Tomáš Vybíral

Generálmajor i. m. Tomáš Vybíral
Narození 29. září 1911
Moravský Písek, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. února 1981 (ve věku 69 let)
Londýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Místo pohřbení Čs. vojenský hřbitov v Brookwoodu[1]
Národnost Češi
Alma mater Vojenská akademie v Hranicích
Povolání letecké eso
Znám jako Pilot Royal Air Force
Ocenění Záslužný letecký kříž
Croix de guerre
Řád čestné legie
Řád za vynikající službu
Medaile Za chrabrost
Československý válečný kříž[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Vybíral (29. září 1911, Moravský Písek – 21. února 1981, Londýn, Velká Británie) byl československý stíhač – letecké eso v době druhé světové války. Od 1. ledna do 1. listopadu 1943 velel 312. čs. stíhací peruti a od 1. února 1944 do 15. listopadu 1944 velel Československému stíhacímu wingu,[3] který vodil na ofenzívní akce nad okupovanou Evropou, mj. v době vylodění v Normandii. Obdržel vysoká československá, britská a francouzská vyznamenání.

Před válkou

Po maturitě na vyšším reformním reálném gymnáziu v Břeclavi (studoval zde v letech 1927–1931) se podrobil odvodu a odešel na vojnu. Prezenční službu prodělával v letech 1932–1933 ve Škole na důstojníky letectva v záloze v Prostějově. Získal zde kvalifikaci leteckého pozorovatele a příslušnou praxi pak prodělával u Leteckého pluku 2 v Olomouci. Již tehdy patřil k velkým vojenským talentům. O míře jeho schopností i ctižádosti snad nejlépe vypovídá skutečnost, že dosáhl hodnosti podporučíka (1. března 1934), nejvyšší, jakou mohl voják prezenční služby získat. Nebylo tedy ani divu, že poté se rozhodl pro dráhu důstojníka letectva z povolání a přihlásil se ke studiu na Vojenské akademii (1934–1936). První ročník, který byl všeobecně vojenského zaměření strávil v Hranicích na Moravě, druhý pak opět v Prostějově při výcviku u své oblíbené zbraně – letectva. Zde získal i kvalifikaci pilota. Z akademie byl slavnostně vyřazen 1. srpna 1936 jako poručík letectva s hodnocením „velmi dobrý“ s pořadím sedmý z dvaadvaceti akademiků jeho ročníku.[4]

Za války

Znak 312. čs. peruti RAF, které Tomáš Vybíral velel

Po válce

Po návratu do vlasti Tomáš Vybíral studoval Vysokou školu válečnou. Po absolutoriu v červenci 1946 byl jmenován zástupcem velitele 1. letecké divize v Praze a v říjnu 1946 zatímním velitelem protiletecké obrany Čech. V listopadu 1947 nastoupil k velitelství III. leteckého sboru v Brně a v březnu 1948 velitelem Leteckého pluku 43 Edvarda Beneše v Přerově. V dubnu 1948 byl z politických důvodů zproštěn funkce a odeslán na nucenou dovolenou s předpokládaným propuštěním v říjnu. V září téhož roku emigroval, aby se vyhnul zatčení a uvěznění, řídil rezidenturu v Kodani.[5] Ve Velké Británii se angažoval v protikomunistickém odboji: pracoval do roku 1957 jako zpravodajec Czechoslovak Inteligence Office, poté se stal předsedou Československé obce legionářské v Londýně.[1]

Tomáš Vybíral zemřel v Londýně 21. února 1981, pohřben je na hřbitově v Brookwoodu.[6] V roce 1991 byl povýšen na generála in memoriam.

Vyznamenání

Řád za vynikající službu (Distinghuised Service Order, DSO)

Zásluhy Tomáše Vybírala ve vzduchu i na zemi byly oceněny řadou vysokých československých i spojeneckých vyznamenání, přičemž některá obdržel opakovaně:

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Tomáš Vybíral dostupné online
  2. ↑ Rajlich, J.: Esa na obloze, str. 88
  3. ↑ Československé stíhací křídlo dostupné online
  4. ↑ TOMÁŠ VYBÍRAL « Život na Praze 14. www.praha14.cz [online]. [cit. 2016-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-04. 
  5. ↑ Tomáš Vybíral - Eso ze Slovácka [1]
  6. ↑ Marek Lanzendorf, Ing. František Jedlička. Hrob Tomáš Vybíral [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Válka.cz, Hvězda 1939–1945
  8. ↑ Válka.cz, Medaile Za obranu
  9. ↑ Válka.cz, Válečná medaile 1939–1945
  10. ↑ Válka.cz, Evropská hvězda leteckých osádek
  11. ↑ Válka.cz, Čestná pamětní medaile k 90. výročí vzniku Československé republiky

Literatura

Externí odkazy

Zdroj