Xu Weizhu

Xu Weizhu
Narození 1. srpna 1964 (59 let)
Povolání bohemistka a překladatelka
Ocenění medaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2019)
Funkce docent
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Xu Weizhu (Sü Wej-ču, v čínském originále 徐伟珠, * 1964[1]) je čínská bohemistka a překladatelka.[2]

Život

Pochází z jižní Číny a k češtině se dostala náhodně, kdy coby nadaná studentka získala možnost získat vzdělání v tehdejším Československu.[1] Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala roku 1990 obor Český jazyk a literatura.[3] Její jméno zní v českém překladu „Perla moudrosti“[4] a Xu Weizhu pojmenování „Perla“ používá i v kontaktu se svými přáteli či v elektronické komunikaci.[5] Je docentkou v oboru českého jazyka a literatury na Pekingské univerzitě cizích jazyků (Pekingská univerzita zahraničních studií).[p 1][6][7] Roku 2007 vznikl v České republice Konfuciův institut, který je součástí Univerzitě Palackého v Olomouci.[1] Xu institut vedla a organizace se například podílela na překladu a vydání publikace o řízení státu, již napsal čínský prezident Si Ťin-pching.[6]

Ve své překladatelské činnosti se Xu Weizhu zaměřuje zejména na české romány ze druhé poloviny 20. století.[2] V mateřské řeči tak umožnila Číňanům přečíst si díla Ivana Klímy (Poslední stupeň důvěrnosti),[3]Zdeňka Svěráka (Povídky),[6]Bohumila Hrabala (Ostře sledované vlaky, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Autíčko, Slavnosti sněženek) či Evy Kantůrkové (Po potopě).[3] A právě Kantůrková spolu s psychiatrem Janem Cimickým dali českému prezidentovi Miloši Zemanovi, podle jeho vlastního vyjádření, podnět, aby Xu Weizhu vyznamenal státním oceněním.[6] O úmyslu dekorovat Xu Weizhu prvně Zeman veřejně hovořil 25. září 2019 na recepci v pražském paláci Žofín konané u příležitosti sedmdesáti let od navázání diplomatických vztahů s Čínou.[1] Český prezident udělení vyznamenání prezentoval jako akt na podporu přátelství mezi Českou republikou a Čínou.[1] Dne 28. října 2019 tak ze Zemanových rukou Xu Weizhu obdržela Medaili za zásluhy I. stupně, jež jí byla udělena za její zásluhy o stát v oblasti výchovy.[8] Než však Xu mohla ocenění převzít, musel jí to podle čínských pravidel schválit velvyslanec Číny v České republice Čang Tien-ming.[1] Před udělením státního vyznamenání navíc Xu Weizhu dne 26. září 2019 obdržela stříbrnou medaili Jana Masaryka udělovanou za významný podíl na rozvoji mezinárodních vztahů mezi Českou republikou a Čínou.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Odlišná instituce od Pekingské univerzity.[6]

Reference

  1. ↑ a b c d e f TOMÁNEK, Tomáš. Prezidentova „čínská“ medaile. Lidové noviny. 27. 9. 2019, roč. 32, čís. 225, s. 2. ISSN 0862-5921. 
  2. ↑ a b Xu Weizhu [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Xu Weizhu [online]. Praha: České literární centrum [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Prezidentova „čínská“ medaile. Lidové noviny [online]. [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ EVA, Kantůrková; CIMICKÝ, Jan; DUŠEK, Václav. Most přes Dlouhou řeku. 1. vyd. Praha: Baronet, 2006. 224 s. ISBN 80-7214-914-8. Kapitola 10. října 2005, s. 88. 
  6. ↑ a b c d e LOMOVÁ, Olga. Vyznamenání čínské bohemistky? Ale za co?. Deník Referendum [online]. 2019-10-30 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Profily oceněných: Šéf kontrolorů Kala, byznysmen Plašil, malíř Lhoták či onkolog Petruželka [online]. Praha: Česká televize, 2019-10-28 [cit. 2019-11-02]. Kapitola Sü Wej-ču. Dostupné online. 
  8. ↑ KRUTILEK, Ondřej. PŘEHLEDNĚ: Boček, Jágr, Saudek a další. Prezident vyznamenal i šest žen. iDNES.cz [online]. 2019-10-28 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ Lada. České velvyslanectví v Číně udělilo stříbrnou medaili Jana Masaryka lidem, kteří přispěli k podpoře rozvoje čínsko-českých kulturních vztahů [online]. Peking: China Radio International, 2019-09-27 [cit. 2019-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

Zdroj