Tříkrálová štola v Mikulově (okres Teplice)

Tříkrálová štola v Mikulově v Krušných horách
Vstup do štoly
Základní údaje
Typ díla	hlubinný důl
Těžba	stříbro
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Teplice
Obec	Mikulov
Souřadnice	50°40′59,9″ s. š., 13°43′21,58″ v. d.
Tříkrálová štola
Provozní údaje
Období těžby	16. století – 19. století
Kód památky	105251 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tříkrálová štola je jeden z historických hlubinných rudných dolů, které se nacházejí na katastrálním území Mikulova v Krušných horách v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Štola je památkově chráněná, v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR je zapsaná od 4. prosince 2013.^[1]

Historie

Počátky těžební činnosti v Tříkrálové štole spadají do prvních let 16. století, což je nejméně o sto let později, než do této krušnohorské oblasti začali přicházet horníci, hledající ložiska drahých kovů. Pokud jde o další mikulovské stříbrné doly, nejstarší písemné záznamy o počátcích těžby stříbra na území Mikulova jsou z roku 1404 a týkají se jámy Všech svatých. Tato štola je součástí důlního komplexu, skládajícího se ze čtyř štol se samostatnými vchody (štoly Allerheiligen/Všech svatých, Lehnschafter, Liebefrauen/Milá paní a Kreuzstollen), který je pod souhrnným názvem „Důlní komplex Lehnschafter“ od roku 2014 zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.^[2]

Největší rozmach těžby v Tříkrálové štole byl však zaznamenán až v 18. a 19. století. Některé starší důlní chodby byly v té době přeraženy a rozšířeny. Kdy byla v Tříkrálové štole ukončena těžba, není přesně známo – s největší pravděpodobností se tak stalo až ve třetí třetině 19. století.^[1]

Popis

Zatímco důlní komplex Lehnschafter se rozkládá na jižních svazích pod horou Pramenáčem (909 m n. m.), tj. prakticky v samém centru historického horního města, Tříkrálová štola leží o něco níže v Mikulovském údolí nad pravým břehem potoka Bouřlivce při jihovýchodním úpatí masívu Bouřňáku (869 m n. m.) v nadmořské výšce zhruba 560 metrů.^[3] Tříkrálová štola však rovněž představuje rozsáhlý důlní komplex.^[1]

Uvnitř štoly se dosud zachovaly některé původní dřevěné konstrukce a důlní značky a letopočty, vysekané do stěn chodeb. Štola ústí do svahu Mikulovského údolí a s povrchem je spojená šachtou. Některé z dobývek, které byly ražené ze štoly, jsou velmi rozsáhlé – největší z nich je zhruba 3 metry široká, 20 metrů dlouhá a 15 až 20 metrů vysoká. Za účelem dopravy vylámané rudy bývalo v dole několik rumpálů. Jeden z těchto rumpálů byl vyzvednut a ve spolupráci s pražským Národním technickým muzeem byl rekonstruován a zakonzervován.^[1]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam kulturních památek v okrese Teplice
• Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří
• Štola Lehnschafter
• Štola Starý Martin

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tříkrálová štola na Wikimedia Commons

Zdroj