Victor Klemperer

Victor Klemperer
Narození 9. října 1881
Gorzów Wielkopolski
Úmrtí 11. února 1960 (ve věku 78 let)
Drážďany
Místo pohřbení Německo
Alma mater Francouzské gymnázium v Berlíně
Povolání romanista, scholar of French literature, vysokoškolský učitel, politik, spisovatel, autor autobiografie, autor deníků, novinář, filolog, publicista, překladatel a lektor
Zaměstnavatelé Technická univerzita Drážďany
Humboldtova univerzita
Greifswaldská univerzita
Univerzita Martina Luthera
Neapolská univerzita Fridricha II.
Ocenění čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1951)
F.-C.-Weiskopf-Preis (1960)
Cena sourozenců Schollových (1995)
Národní cena Německé demokratické republiky
Stříbrný vlastenecký záslužný řád
Politické strany Jednotná socialistická strana Německa
Komunistická strana Německa
Nábož. vyznání reformní judaismus (do 1912)
protestantismus (od 1912)
Choť Eva Klemperer[1]
Hadwig Kirchner-Klemperer[1]
Rodiče Wilhelm Klemperer
Příbuzní Georg Klemperer[1], Felix Klemperer[1] a Grete Riesenfeld[1] (sourozenci)
Otto Klemperer (bratranec)
Werner Klemperer (strýc)
Doris Kahane (praneteř)[2]
Funkce poslanec Lidové sněmovny
Web www.deutschefotothek.de/documents/obj/71545207
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victor Klemperer (9. října 1881 Gorzów Wielkopolski – 11. února 1960 Drážďany) byl německý filolog, spisovatel a literární historik, romanista. Byl bratrancem německého skladatele a dirigenta Otto Klemperera.

Klemperer se proslavil zejména pojednáním LTI – Notizbuch eines Philologen (Jazyk Třetí říše – Zápisník filologa, LTI – Lingua Tertii Imperii) z roku 1947 a Deníky, v nichž dokumentoval své postavení židovského intelektuála v německé společnosti v době nacismu.

Filolog V. Klemperer si povšiml, že se totalitní společnost neobejde bez specifických složek slovní zásoby. Od počátku vlády nacismu v Německu zaznamenával jazykové jevy, které se mu zdály specificky nové. V roce 1946 mohl svou práci uzavřít koncipováním a posléze knižním vydáním souhrnu, který nazval LTI, tj. Lingua Tertii Imperii (Jazyk Třetí říše), viz Klemperer 1947 a Klemperer 2003. Za nejnebezpečnější ze specifických jevů epochy považoval skutečnost, že publicistika závazně využívala úředně stanovených klišé, která bylo možno jen mírně obměňovat. Východiskem k ní byly Hitlerovy a Goebbelsovy formulace. Jejich účelem byla povinná manifestace názorové solidarity s vládnoucí mocí. Lživé eufemismy, mezi nimiž byl nejproslulejší obrat „Endlösung der jüdischen Frage“ jako oficiální pojmenování pro vyhlazení židů, byl prototyp nejnebezpečnějšího jevu LTI, tj. používání obecných hyperonym na místě pojmenování specifických, dále užívání militárních metafor („Schlacht ums Korn“) a řada dalších typů.[3]

Victor Klemperer se zabýval také francouzskou literaturou, je autorem dvousvazkové publikace Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert (Dějiny francouzské literatury 18. století).

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2023-12-18]
  2. ↑ Bildnis Victor Klemperer. Dostupné online.
  3. ↑ ŠLOSAR, Dušan. Totalitní čeština. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a PLESKALOVÁ, Jana, eds. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017 [cit. 21. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/TOTALITNÍ

Literatura

  • KLEMPERER., Victor. Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert. 2 Bd. Bd. 1: Das Jahrhundert Voltaires. Berlin: Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1954. 408 s. Bd. 2: Das Jahrhundert Rousseaus. Halle (Saale): M. Niemeyer, 1966. 520 s.
  • KLEMPERER, Victor. Jazyk Třetí říše – LTI: poznámky filologovy. Překlad Zlata KUFNEROVÁ. 1. vyd. Jinočany: H & H, 2003. 299 s. Paměti. ISBN 80-7319-019-2.
  • KLEMPERER, Victor. LTI: Notizbuch eines Philologen. Berlin, Aufbau-Verlag, 1947.
  • KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. I., Deníky 1933–1941. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002. 599 s. ISBN 80-7185-463-8.
  • KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. II, Deníky 1942–1945. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. 663 s. ISBN 80-7185-492-1.

Externí odkazy

Zdroj