Vratislav Polesný

Vratislav Polesný
Vratislav Polesný (1949)
Vratislav Polesný (1949)
Narození 30. března 1923
Rataje nad Sázavou
Československo Československo
Úmrtí 5. listopadu 1949 (26 let)
Věznice Pankrác, Praha
Československo Československo
Příčina úmrtí justiční vražda
Místo pohřbení Čestné pohřebiště politických vězňů na Ďáblickém hřbitově
Národnost česká
Znám jako účastník třetího odboje
účastník Prokešova puče
oběť akce Zvon
Politická strana žádná
Děti Petr Polesný
Anna Polesná
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Polesný (30. března 1923 Rataje nad Sázavou – 5. listopadu 1949 Věznice Pankrác)[1] byl český dělník a protikomunistický odbojář, který byl v rámci akce Zvon pro protikomunistickou činnost (plánování Prokešova puče) zavražděn činiteli komunistického režimu. V době smrti mu bylo pouhých 26 let.

Byl popraven na podzim 1949, čímž se stal jednou z prvních obětí komunismu v Československu.[2]

Život

Narodil se 30. března 1923 v Ratajích nad Sázavou. Jeho otec byl truhlářem, matka pracovala v domácnosti. V Ratajích navštěvoval obecnou a pak i měšťanskou školu. Od roku 1937 se učil mlynářem. V letech 1941–1945 byl totálně nasazen v nacistické továrně na soustruhy. Když se po válce vrátil do Československa, nastoupil na vojenskou službu v Milovicích. Roku 1945 se oženil a měl dvě děti. Pracoval jako zámečník, poté pracoval ve sklárně.

Po únoru 1948 se pokusil uprchnout na Západ, ale při pokusu překročit státní hranici u Aše v únoru 1949 byl dopaden příslušníky SNB a uvězněn v Litoměřicích. Z věznice spolu s několika dalšími vězni uprchl a pak se skrýval v Praze u manželů Charvátových. Dne 12. května 1949 se spolu s pěti dalšími lidmi (mezi nimi i Charvátovi) pokusil osvobodit politické vězně právě z litoměřické věznice. Akce se nejprve dařila, úspěšná ale nebyla (pouze člence skupiny Vlastě Charvátové se podařilo postřelit jednoho dozorce). Vratislav Polesný byl 17. května spolu s mnohými dalšími zatčen a obviněn z nejrůznějších zločinů. Dne 22. května byl pro plánování převratu připravovaného ilegální skupinou ZVON, jíž měl být členem, odsouzen za velezradu k trestu smrti. Rozsudek nejvyššího trestu byl vynesen i nad Josefem Charvátem. Odvolal se, ale neúspěšně. Dne 5. listopadu 1949 byl v pankrácké věznici popraven, spolu s Emanuelem Čančíkem, Jaroslavem Borkovcem, Vratislavem Jandou a Květoslavem Prokešem (tito všichni byli obviněni z plánování téhož protikomunistického převratu).[1][2][3]

Je pohřben na čestném pohřebišti politických vězňů na Ďáblickém hřbitově.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b MALLOTA, Petr. Komunisté vraždili československé hrdiny. Atllanka [online]. 2012-11-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MIKO, Martin. První masová justiční vražda v režii KSČ: Komunisté se neštítili popravit 6 hrdinů druhé světové války. G.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ KRUPKA, Jaroslav. Masová vražda. Tak skončil pokus o svržení komunistického režimu před 70 lety. Deník.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Pamětní místa na komunistický režim: Čestné pohřebiště politických vězňů Praha 8

Související články

Zdroj