Vršenka jednopohlavní

Jak číst taxoboxVršenka jednopohlavní
alternativní popis obrázku chybí
Vršenka jednopohlavní
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen pláštěnci (Tunicata)
Třída vršenky (Appendicularia)
Řád vršenkotvární (Copelata)
Čeleď vršenkovití (Oikopleuridae)
Rod Oikopleura
Binomické jméno
Oikopleura dioica
Fol, 1872
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vršenka jednopohlavní (Oikopleura dioica) je druh pláštěnce – vršenky z čeledi vršenkovití (Oikopleuridae).

Popis

Vršenku jednopohlavní charakterizují znaky typické i pro další vršenky: jde o planktonní organismus, který si kolem sebe buduje dočasné schránky („domky“), dospělcům přičemž zůstává po celý život ocas s chordou. S celkovou délkou těla asi 3 mm (z toho samotné tělo měří pouhý 1 mm, zbytek připadá na ocas) a délkou sekretované schránky asi 4 mm je pokládána za nejmenšího zástupce vršenek.[1]

V porovnání s ostatními pláštěnci vyniká odděleným pohlavím, což jí vyneslo i druhové jméno.[2] Má také extrémně malý genom: pouhých 72 Mb představuje rekordní hodnotu mezi strunatci.[3]

Výskyt

Vršenka jednopohlavní obývá tropická i mírná moře. Žije typicky v epipelagiálu, nejvýše do asi 200 m hloubky, a většinou při pobřeží. Je pokládána za kosmopolitní druh,[1] rozšířený mj. u břehů Evropy.[2] Ze Středozemního moře pochází i typový vzorek, na základě něhož tento druh roku 1872 popsal švýcarský zoolog Hermann Fol.[1]

Celosvětové rozšíření se ovšem zakládá zejména na morfologických znacích studovaných jedinců, zatímco genetické analýzy ukazují spíše na skutečnost, že se jedná o komplex vzhledově podobných (= kryptických) druhů. Konkrétně Masunaga & kol. (2022) potvrdili na základě srovnání ribozomálního genu plus genu pro podjednotku I mitochondriální cytochrom c oxidázy existenci tří samostatných linií (kladů).[4]

Život a vývoj

Vršenka jednopohlavní se živí filtrací; za tímto účelem sekretuje kolem svého těla dočasné filtrační schránky, jež v jejím případě dovedou přefiltrovat i částice o velikosti 1 μm. Jakmile se schránka stane již dále nevyužitelnou, vršenka ji odvrhne a vytvoří si novou – v průměru asi jednou za 4 hodiny.[1]

Vršenky vylučují pohlavní buňky přímo do vodního sloupce a rozmnožují se jen jednou za život – jde o tzv. semelparní organismy.[5] Ve vodě o teplotě asi 15 °C se ze zárodků vyvíjejí larvy již po asi 4 hodinách a za asi 12 hodin od oplození larvy podstupují metamorfózu. Dospělci následně několik dní rostou, životní cyklus se dokončí v pouhých 6 dnech. V době pohlavní dospělosti už většinu hmotnosti dospělce tvoří pohlavní žlázy. Zvětšování těla se děje opakovaným zvyšováním ploidie buněk (tzv. endoreduplikace genomu) spíše než buněčným dělením.[6] Dokonce i celou samičí zárodečnou linii tvoří jediná mnohojaderná buňka, tzv. coenocyt. Prekurzory oocytů jsou během svého zrání spojeny prostřednictvím prstencových kanálků v rámci výrazně rozvětveného útvaru, z něhož se do nich rozděluje cytoplazma.[5]

Význam

Vršenka jednopohlavní skýtá mnohé klady pro využití jako modelový organismus: bezproblémový chov ve slanovodních nádržích, velmi krátká generační doba (která umožnila mj. vypěstovat inbrední kmeny) a malý genom.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d HUTCHINS, Michael; THONEY, Dennis A.; SCHLAGE, Neil, 2003. Lower Metazoans And Lesser Deuterostomes. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 1). ISBN 0787657778, ISBN 9780787657772. S. 476–477. (anglicky) 
  2. ↑ a b GAISLER, Jiří; ZIMA, Jan, 2007. Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia. ISBN 978-80-200-1484-9. S. 60. 
  3. ↑ NISHIDA, Hiroki. Development of the appendicularian Oikopleura dioica: Culture, genome, and cell lineages. Development, Growth & Differentiation. 2008, roč. 50, čís. s1, s. S239–S256. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 1440-169X. doi:10.1111/j.1440-169X.2008.01035.x. (anglicky) 
  4. ↑ MASUNAGA, Aki; MANSFIELD, Michael J.; TAN, Yongkai. The cosmopolitan appendicularian Oikopleura dioica reveals hidden genetic diversity around the globe. Marine Biology. 2022-11-27, roč. 169, čís. 12, s. 157. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 1432-1793. doi:10.1007/s00227-022-04145-5. (anglicky) 
  5. ↑ a b GANOT, Philippe; BOUQUET, Jean-Marie; KALLESØE, Torben. The Oikopleura coenocyst, a unique chordate germ cell permitting rapid, extensive modulation of oocyte production. Developmental Biology. 2007-02, roč. 302, čís. 2, s. 591–600. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. doi:10.1016/j.ydbio.2006.10.021. (anglicky) 
  6. ↑ ØVREBØ, Jan Inge. Cell cycle regulation of Oikopleura dioica. A study of the cyclin CDK-complement. 2014-11-14 [cit. 2025-03-05]. Doctoral thesis. The University of Bergen. [Životní cyklus na str. 23.]. Dostupné online.
  7. ↑ HANÁK, Petr. Vršenka – budoucí supernova mezi laboratorními organismy?. www.osel.cz [online]. 2005-01-24 [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj