 2022 získal Cenu města Žďáru nad Sázavou  za spisovatelskou a publicistickou činnost.

Dílo

Je autorem rozhlasových her a televizních inscenací, literatury faktu a literatury pro děti a mládež i pro dospělé. Psát začal již v době studií a jeho literární recenze, první prózy a kratší překlady z polštiny vycházely v Mladé frontě, v ostravském měsíčníku Červený květ nebo v olomouckém okresním listu Stráž lidu. Knižně debutoval roku 1958 sbírkou pověstí a lidových vyprávění z Českomoravské vrchoviny Odbíjí půlnoc a od tohoto roku začal také publikovat své práce v různých periodikách (například Rovnost, Jiskra, Stráž lidu, Svět v obrazech, Ahoj na sobotu, Nová svoboda, Brněnský večerník, Nástup, Ostravský kulturní měsíčník a další). Spolupracoval s televizí i s rozhlasem, pro který v letech 1979–1987 napsal na třicet dílů rozhlasového rodinného seriálu Jak se máte Vondrovi? Kromě toho je autorem mnoha článků a příspěvků do různých sborníků a kolektivních publikací.[3]

Bibliografie

Časopisecky

  • Křižovatky (1969, Stráž lidu), cyklus kriminálních povídek.
  • Záhada jednoho života (1975, Nástup), faktografická próza o osudu ruského dítěte nalezeného v posledních válečných dnech a adoptované českými rodiči, knižně 2008.
  • Než přišel 17. listopad (1979, Jiskra), životopisné pásmo o Janu Opletalovi.
  • Pandur Trenck (1975, Brněnský večerník), dokumentární pásmo o baronu Trenckovi, veliteli pandurů Marie Terezie.
  • Listy z černých kronik (1980, Brněnský večerník), pod pseudonymem Pavel Sochor.

Beletrie

  • Odbíjí půlnoc (1958), dvě desítky autorsky zpracovaných variací na chmurné pověsti a lidová vyprávění z Českomoravské vrchoviny, v nichž vystupují přízraky mrtvých a další nadpřirozené bytosti, loupežníci a vrazi a život lidí je prostoupen úzkostí z neúprosného osudu.
  • Přelud (1961), povídka zahcycující citové zmatky a tápání studenta, který o prázdninách pracuje jako referent v rekreačním středisku.
  • Bílá smrt (1974), povídka popisující milostný vztah dvou maturantů na stavbě mládeže, sobeckého chlapce, který se vždy ohlíží na svou kariéru a hmotný prospěch, a citlivé dívky, poznamenané otřesným zážitkem z doby okupace.
  • Zatmění slunce (1980), dvě novely o těžkých životních situacích dnešních mladých lidí. První z nich (Zatmění slunce) líčí spor rozvedených manželů o dítě, a druhá (Zbytečná láska) popisuje prázdninový milostný vztah.
  • Sarkander (2000), historická freska vyprávějící o posledních dnech svatého Jana Sarkandera.
  • Kyvadlo času a jiné povídky (2001), povídkový soubor popisuje období druhé světové války a její následky.
  • Politika na pranýři aneb Z Vysočiny do Svobodné Evropy (2005), úvahy, zamyšlení a komentáře.
  • Vězeň ze Špilberku (2009), historická freska o baronu Trenckovi, veliteli pandurů Marie Terezie.
  • Kdybych tě znovu volal, už se neotáčej... (2015), román o Janu Opletalovi a o událostech podzimu 1939, napsáno již roku 2010 pod názvem Studentská revolta.

Beletrie pro děti a mládež

  • Kluci z Horní ulice (1975), román ze sklonku druhé světové války, ve kterém do her party kluků pronikají válečné události v blízkém okolí.
  • Strašení na Pančavě (1980), klukovský příběh s kriminální zápletkou odehrávající se na letním pionýrském táboře.
  • Jak si ožehnout křídla (1984), román o studentce zdravotní školy, ve kterém autor spojil problematiku ochrany domácích zvířat s ostře kritickým pohledem na poměry ve školství.
  • Pandur Trenck (1987), historický román o baronu Trenckovi, veliteli pandurů Marie Terezie.
  • Starobylé pohádky (2000), volně zpracované pohádky klasických autorů (Božena Němcová, Karel Jaromír Erben) doplněné polozapomenutými pohádkami z obrozeneckých časopisů.
  • Kočičí hrad (2002), román o chlapci, který se rozhodne postarat se o opuštěné kočky v okolí.
  • O čmuchajícím psu Bojarovi (2006), povídka, vzniklá za účelem podpory dětského čtenářství, ilustrovaná žáky Základní umělecké školy Františka Drdly ve Žďáru nad Sázavou.

Populárně naučné knihy

Odborné práce

  • Obrozenecký spisovatel Matěj Josef Sychra (2002), život a dílo Matěje Josefa Sychry, rozšířeno 2006.
  • Jakub Arbes jako literární vědec (2002), studie.
  • Klasická pohádka a skutečnost (2004), monografie řešící vztah české pohádky k reálné společenské a kulturní situaci v době jejího vzniku.
  • Literária (2010), výběr z literárněvědných statí.
  •  2004  Klasická pohádka a skutečnost - literárně teoretická práce
  • 2017 Typologický nástin pohádky a pověsti
  • 2020 Strmá cesta k Bílé hoře - literárně teoretická práce

Rozhlasové hry

  • První případ (1976).
  • Kdo jinému jámu kopá (1977).
  • Stížnost (1977).
  • Kontrolní den (1978).
  • Výhodný podnájem (1978).
  • Když je štěstí unavené (1978).
  • Zákon schválnosti (1979).
  • Šance na celý život 1979).
  • Parta z Horní ulice (1980), rozhlasová dramatizace autorova stejnojmenného románu..
  • Studentské requiem (1980).
  • Poslanecký den (1981).
  • Rub a líc (1981).
  • Služební cesta (1981).
  • Bílá velryba (1981).
  • Azyl (1982).
  • Láska kvete v každém věku (1982).
  • Smíření (1982).
  • O platícím klobouku a kouzelné hůlčičce (2002), pohádka.
  • Když je štěstí unavené (2008), knižní vydání autorových rozhlasových her.

Televizní inscenace a filmy

  • Čelem k vesnici (1962).
  • Když je štěstí unavené (1973).
  • Štědrovečerní překvapení (1973).
  • Šance na život (1976)
  • Zásnuby s nevěrníkem (1976).
  • Honba za pokladem (1978)
  • Vernisáž (1982), televizní dramatizace povídky Bílá smrt.
  • Pražská terčovnice (1982).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  2. ↑ a b c Zdeněk Vyhlídal - Slovník české literatury po roce 1945
  3. ↑ a b Zdeněk VYHLÍDAL - Spisovatelé a literatura
  4. ↑ Nejvyšší krajská ocenění pro šest osobností regionu. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01. 

Externí odkazy

Zdroj