Vliv pesticidů na včely medonosné

Včela medonosná (Apis mellifera) hraje klíčovou roli v ekosystému a zemědělství, opyluje přibližně 75% rostlin.^[1][2] Její populace v posledních letech dramaticky klesá, a to z několika důvodů. Jedním z nejvýznamnějších faktorů je používání pesticidů, které negativně ovlivňují zdraví a chování včel. Bez zdravých populací včel by mohlo dojít k poklesu výnosů zemědělských plodin, což by mělo za následek zvýšení cen potravin a snížení jejích dostupnosti.

Vliv pesticidů na včely medonosné je vážným problémem, který vyžaduje pozornost nejen odborníků, ale i široké veřejnosti.^[3] Ochrana těchto důležitých opylovačů je klíčová pro udržení zdravých ekosystémů a potravinové bezpečnosti. Existují opatření, která mohou zemědělci a spotřebitelé přijmout k ochraně včel. To zahrnuje používání ekologických pesticidů, které mají menší dopad na včely, a podporu biologických metod ochrany plodin. Dále je důležité vzdělávat veřejnost o významu včel a přínosech udržitelného zemědělství.^[4]

Vliv pesticidů na včely se liší v závislosti na látce. Některé druhy pesticidů se stříkají přímo na rostliny a mohou vést k úhynu včel a dalšího hmyzu, který se vyskytuje na odkrytých částech rostlin. Systémové pesticidy, působící na jednotlivé rostlinné systémy, jsou perzistentnější (trvalé) a mohou přetrvávat v listech, nektaru, pylu, plodech a dalších částech rostlin, což způsobuje smrt hmyzu, který je s nimi v kontaktu, včetně včel.^[5][6][7]

Pesticidy v pevné formě (prášek nebo navlhčený prášek) jsou pro včely nebezpečnější než ty, které se používají v rozpuštěné formě v roztocích nebo emulzích. Skutečná škodlivost pesticidu pro včelí populaci závisí na toxicitě látky, době, po kterou jí bylo tělo hmyzu vystaveno, a formě, v jaké se používá.

Toxicita látky pro hmyz se nejčastěji měří pomocí hodnoty smrtné dávky LD50 (také letální dávka, latinsky dosis letalis, anglicky Lethal dose, zkratka: LD), při které zemře 50% testované populace. Rozlišují se následující prahové hodnoty toxicity látky:^[8][9]

• netoxické (smrtelná dávka > 100 μg/na včelu)
• mírně toxické (smrtelná dávka 11 - 100 μg /na včelu)
• středně toxické (smrtelná dávka 2 - 10,99 μg/na včelu)
• velmi toxické (smrtelná dávka < 2 μg/na včelu)

Úmrtnost včel na jeden úl lze klasifikovat jako:^[10]

• < 100 včel denně – normální úmrtnost
• 200-400 včel denně – nízká úmrtnost
• 500-900 včel denně – průměrná úmrtnost
• > 1000 včel denně – vysoká úmrtnost

Syndrom zhroucení včelstev je fenomén, kdy v krátkém časovém úseku většina dělnic jednoho včelstva opustí královnu a zanechá za sebou velké množství potravy a několik chův, které se starají o nevylíhnuté včely. Existuje mnoho teorií, které se snaží tento jev vysvětlit, ale žádná není považována za rozhodující nad ostatními.

Nejčastěji se předpokládá, že je způsobena několika faktory: otravou pesticidy, virovou infekcí nebo parazity. Studie na včelstvech ukazují, že ve včelstvech postižených hromadným úhynem včel byly zjištěny vysoké hladiny každého z uvedených faktorů.^[11]

V březnu 2012 byl proveden výzkum^[12] pomocí miniaturních lokalizačních zařízení namontovaných na tělech včel. Ukázal, že i velmi nízké koncentrace pesticidů v potravě včel způsobují poruchy orientace, které brání včelám v návratu do úlu. Koncentrace pesticidů v tělech včel byla řádově nižší než jeho smrtelná dávka. Látka použitá v této studii, insekticid thiamethoxam, ačkoli je schválena pro použití ve Francii, může být v Evropské unii zakázána.

Med je považován za přírodní a zdravou alternativu sladidel, a to díky svým nutričním vlastnostem a antioxidačním účinkům. Nicméně, jak se ukazuje, med může obsahovat stopy pesticidů.^[13] Včely, které sbírají nektar z květin a rostlin, mohou neúmyslně přenášet zbytky těchto chemikálií do úlu. Pesticidy se mohou dostat do medu několika způsoby:

• Přímý kontakt - včely mohou přicházet do styku s rostlinami ošetřenými pesticidy.
• Zpracování medu - během sběru a zpracování medu může dojít k dalšímu kontaminování zbytky chemikálií v úlu nebo na vybavení.

Nejčastěji se v medu objevují neonikotinoidy, které jsou známé svou toxicitou pro včely. Dalšími nalezenými pesticidy mohou být pyrethroidy a některé fungicidy. Tyto látky se mohou nacházet v různých koncentracích, přičemž některé z nich jsou regulovány legislativou.

Přítomnost pesticidů v medu vzbuzuje otázky ohledně možných zdravotních rizik pro spotřebitele. Většina studií naznačuje, že koncentrace pesticidů v medu jsou obvykle nízké a nepřekračují stanovené limity pro bezpečnou konzumaci. Nicméně dlouhodobé vystavení i malým množstvím některých pesticidů může mít negativní dopady na zdraví, včetně hormonálních poruch a oslabení imunitního systému.^[14]

Mnoho zemí má přísné předpisy týkající se maximálních povolených limitů pesticidů v potravinách, včetně medu. Tyto regulace se liší podle regionu, a proto je důležité, aby spotřebitelé vybírali med od důvěryhodných výrobců, kteří dodržují bezpečnostní standardy.

Pesticidy mají škodlivý účinek nejen na včely medonosné, ale i na ostatní opylovače a hmyz kerý není škůdcem. Vliv pesticidů se může projevovat různými způsoby, a to nejen přímou úmrtností^[15], ale i neletálními dopady, například zhoršením čichu^[16], dezorientací při návratu do hnízda nebo oslabenou odolností vůči infekcím.^[17]Neonikotinoidní pesticidy jsou považovány za zvláště škodlivé z důvodu jejich pomalého rozkladu a dlouhého setrvání v prostředí, jakož i pronikání do všech částí rostlin, včetně pylu a nektaru.^[18]

Pesticidy jsou chemické látky používané k ochraně plodin před škůdci a chorobami. Mezi nejčastěji používané pesticidy patří insekticidy, fungicidy a herbicidy. Zatímco některé z nich mohou být vysoce účinné proti nežádoucím organismům, jejich toxicita pro včely je alarmující.

Jednou z nejproblematičtějších skupin pesticidů jsou neonikotinoidy, které jsou široce používány na ochranu plodin. Tyto látky působí na nervový systém včel, což může vést k poruchám orientace, snížené schopnosti sbírat potravu a oslabení imunity. Studie ukazují, že i nízké dávky neonikotinoidů mohou mít dlouhodobé účinky na zdraví včelstev.

Kromě neonikotinoidů mohou včely trpět i účinky dalších chemikálií, jako jsou pyrethroidy. Tyto látky mohou narušit přirozené chování včel, což ovlivňuje jejich schopnost komunikovat a koordinovat sběr potravy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oddziaływanie pestycydów na pszczoły na polské Wikipedii.

• Pesticidy
• Včelařství
• Včela medonosná
• Opylovač
• Opylení
• Imunitní systém včely medonosné
• Syndrom zhroucení včelstev
• Právní předpisy ve včelařství

Zdroj