Vladimir (Agibalov)

Jeho Přeosvícenost
Vladimir
Biskup novokuzněcký a taštagolský
Církev Ruská pravoslavná církev
Diecéze Novokuzněck
Jmenování 15. srpna 2014
Předchůdce German (Kokel)
Zasvěcený život
Sliby 27. července 2014
Svěcení
Jáhenské svěcení 8. srpna 1992
světitel Antonij (Čeremisov)
Kněžské svěcení 13. července 1994
světitel Sofronij (Buďko)
Biskupské svěcení 1. září 2014
světitel Kirill
Osobní údaje
Rodné jméno Vladimir Viktorovič Agibalov
(Владимир Викторович Агибалов)
Země RuskoRusko Rusko
Datum narození 17. dubna 1966 (57 let)
Místo narození Tomsk, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnost ruská
Alma mater Kemerovský státní institut
Pravoslavná humanitní univerzita svatého Tichona
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir (světským jménem: Vladimir Viktorovič Agibalov; * 17. dubna 1966, Tomsk) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup novokuzněcký a taštagolský.

Život

Narodil se 17. dubna 1966 v Tomsku.[1]

Roku 1983 dokončil střední školu č. 84 v Kemerovu. Stejného roku nastoupil na fakultu historie Kemerovského státního institutu. Roku 1984 byl povolán do vojenské služby. Sloužil ve městě Oral v Kazašské sovětské socialistické republice. Po návratu pokračoval ve studiu, které dokončil roku 1990 s diplomem učitele historie a společenských věd.[1]

V letech 1990–1991 pracoval jako starší inženýr sociologické laboratoře Kemerovského technologického institutu potravinářského průmyslu.[1]

Dne 8. srpna 1992 byl biskupem krasnojarským a jenisejským Antonijem (Čeremisovem) rukopoložen na diákona a 13. července 1994 biskupem Sofronijem (Buďkem) na jereje a byl ustanoven duchovním a ključarem (zástupce představeného chrámu) katedrálního chrámu Ikony Matky Boží Znamení v Kemerovu.[1]

Roku 1995 začal dálkově studovat na Pravoslavném teologickém institutu svatého Tichona.[1]

Roku 2000 byl povýšen na protojereje.[1]

Dne 25. července 2014 jej Svatý synod zvolil biskupem novokuzněckým a taštagolským.[2]

Dne 27. července 2014 byl v Pantelejmonovském monastýru ve vesnici Bezrukovo představeným monastýru igumenem Pimenem (Saprykinem) postřižen na monacha se jménem Vladimir na počest svatého mučedníka Vladimira (Bogojavlenského), metropolity kyjevského a haličského. O den později byl v katedrálním chrámu v Kemerovu metropolitou kemerovským a prokopěvským Aristarchem (Smirnovem) povýšen na archimandritu.[3]

Dne 15. srpna 2014 byl v chrámu Všech svatých monastýru Danilov oficiálně jmenován biskupem[4] a 1. září proběhla v Donském monastýru jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita petrohradský a ladožský Varsonofij (Sudakov), metropolita kemerovský a prokopěvský Aristarch (Smirnov), metropolita stavropolský a něvinnomysský Kirill (Pokrovskij), arcibiskup sergijevo-posadský Feognost (Guzikov), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin) a biskup mariinský a jurginský Innokentij (Větrov).[5]

Reference

  1. ↑ a b c d e f Moskevský patriarchát
  2. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25 июля 2014 года
  3. ↑ Протоиерей Владимир Агибалов, избранный епископом Новокузнецким и Таштагольским, пострижен в монашество и возведен в сан архимандрита
  4. ↑ Состоялось наречение архимандрита Владимира (Агибалова) во епископа Новокузнецкого и Таштагольского и архимандрита Нектария (Селезнева) во епископа Ливенского и Малоархангельского
  5. ↑ В праздник Донской иконы Божией Матери Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Донском ставропигиальном монастыре и возглавил хиротонию архимандрита Владимира (Агибалова) во епископа Новокузнецкого и Таштагольского

Externí odkazy

Zdroj