Umajjovci

	; vlajka
geografie	; Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
	; Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
hlavní město:	Damašek (661–744); Harran (744–750); Córdoba (756–1031)
rozloha:	11 100 000 (v roce 720); 13 000 000 km² (v roce 750)
	obyvatelstvo
jazyky:	klasická arabština (úřední), koptština, řečtina, latina, perština, aramejština, kurdština, berberské, africká románština, mezorabština, sindhština, gruzínština, prákrt
náboženství:	sunnitský islám (státní), ostatní
	státní útvar
státní zřízení:	teokratická monarchie (chalífát)
měna:	dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
	státní útvary a území
	Rášidský chalífát
	Byzantská říše v době Herakleiovců
	Kartaginský exarchát
	Vizigótské království
	Abbásovský chalífát
	Córdobský emirát
	Nekorský emirát
	Tilimsánský emirát

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Posloupnost

Španělští Umajjovci

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.