Szécsényiové
| Szécsényiové (Szécsényi) | |
|---|---|
| Země |
 Uhersko
|
| Mateřská dynastie | Kačićové |
| Tituly | hrabata |
| Zakladatel | György Széchenyi |
| Vymření po meči | 1460 |
| Větve rodu | Széchényiové ze Sárvár-Felsövidéku |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Szécsényiové (maďarsky Szécsényi család) byl šlechtický rod v Uherském království ve 14. a 15. století. V mužské linii rod vyhasl v roce 1460. Rod nese jméno po svém panství Szécsény, podobně jako rod Széchenyiů.
Historie
Zakladatel rodu, Tomáš Szécsényi (asi 1285–1354), syn Farkaše Szécsényiho, svůj původ odvozoval od gens („rodu“) Kačićů (Kacsics). Byl jedním z nejmocnějších poddaných krále Karla I. Uherského, během jehož vlády držel několik vysokých úřadů. V roce 1301 stál na straně krále proti mocnému Matouši Čákovi. Z tohoto důvodu přišel o zděděná panství v Nógrádu, která připadla jeho příbuzným stojících na straně Matouše Čáka.
15. června 1312 se Tomáš Szécsényi účastnil bitvy u Rozhanovců, v níž se královské vojsko střetlo se spojenou armádou Matúše Čáka a synů Amadea Abase. Krátce poté Tomáš získal do zástavy od krále panství Hollókő, které zkonfiskoval Tomášovým příbuzným. V roce 1316 obsadil pevnost Višegrád, kterou dříve ovládal Matúš Čák. Roku 1318 se Tomáš stal hlavou vévodství (fõispánem) Arad, Bács a Srem a roku 1319 des Magistrats von Cumans.
V roce 1320 byl jmenován královniným pokladníkem (királynéi tárnokmester). V téže době se oženil se svou druhou manželkou, vévodkyní Annou Osvětimskou, příbuznou uherské královny Alžběty, původem z Polska. Po smrti Matúše Čáka v roce 1321 získal jako odměnu za služby od krále do zástavy několik panství v Hevesi, Gömöru a Nógrádu. Tak zahrnovala také Ajnácskő (dnešní Hajnáčka na Slovensku), Baglyaskő, Bene, Somoskő (dnešní Šomoška na Slovensku) a zámek Sztrahora. V témže roce se stal také sedmihradským vojevodou. V roce 1324 potlačil povstání v sedmihradském Sasku a král mu za to do zástavy dal hrad Salgó (dnešní Sibiel v Rumunsku). V roce 1342 se stal pokladníkem krále (tárnokmester) a v roce 1349 vysokým právníkem království (Országbíró).
Významní členové rodu
- Tomáš Szécsényi (asi 1285–1354), syn Farkaše Szécsényiho, zakladatel rodu
- Michal Szécsényi (fl. 1331, † 1377), prelát a biskup vácký a egerský
- Mikuláš Szécsényi
- Tomáš Szécsényi (fl. 1299, † 1354), zakladatel rodu Szécsényiů
- Koniáš Szécsényi (fl. 1327, † 1367), chorvatský a dalmatský bán
- Franěk Szécsényi († 1408), důstojník krále Zikmuda Lucemburského
- Šimon Szécsényi (fl. 1373, † 1412)
- Ladislav III. Szécsényi (fl. 1414, † 1460), ispán v Novohradské a Hontianské župě, poslední mužský potomek rodu
- Štěpán Szécsényi
- Kašpar Szécsényi
- Anna Szécsényiová († 1354)
- Ladislav Szécsényi
Literatura
- Markó, László: A magyar állam főméltóságai Szent Istvántól napjainkig - Életrajzi Lexikon (Vysocí důstojníci maďarského státu od doby svatého Štěpána do dnešních dnů - Biografická encyklopedie). Magyar Könyvklub, Budapest 2000, ISBN 963-547-085-1.
- Engel, Pál: Magyarország világi archontológiája (1301–1457) (The Temporal Archontology of Ungarn (1301-1457)). História - MTA Történettudományi Intézete, Budapest 1996, ISBN 963-8312-43-2.
Externí odkazy
