Výr koromandelský

Jak číst taxoboxVýr koromandelský
alternativní popis obrázku chybí
Výr koromandelský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sovy (Strigiformes)
Čeleď puštíkovití (Strigidae)
Rod výr (Ketupa)
Binomické jméno
Ketupa coromanda
(Latham, 1790)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výr koromandelský (Ketupa coromanda, syn. Bubo coromandus) je druh sovy z čeledi puštíkovití, který je široce rozšířen v jihovýchodní a jižní Asii.

Systematika a rozšíření

Výra koromandelského formálně popsal v roce 1790 anglický přírodovědec John Latham pod názvem Strix coromanda.[2] Druh byl po dlouhou dobu znám jako Bubo coromandus, nicméně na základě analýz molekulární DNA z roku 2020[3] a 2021[4] bylo navrženo taxon přeřadit z rodu Bubo do rodu Ketupa a změnit vědecké jméno na Ketupa coromanda. To bylo přijato některými vědeckými autoritami v oboru jako je IOC World Bird List.[5] Rozeznávají se následující poddruhy s tímto rozšířením:[5]

Stanoviště

Typický habitat druhu tvoří nížinaté zalesněné oblasti do 250 m n. m. s množstvím vodních ploch jako jsou řeky a jezírka. Vyskytuje se i při lesních okrajích u plantáží, cest i lidských sídel. Suché oblasti nesnáší dobře.[6][7]

Popis

Pár výrů koromandelských

Tato statná sova dosahuje délky těla kolem 48–53 cm. Na první pohled výrazná jsou u sebe blízko posazená ouška, tzn. prodloužená pera vyrůstající nad očima. Většina opeření je hnědošedá s jemnými tmavšími skvrnkami. Obličejový disk lemuje tenká tmavá linka. Oči jsou žluté. Nohy jsou opeřené až po bázi prstů.[8]

Biologie

Ozývá se hlubokým rezonujícím uo, uo, uo uo-o-o-o-o.[7] Živí se malými savci, jako jsou ptáci, plazi, žáby a ryby, nepohrdne ani větším hmyzem.[6] Jedná se především o nočního živočicha, avšak hlavně při zatažené obloze a mírném dešti může lovit i během dne, zvláště brzy zrána nebo později večer.[8]

Hnízdí od listopadu do dubna. K zahnízdění využívá opuštěná větší hnízda jiných druhů ptáků, mj. orlů, luňáků a supů.[8] V indické Harijáně výr koromandelský využívá převážně hnízda čápa bělokrkého (Ciconia episcopus).[9] Samice typicky klade dvě, někdy i jedno vejce o rozměru kolem 59×48 mm. Vejce jsou kladena několik dní po sobě a mláďata se klubou asynchronně, takže jedno z nich bývá výrazně větší a typicky jako jediné přežije.[8]

Ohrožení

Druh má sice neznámo velkou populaci, nicméně předpokládá se její pomalý pokles z důvodu ničení přirozených stanovišť. Akutně mu nehrozí žádné nebezpečí a má široký areál výskytu, takže jej Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje za málo dotčený.[10] Zatímco na Indickém subkontinentu je poměrně běžný, v Nepálu a Bangladéši je ojedinělý a v Myanmaru a Číně dokonce extrémně vzácný.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ LATHAM, John. Index Ornithologicus, Sive Systema Ornithologiae: Complectens Avium Divisionem In Classes, Ordines, Genera, Species, Ipsarumque Varietates. London: Leigh & Sotheby, 1790. Dostupné online. S. 53. (latinsky) 
  3. ↑ SALTER, Jessie F; OLIVEROS, Carl H; HOSNER, Peter A. Extensive paraphyly in the typical owl family (Strigidae). The Auk. 2020-01-07, roč. 137, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0004-8038. DOI 10.1093/auk/ukz070. (anglicky) 
  4. ↑ WINK, Michael; SAUER-GÜRTH, Heidi. Molecular taxonomy and systematics of owls (Strigiformes) - An update. Airo. 2021, roč. 29, s. 487–500. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Owls. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c MIKKOLA, Heimo. Owls of the World: A Photographic Guide. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2017. ISBN 978-1-4729-4561-7. S. 292. (anglicky) 
  7. ↑ a b GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. 2. vyd. London: Christopher Helm (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 222. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d KÖNIG, Claus; WEICK, Friedhelm. Owls of the World. 2. vyd. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 978-1-4081-3578-5. S. 339-340. (anglicky) 
  9. ↑ SUNDAR, K. S. Gopi; AHLAWAT, Rakesh; DALAL, Devender Singh. Does the stork bring home the owl? Dusky Eagle‐Owls Bubo coromandus breeding on Woolly‐necked Stork Ciconia episcopus nests. Biotropica. 2022-05, roč. 54, čís. 3, s. 561–565. Dostupné online [cit. 2023-11-27]. ISSN 0006-3606. DOI 10.1111/btp.13086. (anglicky) 
  10. ↑ Bubo coromandus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22688992A93213395.en. (anglicky) 

Literatura

  • KÖNIG, Claus; WEICK, Friedhelm. Owls of the World. 2. vyd. London: Christopher Helm Publishers, 2010. ISBN 978-1-4081-3578-5. (anglicky) 
  • MIKKOLA, Heimo. Owls of the World: A Photographic Guide. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2017. ISBN 978-1-4729-4561-7. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj