Světový pohár ve skocích na lyžích

Světový pohár ve skocích na lyžích
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Skokan na lyžích, 80. léta 20. století
Datum založení 1979
Pořadatel Mezinárodní lyžařská federace
Web www.fis-ski.com/ski-jumping/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980. Jeho prvním vítězem byl Rakušan Hupert Neuper. Jediným Čechem, který seriál zatím vyhrál, byl v sezóně 2005/2006 Jakub Janda. Ženský světový pohár se koná od sezóny 2011/2012, první vítězkou byla Američanka Sarah Hendricksonová.

Pravidla

Světový pohár ve skocích na lyžích upravují zvláštní pravidla vyhlašovaná FIS.

Závody jednotlivců

Závody SP smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix či SP nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální či loňské sezóně.

Počet startujících z jedné země je omezen (podle pravidel na sezónu 2006–2007 na šest skokanů z jedné země s bonusy za postavení v pořadí SP, SP zemí, světovém žebříčku či Kontinentálním poháru). Pořádající země může postavit navíc 6 skokanů, tak zvanou národní skupinu, což dává příležitost získávat zkušenosti mladým závodníkům.

Po první polovině Turné čtyř můstků střídají v Innsbrucku na můstku Bergisel německou národní skupinu rakouští talenti

Do závodu smí obvykle nastoupit padesát závodníků (v letech na lyžích čtyřicet). První desítka v aktuálním pořadí SP má postup do závodu zaručen, ostatní skokani musejí absolvovat jeden kvalifikační skok a z nich postupuje 35 nejlépe bodovaných skokanů. Sportovec, který při svém pokusu upadne, avšak dosáhne alespoň 95% maximální délky skoku závodníka, který musel projít kvalifikací, se také může zúčastnit závodu.

Do druhého kola závodu postupuje třicet nejlépe obodovaných skokanů z prvního kola. Opět platí, že skokan, jenž dopad neustál, ale dosáhne alespoň 95% délky letu vítěze prvního kola, postupuje v závodu dále.

Specifický průběh mají čtyři závody SP tvořící Turné čtyř můstků. O druhé kolo se bojuje K.O. systémem (1. v tabulce proti poslednímu postupujícímu z kvalifikace, 2. proti 49. atd.). Postupují pouze vítězové a pět poražených s nejlepším bodovým ohodnocením.

Bodování

Skokani dostávají body za dosažené umístění v jednotlivých závodech Světového poháru. Vítězem Světového poháru je závodník, který má na konci sezóny v součtu nejvíce bodů. Body jsou v jednotlivých závodech rozdělovány podle následující tabulky:

místo body
1. 100
2. 80
3. 60
4. 50
5. 45
místo body
6. 40
7. 36
8. 32
9. 29
10. 26
místo body
11. 24
12. 22
13. 20
14. 18
15. 16
místo body
16. 15
17. 14
18. 13
19. 12
20. 11
místo body
21. 10
22. 9
23. 8
24. 7
25. 6
místo body
26. 5
27. 4
28. 3
29. 2
30. 1

Pokud dosáhnou dva skokané stejného výsledku, obdrží i stejné body za příslušné umístění a následující příčka je vynechána.

Závody družstev

Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí (od osmé příčky po vedoucí tým). V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.

Bodování

V týmových závodech získávají družstva body podle následující tabulky:

místo body
1. 400
2. 350
3. 300
4. 250
místo body
5. 200
6. 150
7. 100
8. 50

Závody Světového poháru

První skokanský světový pohár začal v sezóně 1979–1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo. Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým podnikem seriálu byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu.

Můstek v Sapporu je nejčastějším asijským hostitelem Světového poháru

Na české území se Světový pohár skokanů poprvé zastavil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak hostila závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem, Harrachov také často se svým mamutím můstkem a podnikem v letech na lyžích, v čemž se střídal s nemnoha dalšími funkčními mamutími můstky (hlavně Planicí, Oberstdorfem, Vikersundem či Kulmem). I díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru, do roku 2005 (včetně) zde organizovali pohárový závod šestnáctkrát, o rok později byl závod kvůli nepřízni počasí zrušen.

Ze všech pořadatelů pouze závody zařazené do Turné čtyř můstků nikdy nechyběly v kalendáři Světového poháru, dalšími tradičními hostiteli jsou hlavně můstky v Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollen v Oslu. Ze zámořských zemí hostily Světový pohár zatím Japonsko (hlavně v Sapporu), Kanada (Thunder Bay) a Spojené státy (Lake Placid). Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny, japonský závod býval zařazen přímo do prostředku sezóny. Zatím poslední závod v Severní Americe ale byl do Světového poháru zařazen v roce 2004.

Seriál obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů (často dva na jednom můstku ve dvou dnech), začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.

Vítězové Světového poháru

Sezóna 1. místo 2. místo 3. místo Nejlepší Čech/Čechoslovák
1979/80 Rakousko Hubert Neuper (AUT) Rakousko Armin Kogler (AUT) Polsko Stanislaw Bobak (POL) Ján Tánczoš (46.)
1980/81 Rakousko Armin Kogler (AUT) Norsko Roger Ruud (NOR) Kanada Horst Bulau (CAN) Josef Samek (31.)
1981/82 Rakousko Armin Kogler (AUT) Rakousko Hubert Neuper (AUT) Kanada Horst Bulau (CAN) Josef Samek (16.)
1982/83 Finsko Matti Nykänen (FIN) Kanada Horst Bulau (CAN) Rakousko Armin Kogler (AUT) Pavel Ploc (10.)
1983/84 Východní Německo Jens Weissflog (GDR) Finsko Matti Nykänen (FIN) Československo Pavel Ploc (TCH) Pavel Ploc (3.)
1984/85 Finsko Matti Nykänen (FIN) Rakousko Andreas Felder (AUT) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Jiří Parma (5.)
1985/86 Finsko Matti Nykänen (FIN) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1986/87 Norsko Vegard Opaas (NOR) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1987/88 Finsko Matti Nykänen (FIN) Československo Pavel Ploc (TCH) Jugoslávie Primož Ulaga (YUG) Pavel Ploc (2.)
1988/89 Švédsko Jan Boklöv (SWE) Východní Německo Jens Weissflog (GDR) Západní Německo Dieter Thoma (FRG) Jiří Parma (16.)
1989/90 Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) František Jež (5.)
1990/91 Rakousko Andreas Felder (AUT) Švýcarsko Stefan Zünd (SUI) Německo Dieter Thoma (GER) Pavel Ploc (20.)
1991/92 Finsko Toni Nieminen (FIN) Rakousko Werner Rathmayr (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) František Jež (7.)
1992/93 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Česko Jaroslav Sakala (CZE) Japonsko Noriaki Kasai (JPN) Jaroslav Sakala (2.)
1993/94 Norsko Espen Bredesen (NOR) Německo Jens Weissflog (GER) Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Jaroslav Sakala (4.)
1994/95 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Itálie Roberto Cecon (ITA) Finsko Janne Ahonen (FIN) Jakub Sucháček (16.)
1995/96 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN) Finsko Janne Ahonen (FIN) Jaroslav Sakala (18.)
1996/97 Slovinsko Primož Peterka (SLO) Německo Dieter Thoma (GER) Japonsko Kazujoši Funaki (JPN) Jakub Sucháček (21.)
1997/98 Slovinsko Primož Peterka (SLO) Japonsko Kazujoši Funaki (JPN) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Jaroslav Sakala (21.)
1998/99 Německo Martin Schmitt (GER) Finsko Janne Ahonen (FIN) Japonsko Noriaki Kasai (JPN) Jakub Sucháček (18.)
1999/00 Německo Martin Schmitt (GER) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Finsko Janne Ahonen (FIN) Michal Doležal (27.)
2000/01 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Martin Schmitt (GER) Finsko Risto Jussilainen (FIN) Jakub Janda (35.)
2001/02 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Sven Hannawald (GER) Finsko Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (32.)
2002/03 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Sven Hannawald (GER) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Jakub Janda (25.)
2003/04 Finsko Janne Ahonen (FIN) Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR) Norsko Bjørn Einar Romøren (NOR) Jakub Janda (39.)
2004/05 Finsko Janne Ahonen (FIN) Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR) Finsko Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (6.)
2005/06 Česko Jakub Janda (CZE) Finsko Janne Ahonen (FIN) Švýcarsko Andreas Küttel (SUI) Jakub Janda (1.)
2006/07 Polsko Adam Małysz (POL) Norsko Anders Jacobsen (NOR) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Jakub Janda (22.)
2007/08 Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Finsko Janne Ahonen (FIN) Roman Koudelka (17.)
2008/09 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Rakousko Wolfgang Loitzl (AUT) Roman Koudelka (16.)
2009/10 Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Jakub Janda (22.)
2010/11 Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Polsko Adam Małysz (POL) Roman Koudelka (16.)
2011/12 Norsko Anders Bardal (NOR) Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Rakousko Andreas Kofler (AUT) Roman Koudelka (10.)
2012/13 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Norsko Anders Bardal (NOR) Polsko Kamil Stoch (POL) Jan Matura (10.)
2013/14 Polsko Kamil Stoch (POL) Německo Severin Freund (GER) Slovinsko Peter Prevc (SLO) Jan Matura (26.)
2014/15 Německo Severin Freund (GER) Slovinsko Peter Prevc (SLO) Rakousko Stefan Kraft (AUT) Roman Koudelka (7.)
2015/16 Slovinsko Peter Prevc (SLO) Německo Severin Freund (GER) Rakousko Michael Hayböck (AUT) Jakub Janda (19.)
2016/17 Rakousko Stefan Kraft (AUT) Polsko Kamil Stoch (POL) Norsko Daniel-André Tande (NOR) Roman Koudelka (25.)
2017/18 Polsko Kamil Stoch (POL) Německo Richard Freitag (GER) Norsko Daniel-André Tande (NOR) Čestmír Kožíšek (48.)
2018/19 Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN) Rakousko Stefan Kraft (AUT) Polsko Kamil Stoch (POL) Roman Koudelka (14.)
2019/20 Rakousko Stefan Kraft (AUT) Německo Karl Geiger (GER) Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN) Roman Koudelka (26.)
2020/21 Norsko Halvor Egner Granerud (NOR) Německo Markus Eisenbichler (GER) Polsko Kamil Stoch (POL) Viktor Polášek (69.)
2021/22 Japonsko Rjójú Kobajaši (JPN) Německo Karl Geiger (GER) Norsko Marius Lindvik (NOR)
2022/23 Norsko Halvor Egner Granerud (NOR) Rakousko Stefan Kraft (AUT) Slovinsko Anže Lanišek (SLO)

Nejvíce vyhraných ročníků SP

Nejvíce vyhraných závodů SP

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

Češi

(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)

Nejvíckrát na stupních vítězů

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2007)

Češi

(naposledy aktualizováno 28. 10. 2018)

Historické tabulky medailistů

V tabulce jsou uvedeni medailisté (do roku 2008) v závodech Světového poháru. Hlavním kritériem je počet vyhraných závodů. V případě rovnosti rozhoduje počet druhých míst, poté počet třetích míst.

Nejvíce vyhraných závodů v jedné sezoně

Janne Ahonen vyhrál v sezóně 2004–2005 rekordních dvanáct závodů Světového poháru

Další statistiky a trivia

Největší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejmenší bodový rozdíl mezi prvním a druhým místem v závodu SP

(naposledy aktualizováno 4. 12. 2005)

Dělená vítězství v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejvyšší známka dosažená v závodu SP

(naposledy aktualizováno 27. 11. 2005)

Nejstarší vítěz závodu SP

Jméno věk (ve dnech)
Noriaki Kasai 15506
Jan Matura* 12034
Jens Weissflog 11533
Martin Höllwarth* 11226
Andreas Felder 10981
Masahiko Harada* 10900
Kazujoši Funaki* 10877
Roar Ljøkelsøy* 10828
Stefan Horngacher 10710
Adam Małysz* 10704
Johan Sætre 10611
Ole Gunnar Fidjestoel 10590
Rolf Age Berg 10538
Janne Ahonen* 10467
Andreas Widhölzl* 10320
Sven Hannawald 10318

Nejmladší vítěz závodu SP

Jméno věk (ve dnech)
Steve Collins 5840
Thomas Morgenstern 5917
Toni Nieminen 6028
Janne Ahonen 6066
Gregor Schlierenzauer 6174
Primož Peterka 6177
Martin Höllwarth 6481
Nicolas Dessum 6545
Reinhard Schwarzenberger 6566
Roberto Cecon 6625
Stephan Hocke 6631
Adam Małysz 6679

Externí odkazy

Zdroj