Včelařství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Předmětem je chov včely medonosné. Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, perga, rouskový pyl, mateří kašička a včelí jed. Významným výstupem včelařské činnosti je též opylení rostlin. Včelaření se v Česku věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
Zajímavosti
Včela opylující květ
Opylení
Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo dojít k oplození a později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin. Zralé pylové zrno je tvořeno větší buňkou vegetativní a menší generativní. Ta se později rozdělí na dvě buňky spermatické.
Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj. přenáší pyl z jedné rostliny na druhou, respektive z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u krytosemenných rostlin.
Z ekologického hlediska se vztah mezi opylovačem a rostlinou jeví jako mutualismus, tedy oboustranně prospěšný symbiotický vztah. Rostliny totiž poskytnou živočichům pyl nebo nektar, a opylovači "na oplátku" rozšiřují jejich pyl na jiné rostlinné jedince téhož druhu, čímž umožňují oplodnění rostlin. Statická elektřina ale způsobuje, že například motýli zachytávají pyl na dálku.
Oddělek je malé včelstvo s mladou matkou, dělnicemi, včelím plodem a zásobami. Jedná se nejčastější o způsob, jak vytvořit nové včelstvo. Obvyklá velikost je pět včelích rámků a včelaři tvorbou oddělků rozšiřují svá včelstva anebo slouží k prodeji.
Oddělky vznikají odebráním (oddělením) několika rámků se včelami z produkčního včelstva. Na rámkové míře 39x24 cm se dávají dva až tři rámky s plodem a jeden až dva rámky se zásobami. Aspoň na jednom rámku musí být dělničí plod, a to v co nejmladší fázi vývoje (pouze vajíčka nebo úplně nejmenší larvy).
Květen je měsícem jarní snůšky. Kvetou ovocné stromy a monokultury řepky. Zkušený včelař nasazuje medník a rozšiřuje plodové hnízdo (u nástavkových úlů vkládáním nástavku s mezistěnami). Nedostatek prostoru v úlu, ale i další příčiny vedou k rojové náladě. V takovém případě včelař pozoruje výskyt matečníků ve včelstvu. Vyrojení včelstva se předchází tvorbou oddělku. Od včelstva se oddělí, umožní-li to typ úlu, i polovina spolu s jedním matečníkem. Rovnováha hmyzího společenství je narušena. Rojová nálada vymizí a včely v oddělku si z matečníku vychovají novou matku. Tvorba oddělku je zároveň jedním ze způsobů množení včelstev.
Úl Čechoslovák je včelí úl s rámkovou mírou 37 x 30 cm, byl zaveden v 60 letech 20. století jako snaha unifikace úlů na území Československa což mělo umožnit efektivnější práci včelařů a snadnější sdílení vybavení mezi jednotlivci i spolky.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Včelařství}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.
