Kazašská sovětská socialistická republika

Kazašská sovětská socialistická republika (česky)
Казахская Советская Социалистическая Республика (rusky)
Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (kazašsky)
← Kazašská autonomní sovětská socialistická republika 1936–1991 Kazachstán →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Hymna: Hymna Kazašské sovětské socialistické republiky
geografie
Mapa
rozloha:
2 717 300 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
16 711 900
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Kazašská autonomní sovětská socialistická republika Kazašská autonomní sovětská socialistická republika
následující:
Kazachstán Kazachstán

Kazašská sovětská socialistická republika, kazašsky: Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası); rusky: Казахская Советская Социалистическая Республика (Kazakhskaya Sovetskaya Sotsialisticheskaya Respublika), zkráceně Kazašská SSR, byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR). S rozlohou 2 717 300 čtverečních kilometrů byla druhým největším státem Sovětského svazu po Ruské sovětské federativní socialistické republice (RSFSR). Hlavním městem byla Alma-Ata (dnes nazývaná Almaty). Nyní je to nezávislý stát Kazachstán ve Střední Asii. Během její existence byla republika vedena Komunistickou stranou kazašské SSR. Kazašská SSR, původně od roku 1924 ruskou autonomní republikou, byla sovětskou svazovou republikou ustavena v roce 1936. Nezávislost získal Kazachstán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Historie

Kazašská sovětská socialistická republika byla založena 26. srpna 1920. Zpočátku byla součástí Ruska a byla nazývána Kyrgyzská ASSR (Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika), 15. - 19. dubna roku 1925 byla přejmenována. Během 50. a 60. let sem byli nuceně přestěhováni občané jiných zemí Sovětského svazu. Příliv imigrantů, většinou Rusů, způsobil početní převahu nad původním kazašským obyvatelstvem. Používání kazašského jazyka zřetelně pokleslo, avšak po vyhlášení nezávislosti se začala používanost jazyka opět zvedat. Mimo kazašské a ruské obyvatelstvo republika zahrnuje také Ukrajince, Němce, Židy, Bělorusy, Korejce a mnoho dalších. Němci v době vyhlášení nezávislosti tvořili okolo 8 % populace, což je největší koncentrace Němců v celém Sovětském Svazu. Po vyhlášení nezávislosti mnozí z těchto přistěhovalců emigrovali. 10. prosince 1991 Kazašská SSR byla přejmenována na Republiku Kazachstán a 6 dní nato se stala plně nezávislou.

Obyvatelstvo

Při sčítání obyvatel v roce 1897, což bylo první sčítání obyvatel v celém regionu, představovali Kazaši 81,7 % z celkového počtu obyvatelstva (3 392 751 obyvatel) na území dnešního Kazachstánu. Ruské obyvatelstvo v zemi čítalo 454 402 obyvatel (10,95 %). Bylo zde také 79 573 Ukrajinců (1,91 %), 55 984 Tatarů (1,34 %), 55 815 Ujgurů (1,34 %), 29 564 Uzbeků (0,7 %), 46 934 Řeků (0,29 %), 11 911 Moldavanů (0,28 %), 4 888 Dunginců (0,11 %), 2 883 Turkmenů, 2 613 Němců, 2 528 Baškirů, 1 651 Židů a 1 254 Poláků.

Etnické složení obyvatelstva Kazachstánu (sčítání obyvatel)[1]
Národnost 1959 % 1970 % 1979 % 1989 % 1999 %
Kazaši 30,0 32,6 36,0 40,1 53,4
Rusové 42,7 42,4 40,8 37,4 29,9
Ukrajinci 8,2 7,2 6,1 5,4 3,7
Bělorusové 1,2 1,5 1,2 1,1 0,8
Němci 7,1 6,6 6,1 5,8 2,4
Tataři 2,1 2,2 2,1 2,0 1,7
Uzbeci 1,5 1,7 1,8 2,0 2,5
Ujguři 0,6 0,9 1,0 1,1 1,4
Korejci 0,8 0,6 0,6 0,6 0,7

Administrativní dělení

Kazašská SSR v roce 1959

Obyvatelstvo 1. ledna 1987.

č region správní středisko rozloha počet obyvatel
1 Akťubinská oblast Akťubinsk 298 700 km² 720 000
2 Almatinská oblast Alma-Ata 105 100 km² 2 032 000
3 Východokazašská oblast Usť-Kamenogorsk 97 300 km² 935 000
4 Gurevská oblast Gurev 113 400 km² 403 000
5 Žambylská oblast Džambul 144 200 km² 1 016 000
6 Džezkazganská oblast Džezkazgan 313 400 km² 477 000
7 Karagandská oblast Karaganda 117 900 km² 1 368 000
8 Kyzylordská oblast Kyzyl-Orda 228 100 km² 625 000
9 Kokčetavská oblast Kokčetav 78 100 km² 652 000
10 Kostanajská oblast Kostanaj 114 500 km² 1 043 000
11 Mangystauská oblast Ševčenko 165 100 km² 327 000
12 Pavlodarská oblast Pavlodar 127 500 km² 934 000
13 Severokazašská oblast Petropavlovsk 44 300 km² 606 000
14 Semipalatinská oblast Semipalatinsk 179 600 km² 816 000
15 Taldy-Kurganská oblast Taldy-Kurgan 118 500 km² 709 000
16 Targajská oblast Arkalyk 111 900 km² 322 000
17 Uralská oblast Uralsk 151 200 km² 620 000
18 Celinogradská oblast Celinograd 92 100 km² 859 000
19 Šymkentská oblast Šymkent 116 300 km² 1 780 000

Reference

  1. ↑ www.ohchr.org [online]. [cit. 2014-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj