Tenisový turnaj v Dubaji

Dubai Tennis Championships
Dubai Tennis Championships
	Dubai Duty Free Tennis Championships
	Centrální dvorec, semifinále 2014: Federer–Djoković
Založeno	1993 (muži) / 2001 (ženy)
Odehráno	Dubai Tennis Championships 2024
Místo	Dubaj, Spojené arabské emiráty
Dějiště	Aviation Club Tennis Centre
Souřadnice	25°14′34″ s. š., 55°20′33″ v. d.
Povrch	tvrdý – DecoTurf II / venku
Období	únor
Ředitel	Salah Tahlak
ATP Tour
1993–1997	World Series
1998–2000	International Series
2001–2008	Series Gold
2009–	ATP Tour 500
Soutěže	32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	3 113 270 USD
WTA Tour
2001–2008	Tier II
2009–2020	Premier a Premier 5 (roční výměna)
2021–	WTA 500 a WTA 1000 (roční výměna)
Soutěže	56 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra (WTA 1000); 28 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra (WTA 500)
Dotace	3 211 715 USD
	dubaidutyfreetennischampionships.com Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubai Tennis Championships, oficiálně Dubai Duty Free Tennis Championships, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen, který se koná v Dubaji, hlavním městě stejnojmenného emirátu ve Spojených arabských emirátech. Založen byl jako mužský turnaj v roce 1993. Ženská část navázala v sezóně 2001. Probíhá v závěru února na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem DecoTurf v Aviation Club Tennis Centre. Patronát nad turnajem převzal premiér a viceprezident státu, emír Muhammad bin Rášid Ál Maktúm. Titulárním partnerem je dubajská společnost Dubai Duty Free zajišťující duty-free na letištích v Dubaji a Ál Maktúma.

Muži hrají na okruhu ATP Tour v kategorii ATP Tour 500. Ženská polovina patří na okruhu WTA Tour do kategorií WTA 1000 a WTA 500, které se každoročně střídají mezi Dubají a dalším arabským turnajem Qatar Ladies Open.

Historie

Mužská polovina se koná od roku 1993, kdy ji vyhrál český tenista Karel Nováček z první světové třicítky. Od sezóny 2009 patří do kategorie ATP Tour 500. Ženská část byla založena v sezóně 2001 a premiérový ročník ovládla Švýcarka Martina Hingisová. Do sezóny 2008 probíhala v kategorii Tier II. V letech 2009–2020 se řadila do úrovně Premier, respektive Premier 5, kdy docházelo k rotaci kategorií s turnajem Qatar Ladies Open v Dauhá. Jejich výměna byla zachována i od roku 2021, s nástupnickými kategoriemi WTA 1000 (non-mandatory) a WTA 500.

V roce 2005 se Dubai Tennis Championships stal třetím profesionálním turnajem, který přistoupil k výplatě shodných odměn mužům i ženám. Navázal tak na grandslamy US Open a Australian Open.^[1] Primát mimo grandslamů držel od roku 1989 Miami Masters, který však přístup identických odměn opustil a vrátil se k němu až v roce 2006. Do dvouher nastupuje třicet dva singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Ročníky řazené do WTA 1000 obsahují padesát šest singlistek a dvacet osm deblových dvojic.

Nejvyšší počet osmi singlových titulů získal Švýcar Roger Federer (2003–2005, 2007, 2012, 2014, 2015 a 2019). Rekordmankou mezi ženami je Belgičanka Justine Heninová se čtyřmi trofejemi (2003–2004 a 2006–2007). V mužské čtyřhře drží rekord Ind Maheš Bhúpatí s pěti triumfy (1998, 2004, 2008, 2012–2013) a v ženském deblu pak Američanka Liezel Huberová také s pěti vítězstvími (2007–2009, 2011–2012). Francouz Ugo Humbert vyrovnal v roce 2024 rekord otevřené éry, když udržel neporazitelnost i v šestém kariérním finále ATP.^[2]

Incident neudělení víz Šachar Pe'erové

V únoru 2009 se Spojené arabské emiráty rozhodly neudělit vstupní víza izraelské tenistce Šachar Pe'erové, která tak nemohla do turnaje zasáhnout. Oba státy neudržovaly diplomatické vztahy. Ředitel turnaje Salah Tahlak prohlásil, že její odmítnutí vycházelo především z obavy před možným hněvem Arabů poté, co k protestům vůči ní došlo již na předcházející události ASB Classic, a to v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem v období 2008–2009.^[3] Řada hráček, včetně Venus Williamsové,^[4] neudělení víz odsoudila.

V reakci na incident byla turnaji udělena pokuta ve výši 300 000 amerických dolarů. Organizátoři se odvolali u organizace WTA, která odvolání zamítla.^[5] Pe'erová získala garanci startu na dalším ročníku arabského turnaje (2010) a náhradu činící 44 250 dolarů, vypočítanou z jejího průměrného zisku na jeden turnaj v sezóně 2008.^[6] Několik hráčů mužské poloviny turnaje 2009, který se konal týden po ženské části, a to včetně obhájce titulu Američana Andyho Roddicka, na protest do turnaje nenastoupilo. V reakci na danou skutečnost arabští organizátoři udělili vstupní víza izraelskému tenistovi Andymu Ramovi, jenž odehrál čtyřhru.^[7]

Vývoj názvu

1993–2000: Dubai Open
2001–2007: The Dubai Tennis Championships
2008–2010: The Barclays Dubai Tennis Championships, titulární partner Barclays
od 2011: Dubai Duty Free Tennis Championships, titulární partner Dubai Duty Free

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1993	Karel Nováček	Fabrice Santoro	6–4, 7–5
1994	Magnus Gustafsson	Sergi Bruguera	6–4, 6–2
1995	Wayne Ferreira	Andrea Gaudenzi	6–3, 6–3
1996	Goran Ivanišević	Albert Costa	6–4, 6–3
1997	Thomas Muster	Goran Ivanišević	7–5, 7–6^(7–3)
1998	Àlex Corretja	Félix Mantilla	7–6^(7–0), 6–1
1999	Jérôme Golmard	Nicolas Kiefer	6–4, 6–2
2000	Nicolas Kiefer	Juan Carlos Ferrero	7–5, 4–6, 6–3
2001	Juan Carlos Ferrero	Marat Safin	6–2, 3–1^skreč
2002	Fabrice Santoro	Júnis Al Ajnáví	6–4, 3–6, 6–3
2003	Roger Federer	Jiří Novák	6–1, 7–6^(7–2)
2004	Roger Federer (2)	Feliciano López	4–6, 6–1, 6–2
2005	Roger Federer (3)	Ivan Ljubičić	6–1, 6–7^(6–8), 6–3
2006	Rafael Nadal	Roger Federer	2–6, 6–4, 6–4
2007	Roger Federer (4)	Michail Južnyj	6–4, 6–3
2008	Andy Roddick	Feliciano López	6–7^(8–10), 6–4, 6–2
2009	Novak Djoković	David Ferrer	7–5, 6–3
2010	Novak Djoković (2)	Michail Južnyj	7–5, 5–7, 6–3
2011	Novak Djoković (3)	Roger Federer	6–3, 6–3
2012	Roger Federer (5)	Andy Murray	7–5, 6–4
2013	Novak Djoković (4)	Tomáš Berdych	7–5, 6–3
2014	Roger Federer (6)	Tomáš Berdych	3–6, 6–4, 6–3
2015	Roger Federer (7)	Novak Djoković	6–3, 7–5
2016	Stan Wawrinka	Marcos Baghdatis	6–4, 7–6^(15–13)
2017	Andy Murray	Fernando Verdasco	6–3, 6–2
2018	Roberto Bautista Agut	Lucas Pouille	6–3, 6–4
2019	Roger Federer (8)	Stefanos Tsitsipas	6–4, 6–4
2020	Novak Djoković (5)	Stefanos Tsitsipas	6–3, 6–4
2021	Aslan Karacev	Lloyd Harris	6–3, 6–2
2022	Andrej Rubljov	Jiří Veselý	6–3, 6–4
2023	Daniil Medveděv	Andrej Rubljov	6–2, 6–2
2024	Ugo Humbert	Alexandr Bublik	6–4, 6–3

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
2001	Martina Hingisová	Nathalie Tauziatová	6–4, 6–4
2002	Amélie Mauresmová	Sandrine Testudová	6–4, 7–6^(7–3)
2003	Justine Heninová	Monika Selešová	4–6, 7–6^(7–4), 7–5
2004	Justine Heninová (2)	Světlana Kuzněcovová	7–6^(7–3), 6–3
2005	Lindsay Davenportová	Jelena Jankovićová	6–4, 3–6, 6–4
2006	Justine Heninová (3)	Maria Šarapovová	7–5, 6–2
2007	Justine Heninová (4)	Amélie Mauresmová	6–4, 7–5
2008	Jelena Dementěvová	Světlana Kuzněcovová	4–6, 6–3, 6–2
2009	Venus Williamsová	Virginie Razzanová	6–4, 6–2
2010	Venus Williamsová (2)	Viktoria Azarenková	6–3, 7–5
2011	Caroline Wozniacká	Světlana Kuzněcovová	6–1, 6–3
2012	Agnieszka Radwańská	Julia Görgesová	7–5, 6–4
2013	Petra Kvitová	Sara Erraniová	6–2, 1–6, 6–1
2014	Venus Williamsová (3)	Alizé Cornetová	6–3, 6–0
2015	Simona Halepová	Karolína Plíšková	6–4, 7–6^(7–4)
2016	Sara Erraniová	Barbora Strýcová	6–0, 6–2
2017	Elina Svitolinová	Caroline Wozniacká	6–4, 6–2
2018	Elina Svitolinová (2)	Darja Kasatkinová	6–4, 6–0
2019	Belinda Bencicová	Petra Kvitová	6–3, 1–6, 6–2
2020	Simona Halepová (2)	Jelena Rybakinová	3–6, 6–3, 7–6^(7–5)
2021	Garbiñe Muguruzaová	Barbora Krejčíková	7–6^(8–6), 6–3
2022	Jeļena Ostapenková	Veronika Kuděrmetovová	6–0, 6–4
2023	Barbora Krejčíková	Iga Świąteková	6–4, 6–2
2024	Jasmine Paoliniová	Anna Kalinská	4–6, 7–5, 7–5

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1993	John Fitzgerald Anders Järryd	Grant Connell Patrick Galbraith	6–2, 6–1
1994	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Darren Cahill John Fitzgerald	6–7, 6–4, 6–2
1995	Grant Connell Patrick Galbraith	Tomás Carbonell Francisco Roig	6–2, 4–6, 6–3
1996	Grant Connell (2) Byron Black	Karel Nováček Jiří Novák	6–0, 6–1
1997	Sander Groen Goran Ivanišević	Sandon Stolle Cyril Suk	7–6, 6–3
1998	Maheš Bhúpatí Leander Paes	Donald Johnson Francisco Montana	6–2, 7–5
1999	Wayne Black Sandon Stolle	David Adams John-Laffnie de Jager	4–6, 6–1, 6–4
2000	Jiří Novák David Rikl	Robbie Koenig Peter Tramacchi	6–2, 7–5
2001	Joshua Eagle Sandon Stolle (2)	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	6–4, 6–4
2002	Mark Knowles Daniel Nestor	Joshua Eagle Sandon Stolle	3–6, 6–3, [13–11]
2003	Leander Paes David Rikl (2)	Wayne Black Kevin Ullyett	6–3, 6–0
2004	Maheš Bhúpatí (2) Fabrice Santoro	Jonas Björkman Leander Paes	6–2, 4–6, 6–4
2005	Martin Damm Radek Štěpánek	Jonas Björkman Fabrice Santoro	6–2, 6–4
2006	Paul Hanley Kevin Ullyett	Mark Knowles Daniel Nestor	1–6, 6–2, [10–1]
2007	Fabrice Santoro (2) Nenad Zimonjić	Maheš Bhúpatí Radek Štěpánek	7–5, 6–7^(3–7), [10–7]
2008	Maheš Bhúpatí (3) Mark Knowles (2)	Martin Damm Pavel Vízner	7–5, 7–6^(9–7)
2009	Rik de Voest Dmitrij Tursunov	Martin Damm Robert Lindstedt	4–6, 6–3, [10–5]
2010	Simon Aspelin Paul Hanley	Lukáš Dlouhý Leander Paes	6–2, 6–3
2011	Serhij Stachovskyj Michail Južnyj	Jérémy Chardy Feliciano López	4–6, 6–3, [10–3]
2012	Maheš Bhúpatí (4) Rohan Bopanna	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–4, 3–6, [10–5]
2013	Maheš Bhúpatí (5) Michaël Llodra	Robert Lindstedt Nenad Zimonjić	7–6^(8–6), 7–6^(8–6)
2014	Rohan Bopanna (2) Ajsám Kúreší	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	6–4, 6–3
2015	Rohan Bopanna (3) Daniel Nestor (2)	Ajsám Kúreší Nenad Zimonjić	6–4, 6–1
2016	Simone Bolelli Andreas Seppi	Feliciano López Marc López	6–2, 3–6, [14–12]
2017	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	Rohan Bopanna Marcin Matkowski	4–6, 6–3, [10–3]
2018	Jean-Julien Rojer (2) Horia Tecău (2)	James Cerretani Leander Paes	6–2, 7–6^(7–2)
2019	Rajeev Ram Joe Salisbury	Ben McLachlan Jan-Lennard Struff	7–6^(7–4), 6–3
2020	John Peers Michael Venus	Raven Klaasen Oliver Marach	6–3, 6–2
2021	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Nikola Mektić Mate Pavić	7–6^(7–0), 7–6^(7–4)
2022	Tim Pütz Michael Venus	Nikola Mektić Mate Pavić	6–3, 6–7^(5–7), [16–14]
2023	Maxime Cressy Fabrice Martin	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	7–6^(7–2), 6–4
2024	Tallon Griekspoor Jan-Lennard Struff	Ivan Dodig Austin Krajicek	6–4, 4–6, [10–6]

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
2001	Caroline Visová Yayuk Basukiová	Åsa Svenssonová Karina Habšudová	6–0, 4–6, 6–2
2002	Maria Ventová Barbara Rittnerová	Roberta Vinciová Sandrine Testudová	6–3, 6–2
2003	Světlana Kuzněcovová Martina Navrátilová	Cara Blacková Jelena Lichovcevová	6–3, 7–6^(9–7)
2004	Conchita Martínezová Janette Husárová	Světlana Kuzněcovová Jelena Lichovcevová	6–0, 1–6, 6–3
2005	Paola Suárezová Virginia Ruanová Pascualová	Světlana Kuzněcovová Alicia Moliková	6–7^(7–9), 6–2, 6–1
2006	Květa Peschkeová Francesca Schiavoneová	Světlana Kuzněcovová Naděžda Petrovová	3–6, 7–6^(7–1), 6–3
2007	Cara Blacková Liezel Huberová	Světlana Kuzněcovová Alicia Moliková	7–6^(8–6), 6–4
2008	Cara Blacková Liezel Huberová	Čeng Ťie Jen C’	7–5, 6–2
2009	Cara Blacková Liezel Huberová	Maria Kirilenková Agnieszka Radwańská	6–3, 6–3
2010	Nuria Lagostera Vivesová María José Martínez Sánchezová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	7–6^(7–5), 6–4
2011	Liezel Huberová María José Martínez Sánchezová	Květa Peschkeová Katarina Srebotniková	7–6^(7–5), 6–3
2012	Liezel Huberová Lisa Raymondová	Sania Mirzaová Jelena Vesninová	6–2, 6–1
2013	Bethanie Matteková-Sandsová Sania Mirzaová	Naděžda Petrovová Katarina Srebotniková	6–4, 2–6, [10–7]
2014	Alla Kudrjavcevová Anastasia Rodionovová	Raquel Kops-Jonesová Abigail Spearsová	6–2, 5–7, [10–8]
2015	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	Garbiñe Muguruzaová Carla Suárez Navarrová	6–3, 6–2
2016	Čuang Ťia-žung Darija Juraková	Caroline Garciaová Kristina Mladenovicová	6–4, 6–4
2017	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	Andrea Hlaváčková Pcheng Šuaj	6–2, 4–6, [10–7]
2018	Čan Chao-čching Jang Čao-süan	Sie Šu-wej Pcheng Šuaj	4–6, 6–2, [10–6]
2019	Sie Šu-wej Barbora Strýcová	Lucie Hradecká Jekatěrina Makarovová	6–4, 6–4
2020	Sie Šu-wej Barbora Strýcová	Barbora Krejčíková Čeng Saj-saj	7–5, 3–6, [10–5]
2021	Alexa Guarachiová Darija Juraková (2)	Sü I-fan Jang Čao-süan	6–0, 6–3
2022	Veronika Kuděrmetovová Elise Mertensová	Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková	6–1, 6–3
2023	Veronika Kuděrmetovová (2) Ljudmila Samsonovová	Čan Chao-čching Latisha Chan	6–4, 6–7^(4–7), [10–1]
2024	Storm Hunterová Kateřina Siniaková	Nicole Melichar-Martinezová Ellen Perezová	6–4, 6–2

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dubai Tennis Championships na anglické Wikipedii.

↑ Dubaï, nouveau hub du sport mondial. Le Temps [online]. 2017-03-02 [cit. 2023-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISSN 1423-3967. (francouzsky)
↑ John Berkok. Ugo Humbert defeats Alexander Bublik for Dubai title, improves to 6-0 in ATP finals. Tennis.com [online]. 2024-03-02 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Dubai faces censure over Peer ban. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 2009-02-17. Dostupné online [cit. 2009-02-17]. (anglicky)
↑ Mondays With Bob Greene: We do not wish to politicize sports. www.tennisgrandstand.com [online]. [cit. 29-05-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-02-2009.
↑ WTA board upholds penalties against Dubai tourney. Tennis.com [online]. 2009-11-23 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Dubai given record fine over Peer. BBC Sport [online]. 2009-02-20 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
↑ WTA fines Dubai; Roddick won't defend title. ESPN.com [online]. 2009-02-20 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)