Hlubinný důl
Důl je závod či prostor, kde se těží nerostné suroviny, například uhlí, nebo rudy. Pokud je těžen kámen, mluvíme o lomu, případně kamenolomu.
Druhy dolů
- povrchový důl – hornina se těží plošně po odkrytí vrstev zeminy, pod kterými je vrstva nerostu (sloj)
- hlubinný důl – hornina se těží ve vodorovných a šikmých slojích (uhlí) nebo v žilách (ruda); doprava na povrch probíhá prostřednictvím svislých jam nebo vodorovných štol
- tímto způsobem se v České republice těží například černé uhlí na Karvinsku (na Ostravsku byla těžba uhlí ukončena v roce 1994).
- existuje ale i řada rudných dolů pracujících na tomto principu, např. rudné doly v okolí Příbrami
Část hlubinných dolů se přeměnila v doly povrchové v souvislosti s vývojem výkonných skrývkových mechanismů
Alternativní názvy
- pro povrchový důl se používá výraz lom
- pro hlubinný důl se v hovorové češtině používá výraz šachta (z německého der Schacht), kterým se původně označovala samotná těžební jáma
- v oficiálních názvech hlubinných dolů se objevilo slovo Jáma, které je překladem německého slova der Schacht
- v oficiálních názvech hlubinných dolů se objevilo slovo Štola, které je termínem pro hornické dílo umožňující horizontální dopravu horniny na povrch
Kombinovaná těžba
Existují i kombinované metody těžby, kdy je těženo svrchu, ale vytěžená hornina se odváží vodorovnou štolou pod povrchem. Tímto způsobem se například v první polovině 20. století těžil vápenec v Českém krasu. V severních a v severozápadních Čechách převažovaly v prvopočátku těžby uhlí také hlubinné doly, nicméně technický rozvoj ve 20. století postupně umožnil přejít na povrchové metody těžby prakticky ve všech částech obou našich hnědouhelných revírů.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
