Torquato Tasso

Torquato Tasso
Portrét Torquata Tassa ve věku 22 let od Jacopa Bassana.
Portrét Torquata Tassa ve věku 22 let od Jacopa Bassana.
Narození 11. března 1544
Sorrento, Neapolské království
Úmrtí 25. dubna 1595 (ve věku 51 let)
Řím, Papežský stát
Místo pohřbení Sant'Onofrio al Gianicolo
Povolání básník, spisovatel a dramatik
Alma mater Padovská univerzita
Žánr epická poezie, dialog a drama
Témata literatura
Ocenění básníkova koruna
Rodiče Bernard z Taxisu
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torquato Tasso (11. března 1544 Sorrento – 25. dubna 1595 Řím) byl epický básník, dramatik a filozof, jeden z nejvýznamnějších představitelů italského raného baroka.[1]

Život

Básník Torquato Tasso se narodil v roce 1544 v přímořském městečku Sorrento[2] (Kampánie), kde má na náměstí svůj pomník.[3] Vyrůstal ve šlechtické, finančně dobře zajištěné rodině. Otec Bernardo byl z rodu hrabat di Tasso (latinsky Taxis), pocházel z Bergama a byl spřízněn s Thurn-Taxisy; pracoval jako sekretář a básník rodiny Ferrante Sanseverina, knížat ze Salerna. Matka Porzia dei Rossi byla neapolského původu. Když byla nucena s dětmi odejít do Neapole, studoval Torquato osm let na tamějším jezuitském gymnáziu, kde se naučil latinsky, řecky a základy rétoriky. Na univerzitě v Padově se roku 1560 dal zapsat ke studiu práv, ale studoval jen filozofii a rétoriku, přednášel ji Francesco Piccolomini. V roce 1562 přešel na univerzitu do Bologne, kde navštěvoval také soukromou literární akademii a začal sám psát. Nakonec se vrátil roku 1565 do Padovy, kde ukončil studia nikoliv absolutoriem, ale vyloučením za pomlouvačný pamflet.

Pohyboval se u různých mecenášů, začínal jako společník na dvoře Guidobalda II. della Rovere, dále u Scipiona Gonzagy a Estenských. Život Torquata Tassa byl plný dramatických zvratů. Pravděpodobně nejšťastnější období prožil v letech 1565–1570 na dvoře kardinála Luigiho d'Este, který ho jmenoval svým dvorním básníkem na zámku ve Ferraře. V roce 1571 cestoval do Francie, především do Paříže a setkal se s králem Karlem IX.

Duševní onemocnění

Trpěl psychickými poruchami, nyní považovanými za maniodepresi. Současníci popsali, jak se pološílený toulal ulicemi Říma a byl přesvědčen, že je pronásledován. Byl proto v Římě zavřen v klášteře Sant'Onofrio, následně sedm let hospitalizován ve ferrarském Svatoanenském blázinci. Odtud po propuštění odcestoval do Mantovy. Začal psát dramata, cestoval mezi Florencií, Neapolí a Římem. Pokračoval v psaní, ale nikdy se úplně nevzpamatoval. Zemřel v Římě.

Dílo

  • Epos Osvobozený Jeruzalém, nejvýznamnějším dílo – veršovaná epická skladba s tématem bojů a vítězství křesťanů nad muslimy v první křížové výpravě. První překlad do slovanského jazyka byl polský Piotra Kochanowského (1618)[4]. O první český překlad se pokusil až roku 1834 Jan Evangelista Purkyně, celý epos vyšel v překladu Jaroslava Vrchlického z roku 1887.[5]
  • Král Torrismondo, divadelní tragédie o incestu severského krále s jeho sestrou
  • Rinaldino, poetický román (1562)
  • Aminta, pastýřský román, drama o lásce pastýře Aminty a lovkyně Silvie (1573)
  • Dialogy, rozprava autora s fiktivním přítelem
  • Cattaneo, dialog autora s Mauriziem Cataneem (1585)
  • sonety a madrigaly
  • drobné prózy

Tassovo dílo mělo v soudobé kultuře velký celoevropský ohlas. Stalo se inspirací pro malířství, hudební díla (Lully, Händel, Dvořák, ad.), filmovou a knižní tvorbu, například: Johann Wolfgang von Goethe tragédie Torquato Tasso(1790), Lord Byron (1819), Ernst Raupach (1833), Paolo Giacometti (1855).

Torquato Tasso

Památky

  • Pomníky v Bergamu, v Sorrentu, mramorová busta před zámkem Charlottenhof v Postupimi.
  • Tassův dub v Římě, na Rampa della Quercia, nedaleko kláštera Sant'Onofrio, kde Tasso při psaní sedával.
  • Ulice po něm pojmenované: v každém větším italském městě, zejména v Bergamu, Posillipu (Neapoli), Římě, Turíně, Palermu a Katánii, stejně jako v Paříži a Palo Altu v Kalifornii.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KŘEČKOVÁ, Eva. Tasso, Torquato [online]. iLiteratura.cz, 2009-03-29 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tasso, Torquato nell'Enciclopedia Treccani. www.treccani.it [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sorrento, s. 128. 
  4. ↑ Kochanowski Piotr – Encyklopedia PWN.
  5. ↑ I. Seidl: Jaroslav Vrchlický a Emilio Teza v kontextu česko-otalských kulturních a literárních vztahů..., FF MU Brno 2013, s. 34n.

Související články

Externí odkazy

Zdroj