Velká Sfinga

Velká sfinga v Gíze (psáno též Sfinga) je velká socha, v podobě zvířete (anupa nebo lva) s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká.

O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem či dokonce jeho otcem Chufuem (starořecky Cheops) spolu s pyramidou.

Podle velmi rozšířeného názoru má hlava Sfingy údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Chufua (vládl přibližně 2604/2554–2581/2531 př. n. l.), kterého takto nechal prý zpodobnit právě jeho syn, faraon Rachef.

Podle výzkumu z roku 2005 nechal hlavu Sfingy zhotovit naopak prvorozený syn Cheopse, Radžedef. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků).

Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.^[1] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.^[zdroj?]

Proměna Sfingy v čase

Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1 400 př. n. l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost.

Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalismus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378.

V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925.

Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje zástavba na okraji Gizy, mimo jiné s provozovnou KFC, tržištěm i smetištěm.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká sfinga v Gíze na Wikimedia Commons
• O Sfinze na www.egyptologie.cz

Zdroj