Vladimír Talášek
Plk. Vladimír Talášek | |
---|---|
Narození |
24. dubna 1901 Lazce ![]() |
Úmrtí |
19. srpna 1942 Věznice Plötzensee ![]() |
Příčina úmrtí | popraven gilotinou |
Národnost | česká |
Alma mater | Vysoká škola válečná |
Povolání | voják |
Choť | ano |
Děti | Vladimír Talášek |
Rodiče | František Talášek a Kateřina Fialová |
Příbuzní | bratři Jaroslav a Oldřich Talášek + dalších osm sourozenců |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Talášek (24. dubna 1901 Lazce[1] – 19. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl československý důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.
Život
Před druhou světovou válkou
Vladimír Talášek se narodil 24. dubna 1901 v Lazcích u Olomouce v rodině místního pekaře Františka Taláška a jeho manželky Kateřiny, rozené Fialové.[1] Mezi lety 1912 a 1917 studoval na olomouckém reálném gymnáziu, následně pracoval u ČSD. V roce 1921 byl odveden do Československé armády, konkrétně k olomouckému pěšímu pluku 6, kde se rozhodl stát vojákem z povolání. Studoval na Vojenské akademii v Hranicích, posléze na aplikační škole dělostřelectva, sloužil u různých útvarů. V roce 1928 nastoupil opět na hranickou akademii jako učitel matematiky a balistiky. V letech 1930 až 1933 následovala studia na Vysoké škole válečné v Praze. Dosáhl hodnosti majora.
Druhá světová válka
Po německé okupaci pracoval Vladimír Talášek jako vrchní komisař na ředitelství státních drah v Praze. Vstoupil do protinacistického odboje v rámci Obrany národa. Působil jako kurýr mezi Čechy a Moravou, k čemuž využíval cest za svou manželkou do Hranic, kde byl za svou činnost byl i zatčen olomouckým gestapem. Vězněn byl v pankrácké věznici. V létě roku 1940 byl přesunut do Gollnowa a následně do berlínské věznice Alt Moabit. Lidovým soudním dvorem byl 20. listopadu 1941 odsouzen k trestu smrti a 19. srpna 1942 popraven gilotinou v další berlínské věznici Plötzensee.
Rodina
Vladimír Talášek pocházel z jedenácti sourozenců. Jeho bratři Jaroslav Talášek a Oldřich Talášek se rovněž zapojili do protinacistického odboje. Jaroslav byl rovněž zatčen, konce války se dožil ve věznici na Mírově.[2] Oldřich uprchl za hranice, pracoval pro odboj v Londýně, Sovětském svazu a bojoval v Slovenském národním povstání.[3] Vladimír Talášek se v Hranicích oženil, dne 1. ledna 1938 se mu narodil syn Vladimír,[4] budoucí inženýr a vědecký pracovník.
Posmrtná ocenění
- Vladimír Talášek byl v roce 1946 in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka, v roce 1948 do hodnosti plukovníka
- Jméno Vladimíra Taláška nese pěší rota aktivních záloh v Olomouci[5]
- Vladimíru Taláškovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
- Vladimíru Taláškovi byl v roce 2012 společně s bratry Oldřichem a Jaroslavem udělen in memoriam Kříž obrany státu[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Lazce, 1873-1931, snímek 176 [online]. Zemský archiv Opava [cit. 2022-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Talášek [online]. Encyklopedie Olomoucka. Dostupné online.
- ↑ Oldřich Talášek [online]. Encyklopedie Olomoucka. Dostupné online.
- ↑ vzpomínkový inzerát. S. 8. Svobodné noviny (dostupné online v NK ČR) [online]. 1946-08-18. S. 8. Dostupné online.
- ↑ KAPKOVÁ, Kateřina. Syn vzpomíná na plukovníka s úctou. Přerovský deník [online]. 2009-10-27. Dostupné online.
- ↑ Rostislav Hányš - Tři bratry z Olomouce posmrtně vyznamenali za hrdinské činy v odboji (článek na Idnes.cz, 2012)
Externí odkazy
- Vladimír Talášek na stránkách Muzea a galerie Hranice
- Vzpomínky syna Vladimíra Taláška na stránkách Paměti národa
- Vladimír Talášek v Encyklopedii Olomouce