Trnohřbet obrněný

Jak číst taxoboxTrnohřbet obrněný
alternativní popis obrázku chybí
Trnohřbet obrněný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád Centrarchiformes
Čeleď trnohřbetovití (Enoplosidae)
Th.N. Gill, 1893
Rod trnohřbet (Enoplosus)
Lacépède, 1802
Binomické jméno
Enoplosus armatus
(Shaw in White, 1790)
Synonyma
  • Chaetodon armatus Shaw in White, 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trnohřbet obrněný (Enoplosus armatus) je australská paprskoploutvá ryba, jediný žijící zástupce čeledi trnohřbetovití (Enoplosidae).

Systematika

Enoplosus pygopterus

Za popisnou autoritu trnohřbeta obrněného je pokládán irský chirurg a přírodovědec John White (1790), ryba byla původně řazena do rodu Chaetodon. V současné době jde o jediného žijícího zástupce rodu Enoplosus Lacépède, 1802 a čeledi Enoplosidae Gill, 1893. Louis Agassiz sice na základě eocenního italského nálezu popsal vyhynulý druh Enoplosus pygopterus, podle studie z roku 2008 však může představovat spíše zástupce čeledi parmovcovitých (Apogonidae).[2]

Čeleď Enoplosidae je k roku 2025 řazena do řádu Centrarchiformes.[3] Původně šlo o taxon ze sběrného a nepřirozeného řádu ostnoploutvých (Perciformes).[4]

Rodové jméno Enoplosus vychází z řečtiny a znamená ozbrojený.[3]

Popis

Trnohřbet obrněný má vysoké a silně zploštělé tělo. Průměrná délka se pohybuje okolo 23 cm,[5] s největšími zaznamenanými exempláři o délce okolo 50 cm.[3] Rybu charakterizují dva trny na přední skřelové kosti neboli preoperkulu a nápadně prodloužené břišní ploutve, přičemž každou z nich vyztužuje silný osten. Dlouhé ostny se objevují i v přední části dělené hřbetní ploutve.[6][7] Trnohřbet ostny hřbetní ploutve využívá k obraně, přičemž výsledný efekt násobí přítomnost jedu. Lokální obtíže spojené s pobodáním byly hlášeny i u lidí.[8]

Pro trnohřbeta obrněného platí: počet trnů hřbetní ploutve = 9, počet měkkých paprsků hřbetní ploutve = 14–15, počet trnů řitní ploutve = 3, počet paprsků řitní ploutve = 14–15, počet obratlů = 26.[3]

Zbarvení je stříbřité, s nestejně silnými černými proužky táhnoucími se podél celého těla. Oční duhovka je jasně žlutá.[5]

Chování a ekologie

Skupina trnohřbetů

Trnohřbet obrněný je endemitní druh australských pobřežních vod, žije asi až do hloubky 100 m. Vyskytuje se od Wide Bay v jižním Queenslandu podél východního a jižního pobřeží kontinentu až po Shark Bay na západě, směrem na jih pak až po severní Tasmánii. Žije okolo různých ostrovů v Bassově průlivu.[9] Dospělci typicky obývají pobřežní útesy, kde se mohou pohybovat samotářsky, v párech, ale i ve velkých skupinách. Mladí trnohřbeti žijí v říčních ústích, respektive v mělkých přílivových zónách a na mořských loukách.[10]

O chování těchto ryb je známo relativně malé množství informací. Živí se dravě, přičemž potravou se jim mohou stát například některé druhy menších korýšů. Tření probíhá od června do srpna a během této doby žijí trnohřbeti pouze v párech. Potěr se vyvíjí volně v pelagiálu.[5]

V angličtině se pro trnohřbeta ujalo obecné jméno stará manželka (Old Wife), a to zřejmě na základě charakteristického skřípění zubů, které vydává, když je polapen na udici.[10]

Ohrožení

Trnohřbet obrněný má relativně omezený areál výskytu, ovšem v jihoaustralských vodách se jedná o hojnou rybu, která navíc není vystavena rybářskému tlaku ani jiným potenciálně ohrožujícím lidským aktivitám. Mezinárodní svaz ochrany přírody proto tento druh klasifikuje jako málo dotčený. Stav populací však zůstává nejistý.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ BANNIKOV, A. F. REVISION OF SOME EOCENE FISHES FROM BOLCA, NORTHERN ITALY, PREVIOUSLY CLASSIFIED WITH THE APOGONIDAE AND ENOPLOSIDAE (PERCIFORMES). Studi e ricerche sui giacimenti terziari di Bolca. 2008. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Enoplosus armatus summary page. FishBase [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ VAN DER LAAN, Richard; ESCHMEYER, William N.; FRICKE, Ronald. Family-group names of Recent fishes. Zootaxa. 2014-11-11, roč. 3882, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-01-28]. ISSN 1175-5334. doi:10.11646/zootaxa.3882.1.1. 
  5. ↑ a b c SAPSFORD, A. Enoplosus armatus [online]. Animal Diversity Web, 2000 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the World. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons 707 s. ISBN 978-1-119-22082-4, ISBN 978-1-118-34233-6. S. 442–443. 
  7. ↑ HANEL, Lubomír, 2000. Ryby (2). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 9). S. 56. 
  8. ↑ BELL, Christopher. POSSESSION OF A VENOM APPARATUS BY THE OLD WIFE FISH (ENOPHOSUS ARMATUS). Medical Journal of Australia. 1967-07, roč. 2, čís. 2, s. 71–72. Dostupné online [cit. 2025-01-28]. ISSN 0025-729X. doi:10.5694/j.1326-5377.1967.tb73881.x. (anglicky) 
  9. ↑ a b Holleman, W., Fennessy, S. & Russell, B. 2020. Enoplosus armatus. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T143616007A143616622. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-2.RLTS.T143616007A143616622.en. Accessed on 28 January 2025.
  10. ↑ a b MCGROUTHER, Mark. Old Wife, Enoplosus armatus (White, 1790) [online]. Australian Museum [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj