Stéla

Stéla (z řečtiny στήλη, stélé) je kamenný nebo dřevěný památník postavený na obětišti, na náhrobku nebo v památném místě.

Typy a výzdoba

Většinou má podobu stojící ploché desky, která je delší na výšku. Může být zdobena malbou, reliéfem nebo tesaným znakem, znaky, či nápisem. Nápis zmiňuje základní údaje, buď o zemřelém, především jméno a titul či funkci, nebo o pamětní funkci stély. Obdobným typem památníku je obelisk, který může být také plochý, častěji má tvar jehlancový, sloupový nebo je pilířem. Židovské náhrobky, tzv. macevy, mají rovněž tvar stély.

Historická chronologie

Stély jsou dochované po celém světě a v mnoha kulturách od pravěku až po současnost.

Mezopotámie – stély panovníků s reliéfní scénou vítězného boje, lovu nebo s panovníkem pod ochranou bohů; nemusí mít proporce na výšku ani pravidelný geometrický tvar.
V egyptologii je jako stéla označován širší okruh památek z území Egypta, severního Súdánu a Etiopie, zahrnujících i skalní nápisy.^[1]
Antické stély řecké a římské - mohou mít také podobu hermovky (s hlavou boha Herma, později s podobiznou zemřelého)
Kamenné stély se v některých prehistorických a historických kulturách nazývají hieroglyfy, mohou být tesané na skále nebo na ležícím kameni.
Stéla označující umělecké dílo, zpravidla až v novověku, často moderní abstraktní dílo; může mít členitý obrys a vrtané nebo tesané otvory (např. Henry Moore, Karel Hladík, Jindřich Wielgus).
- Litopunktura (angl. lithopuncture) je typ stély zavedený v současném sochařství. Má tesané drobné znaky, piktogramy a nápisy, někdy působí neuspořádaně či nahodile. Tvorbě se věnuje například slovinský sochař Marko Pogačnik (Murska Sobota)