Vědecká komunita

Vědecká komunita je označení pro rozmanitou síť vzájemně interagujících vědců.[1] Její součástí je celá řada sub-komunit, které se dělí v závislosti na zkoumaném vědním oboru nebo výzkumné instituci (např. univerzitě).[2][3] Od členů vědecké komunity se obecně očekává vysoká míra objektivity při využívání vědeckých metod během výzkumu. Tomu významně napomáhá takzvané recenzní řízení, které hodnotí vědecké práce jednotlivých členů akademické obce, a dalších vědeckých pracovníků tvořících vědeckou komunitu, a v závislosti na jejich kvalitě poté dochází k rozhodnutí o jejich zveřejnění v konkrétním vědeckém časopise.

Počátky vědeckých komunit lze najít v 18. století, kdy se tyto komunity zabývaly zejména studiem přírodopisu a přírodní filozofie; tehdy však šlo spíše o uskupení jedinců se společnými zájmy než o skupiny vykonávající kvalifikovaný vědecký výzkum. Příkladem podobné komunity může být Královská společnost založená roku 1660 v Londýně.[4] Významný rozmach pak koncept vědeckých komunit zažil s příchodem průmyslové revoluce a obecně velmi významným rozmachem vědy na konci 19. století. Například samotný pojem vědec byl poprvé použit v roce 1834 polyhistorem Williamem Whewellem.

Členem vědecké komunity se může člověk stát zpravidla na základě svého vzdělání, zaměstnání, výzkumně-vědecké činnosti nebo svou příslušností k výzkumné instituci; často jde o kombinaci několika výše uvedených faktorů. Kromě toho je však možné jako vědeckou komunitu označit také například všechny příslušníky komunity z konkrétního území, např. Česká vědecká komunita, tj. komunita všech vědců z Česka.[5]

Postavení ve vědecké komunitě často významně závisí na počtu vědeckých prací, kterými daný člověk disponuje v recenzovaných odborných časopisech. Kromě toho závisí statut člena komunity i na vědecké instituci, na níž působí, a na jeho postavení v rámci ní (např. počet a význam akademických titulů, postavení v rámci univerzity, fakulty, ústavu či katedry, působení ve vedení univerzity, tj. funkce jako děkan, rektor apod.). Výzkumníci s vyšším statutem se pak mohou stát mentory pro výzkumníky s nižším statutem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scientific community na anglické Wikipedii.

  1. ↑ VĚDAVÝZKUM.CZ. Byrokratizace vědy? Vědecká komunita by se měla více angažovat. Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu [online]. 2017-04-21 [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Komunita vědecká – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ COJECO.CZ. vědecká obec (komunita). www.cojeco.cz [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Před 350 lety v Londýně vznikla Královská společnost. www.tyden.cz [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Česká vědecká komunita ve Švédsku se setkala na českém velvyslanectví. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2025-07-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj