Teuffenbachové

Teuffenbachové / Tiefenbachové
Rodový erb Teuffenbachů (1. linie)
Země Štýrské vévodstvíŠtýrské vévodství Štýrské vévodství
Tituly svobodní páni, hrabata
Zakladatel Perchtolt de Tuifenbach
Rok založení 1140 (první písemná zmínka)
Jiné jméno dynastie Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teuffenbachové nebo také ve variantách Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod. jsou šlechtický rod původem z Dolních Rakous a ze Štýrska. Rod se řadil mezi dolnorakouskou stavovskou šlechtu a mezi štýrskou starou šlechtu ze stejnojmenného sídla Nieder-Wölz [Niederwölz] v dnešním okrese Murau ve Štýrsku poblíž obce Teufenbach-Katsch, který zahrnuje obce Teufenbach, Katsch an der Mur a Frojach.

První hlavní rodová linie Teuffenbach-Mairhofen vyhasla v mužské linii, druhá hlavní linie Teuffenbach-Teufenbach (Tiefenbach) existuje dodnes. [1][2]

Historie rodu

Rodový erb Teuffenbachů (2. linie)

Původ a majetek

Vyobrazení Kryštofa z Teuffenbachu (Barone di Tevffenpach), v pozadí baronský erb Teuffenbachů.
Rudolf z Tiefenbachu (Teuffenbachu)
Náhrobek Františka svobodného pána z Teuffenbachu na Tiefenbachu a Maßwegu (1516–1578) ve farním kostele sv. Markéty v Teufenbachu.

První písemná zmínka o rodu se poprvé objevila v dokumentu z 10. ledna 1140, kdy je uváděn Perchtolt de Tuifenbach. [3]Rodokmen začíná u rytíře Arnošta (Ernsta) z Teuffenbachu, který se objevil v listině z let 1287–1322.

Původním sídlem rodiny Teuffenbachů byl hrad Alt-Teuffenbach na křižovatce cest do Vídně, Salcburku a Benátska v okrese Judenburg, někdejší správní jednotce historického Štýrského vévodství ve Vnitřním Rakousku (též Západní Horní Štýrsko).

Teuffenbachové zde vybudovali své sídlo kvůli blízkosti dalších kdysi mocných šlechtických rodů, jako byli Katschové, Purové, Steinové, Saurauové, Schrattenbergové a Welzerové, kteří měli v této oblasti svá sídla.

Vlastnictví na Moravě a v Čechách, v Korutanech a Uhrách

V Čechách Teuffenbachové vlastnili panství Rokycany, Kumburk, Úlibice a Choteč, na Moravě zámek a tržní obec Drnholec, vesnice Jevišovku, Brod nad Dyjí, Dobrušku, Holice, Přerov, Rosice, Velké Němčice, Jemnice, Jaroměřice, Ratibořice a Řican, městečko Dolní Dunajovice a panství Domašov. V Korutanech drželi panství Lichtengraben a další majetky v Uhrách.

Význačné osobnosti rodu

Erb

Dvě hlavní rodové větvě Teuffenbachů – první hlavní linie Teuffenbach-Mairhofen (vyhaslá) a druhá hlavní linie Teuffenbach-Massweg, mají různé erby. To vedlo k předpokladu, že se jednalo o dva zcela odlišná rody. S tím však nesouhlasí Constantin Wurzbach z Tannenbergu z důvodu důkazů týkajících se společných prvků v historii erbů obou souvisejících linií.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teuffenbach (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Abfrage auf geneanet.org
  3. Landesarchiv Graz, Nr. 85 - Zahn, Urkundenbuch 1, S. 186 ff, Nr. 179

Literatura

  • Johann Baptist Witting, Hugo Gerard Ströhl: Der Niederösterreichische Landständische Adel. In: J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch, Band 4. Bauer und Raspe, Nürnberg 1918, Tafeln 151–153 (Online); S. 315–321 (Online).
  • Géza von Csergheő: Der Adel von Ungarn sammt den Nebenländern. In: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch, 4. Band, 15. Abt., Bauer und Raspe, Nürnberg 1885, S. 662 (Online)
  • Georg Clam Martinic: Burgen und Schlösser in Österreich – von Vorarlberg bis Burgenland. Verlag A und M, St. Pölten/Wien/Linz 1991, 506 stran.
  • Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XIV, Band 131 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2003, S. 380–381 ISSN 0435-2408

Zdroj