Věnceslav Juřina

Věnceslav Juřina
Narození 3. října 1931
Slezská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 15. října 1992 (ve věku 61 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Pseudonym Petr Oramus
Adolf Pěkelko
Povolání učitel, básník, prozaik, redaktor
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Významná díla Zpráva ze státu Halda
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věnceslav Juřina (3. října 1931, Slezská Ostrava – 15. října 1992, Ostrava) byl český učitel, básník, prozaik a redaktor, pronásledovaný v době tzv. normalizace komunistickým režimem.[1]

Život

Pocházel z dělnické rodiny. Po maturitě na gymnáziu roku 1950 působil jako učitel na venkovských školách na severní Moravě. Od roku 1959 pracoval v ostravském časopise Červený květ a roku 1967 se stal jeho šéfredaktorem. Když byl časopis roku 1969 zakázán, byl krátce zaměstnán v tiskové agentuře Puls a po jejím zrušení roku 1970 mu bylo znemožněno dále vykonávat jeho redaktorské povolání a také nesměl publikovat. Pracoval proto postupně jako skladník, stavební dělník, montér žaluzií, nebo nosič nábytku. Po roce 1989 se mohl vrátit k redakční práci a roku 1991 odešel do důchodu.[1]

Dílo

Publikovat začal roku 1955 časopisecky v ostravské Nové svobodě, knižně debutoval roku 1961 sbírkou básní Déšť hledá zeleň, ve které se představil jako lyrik harmonického vztahu k světu. Rolku 1962 spolupracoval s Oldřichem Rafajem na překladu básně Janise Ritsose: Ostrava. Své povídky plné absurdních situací a tajemných událostí, publikoval pouze časopisecky. Pod pseudonymem Petr Oramus a Adolf Pěkelko přispíval do časopisu Tramp.[1][2][3]

Ze svých prací z doby, kdy nesměl publikovat, sestavil po roce 1989 několik básnických sbírek, které vypovídají o pocitech člověka ponižovaného vládnoucí mocí. Roku 1991 uspořádal a vydal pro střední školy osm tematických jednotek (Vladimír Holan, Oldřich Mikulášek, Jiří Žáček, Jaroslav Seifert, Jan Trefulka, Jan Skácel, František Halas a Bohumil Hrabal). Jeho novela o lidech z okraje společnosti Zpráva ze státu Halda byla vydána až roku 2009. V rukopise doposud zůstává próza Sběrač tepla.[1]

Bibliografie

Básnické sbírky

  • Déšť hledá zeleň (1961).
  • Odkud se vzal oheň (1961), básnická skladba, inspirovaná životními osudy levicového politika a průkopníka socialismu Petra Cingra.
  • Proud (1963).
  • Hon na motýly (1991).
  • Sedm havranů (1991).
  • Potkal jsem Mozarta (1997), vydáno posmrtně.

Próza

  • Zpráva ze státu Halda (2009), posmrtně vydaná novela zachycující osudy "brenparťáků" (tuláků žijících na okraji společnosti), kteří byli specifickou sociální vrstvou v Ostravě ve 30. letech 20. století, v době vrcholu hospodářské krize.

Divadelní adaptace

  • Tomáš Vůjtek: Brenpartija, divadelní hra na motivy novely Zpráva ze státu Halda

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 346-347
  2. ↑ Obec překladatelů
  3. ↑ Věnceslav Juřina - Trapsavec.cz

Externí odkazy

Zdroj