Velké Němčice

Velké Němčice
	kostel svatých Václava a Víta
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Hustopeče
Obec s rozšířenou působností	Hustopeče; (správní obvod)
Okres	Břeclav
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°59′30″ s. š., 16°40′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 825 (2023)
Rozloha	21,98 km²
Katastrální území	Velké Němčice
Nadmořská výška	180 m n. m.
PSČ	691 63
Počet domů	592 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Městečko 85; 691 63 Velké Němčice ; ou@velkenemcice.cz
Starosta	Pavel Nápravník
	Oficiální web: www.velkenemcice.cz
	Velké Němčice
Další údaje
Kód obce	585009
Kód části obce	179221
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Němčice (německy Groß Niemtschitz) jsou městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 23 km jižně od Brna na levém břehu řeky Svratky. Žije zde přibližně 1 800^[1] obyvatel.

Součástí Velkých Němčic jsou také dvory Zeleňák a Nová Ves a osada Boudky. Přes Boudky a Zeleňák procházela řepařská úzkorozchodná dráha do židlochovického cukrovaru.

Název

Název se vyvíjel od varianty Nemshice (1228), Nemsciz (1247), Nempschiz (1265), Nempschicz (1350), Nyemczicze (1448), Welike Nyemczicze (1480), Welike Niemcžicze (1578), Gross Niemtschitz (1673), Gross Niembtschitz (1751), Gross Niemtschitz a Weliké Niemčice (1846), Gross Niemtschitz a Velké Němčice (1872), Němčice (1881), Němčice, dříve Velké Němčice (1924). Místní jméno může být odvozeno od přítomnosti Němců či příslušnosti k německému feudálovi nebo vzniknout z osobního jména Němek či Němec. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Velkých Němčic.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy jsou uvedeny jako majetek velehradského cisterciáckého kláštera. V roce 1549 se už o nich hovoří jako o městečku, v té době je klášter prodal šlechtici Zikmundu Heldtovi z Kementu. V roce 1562 král Ferdinand I. nabídl Velkým Němčicím, aby se staly městem, ale musí postavit hradby. To se však nikdy nestalo a byly tedy uváděny jako městečko. Zikmund Heldt přestavěl tvrz na zámek (dnešní zámek Velké Němčice) a používal přídomek „z Meziříčí a z Němčic“. Většina velkolepých plánů Zikmunda (chtěl z Němčic vytvořit své feudální sídlo) se však nikdy nerealizovala. Po jeho brzké smrti se vystřídalo několik majitelů, mezi nimi Tas Meziříčský z Lomnice v letech 1578-1591. V roce 1618 uveden pivovar a sladovna. Krátce obec drží Jan Jakub z Thurnu, kterému byla po Bílé hoře zkonfiskována. V roce 1774 za Ditrichštejnů byla součástí panství Židlochovice, od roku 1819 majetek Albrechta, sasko-těšínského vévody. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, významné bylo vinařství.^[5]

Velké Němčice se nikdy nestaly městem. S účinností od 1. prosince 2006 však byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[6]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 361 domech 1531 obyvatel. 1520 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 k německé. Žilo zde 1520 římských katolíků, 6 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.^[7]

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[8]^[9]^[10]

Místní části		1896	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2013
Počet obyvatel	část Velké Němčice	1557	1568	1578	1489	1561	1509	1531	1431	1511	1524	1555	1624	1 655	1 753
Počet domů	část Velké Němčice	259	286	293	301	313	314	361	366	373	399	405	479	514

Doprava

Územím obce prochází dálnice D2, s ní souběžná silnice II/425 v úseku Židlochovice – Hustopeče a také silnice II/381 v úseku Pohořelice - Velké Hostěrádky. Silnice III. třídy na území obce jsou:

III/00220 Starovice – Uherčice
III/41612 Velké Němčice – Moutnice

Pamětihodnosti

Zámek Velké Němčice, čtyřkřídlá dvoupatrová budova, od roku 1945 využíván pro účely školy
Zámecký mlýn
Kostel svatého Václava a svatého Víta
Kaple „Kaštílek“
Socha svatého Jana Nepomuckého
Sousoší Piety
Plácky – přírodní památka

Osobnosti

Oldřich Švarný (1920–2011), sinolog

Galerie

zámek, bývalá tvrz
historický vinný lis na náměstí
obecní úřad a knihovna

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 129.
↑ BAŽANT, Zdeněk; MLATEČEK, Karel; SVOBODA, Miroslav. Velké Němčice: městečko, které se nestalo městem. 1. vyd. Velké Němčice: Městys Velké Němčice, 2009. 590 s. ISBN 978-80-254-5879-2.
↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 51.
↑ Velké Němčice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Velké Němčice, s. 489.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.

Literatura

ZEMEK, Metoděj. Velké Němčice: současnost i odkaz minulosti. 1. vyd. Praha: TEPS místního hospodářství, 1980. 165 s. (Vlastivědná knihovna moravská).
BAŽANT, Zdeněk; MLATEČEK, Karel; SVOBODA, Miroslav. Velké Němčice: městečko, které se nestalo městem. 1. vyd. Velké Němčice: Městys Velké Němčice, 2009. 590 s. ISBN 978-80-254-5879-2.