Svébořice

Svébořice
Tesaný sklep v bývalé obci
Tesaný sklep v bývalé obci
Lokalita
Charakter osada
Obec Ralsko
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°39′29″ s. š., 14°49′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 17 (2021)[1]
Katastrální území Svébořice (28,40 km²)
PSČ 471 24
Počet domů 5 (2011)[2]
Svébořice
Svébořice
Další údaje
Kód části obce 199117
Kód k. ú. 799114
Zaniklé obce.cz 161
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svébořice jsou část města Ralsko v okrese Česká Lípa a zároveň zdejší zaniklá obec (německy Schwabitz či Schwabic). Nachází se zhruba 8 km severně od Kuřívod a 6 km východně od Mimoně, v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Je zde evidováno 7 adres.[3] Trvale zde v roce 2011 žilo 7 obyvatel.[4]

Další informace

Svébořice jsou též katastrální území o rozloze 28,40 km2.[5] Původní katastrální území zaniklé obce bylo též Svébořice[6], ale mělo asi 2krát menší rozlohu.

Veškeré obyvatelstvo Svébořic žije pouze na izolované zemědělské farmě Pavlin Dvůr (též Pavlín Dvůr či Pavlín), která má status ulice (UVP) Svébořic a leží asi 3,5 km západně od bývalých Svébořic (50°39′34″ s. š., 14°46′13″ v. d.).[7] Populace se zde nadále rozrůstá.[8]

Původní obec, podle které je nazváno katastrální území, byla vysídlena a zrušena v důsledku vzniku vojenského výcvikového prostoru (VVP). Na katastru je též část obory Židlov a Řízená skládka odpadů Svébořice (středisko na zpracování odpadů). Katastrem protéká Svébořický potok, který zde napájí několik současných a několik víceméně zaniklých rybníků. Prochází tudy silnice z  Mimoně, pokračující jako účelová komunikace do Osečné.[9]

V červenci 2013 bylo u neexistující obce uspořádáno vojenské cvičení a hra, 10. ročník akce Protector, v níž jsou simulovány podmínky našich vojáků v Afghánistánu.[10]

Na podzim 2013 projevila Česká armáda zájem u Svébořic obnovit pěchotní střelnici.[11] Koncem roku 2014 s tímto záměrem počítalo město Ralsko ve svém územním plánu.[12]

Zajímavosti v okolí

V okolí se nachází přírodní památky Vranovské skály, Stohánek, Ralsko a Jelení vrchy. Na nedalekém vrchu Doubek (336 m n. m.) stál kolem roku 1400 dřevěný hrad neznámého jména.[13]

Do katastru Svébořice patří i jižní část hradu Ralsko, včetně hlavní hranolové věže.

Historie

Jiný tesaný sklep v bývalé obci

Svébořice vznikly na místě starověkého hradiště. Později zde vyrostla farní ves Svébořice s kostelem zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie (poutní místo).[14]

V  roce 1325 vesničku prodal Soběhrd ze Stakor bratrům Václavovi, Janovi a Benešovi z Vartenberka, v té době sídlících na Děvíně. Vartenberkové zůstali vlastníky Svébořic asi 100 let. Byli patrony svébořického kostela.[15]

Z Mimoně vedla do Svébořic také poutní cesta lemovaná patnácti výklenkovými kaplemi s vyobrazením růžencových tajemství. Ve středověku se v okolí obce dobývala železná ruda.[14]

Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 měla obec Svébořice 141 domů a 615 obyvatel – z toho 32 Čechů a 577 Němců. Dalších 6 obyvatel bylo nezjišťované národnosti. V místě byl farní úřad. Četnická stanice byla ve Stráži pod Ralskem. Zdravotní obvod, pošta, telegraf byly v Mimoni (7,5 km). Stejně tak železniční stanice (8,25 km).[14]

Obec se rozprostírala směrem z východu na západ podél Svébořického potoka. Hlavní dopravní tepnou byla cesta z Mimoně, která procházela celou obcí.[16]

Kromě obytných domů a statků zde byly kostel, škola, hostinec a koupaliště v jednom z rybníků.[16]

Katastrálně ke Svébořicím patřil také velký zemědělský dvůr Ostrov (Sperning). Nacházel se asi 1,5 km severovýchodně a choval se v něm skot a koně. Několik desítek metrů od dvora, nad příkrou strání, se nachází vodní betonová nádrž. Jedná se o největší betonovou nádrž v zaniklých obcích Ralska.[16]

V obci se narodil notář a politik Jaroslav von Rilke[17] i jeho bratr Josef, jehož synem byl básník Rainer Maria Rilke.[18]

Zchátralé budovy Sovětských vojsk

Po září 1938 byli vysídleni někteří čeští obyvatelé, stejně jako z  ostatních obcí spadajících do tehdejších Sudet, postoupených Německu. Po roce 1945 se karta obrátila a dochází k odsunu Němců. V roce 1946 se vznikem VVP Ralsko obec Svébořice zaniká.[14]

V dolní části zaniklé obce se nachází pozůstatky vojenských budov zanechaných zde Sovětskou armádou, která vojenský prostor využívala v letech 1968 až 1991.

Na území obce se dochovaly dvě stavby v žalostném stavu, malá vodárna v blízkosti rybníka, ve které je pramen vody a stará betonová vodárenská nádrž.[16]

V centru bývalé obce byla za dob VVP zřízena střelnice RPG, proto je tato část zcela zdevastovaná. Komunikace zcela splynuly s okolním terénem. Dříve udržované koryto Svébořického potoka bylo desítky let zaneseno. Potok tu následně vytvořil rozsáhlé mokřady a jeho koryto bylo znovu vyhloubeno a narovnáno až v roce 2007 VLS (též byl vyčištěn jeden rybník a byla mu zpevněna hráz).[16]

Ve východní části obce se nacházejí výraznější pozůstatky staveb. V těchto místech neprobíhal intenzivní vojenský výcvik. Jsou zde znatelné rozvaliny zdí bývalých statků. Je zde větší množství sklepů, které jsou dobře přístupné.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2016-01-01 [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. 2011-03-26 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Svébořice [online]. 2013-05-29 [cit. 2016-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-03. 
  6. ↑ Ústřední archiv zeměměřictví a katastru ČÚZK. Stabilní katastr – indikační skici a císařské otisky [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Územně identifikační registr ČR. Hledání domu [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  8. ↑ Historie [online]. www.pavlindvur.com [cit. 2015-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-23. 
  9. ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ redakce. Bojují s Talibánem u Mimoně. Českolipský deník [online]. 2013-07-27 [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ Michael Polák. Do Ralska se vrátí armáda, chce tu pěchotní střelnici. Českolipský deník [online]. 2013-12-10 [cit. 2015-09-01]. 
  12. ↑ Ralsko – územní plán [online]. www.mestoralsko.cz [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha 3: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Svébořice v Ralsku, s. 139. 
  14. ↑ a b c d Svébořice (Schwabitz) – Historie [online]. www.zanikleobce.cz [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  15. ↑ GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Svébořice, s. 23. 
  16. ↑ a b c d e f Svébořice – Schwabitz [online]. www.zanikleralsko.cz [cit. 2015-09-01]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vlastivědný spolek Českolipska. www.vscl.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Rainer Maria Rilke. Kohoutí kříž [online]. 2001-01-01 [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN 978-80-260-6779-5.

Externí odkazy

Zdroj