Suchohrdly u Miroslavi

Suchohrdly u Miroslavi
	jedna z ulic obce s kostelem sv. Markéty
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Miroslav
Obec s rozšířenou působností	Moravský Krumlov; (správní obvod)
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°56′35″ s. š., 16°21′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	512 (2023)
Rozloha	7,83 km²
Katastrální území	Suchohrdly u Miroslavi
Nadmořská výška	230 m n. m.
PSČ	671 72
Počet domů	193 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Suchohrdly u Miroslavi 86; 671 72 Miroslav ; suchohrdlyumir@volny.cz
Starostka	Ing. Barbora Arndt
	Oficiální web: www.suchohrdlyumiroslavi.cz
	Suchohrdly u Miroslavi
Další údaje
Kód obce	594849
Kód části obce	159212
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Suchohrdly u Miroslavi (německy Socherl^[4]) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 512^[1] obyvatel. Obec se rozprostírá na katastrálním území o výměře 1472 ha, přičemž orná půda tvoří 46 %.

Název

Jméno vsi znělo původně Suchohrdli a označovalo její obyvatele, „lidi se suchým hrdlem“, což mělo původně posměšný význam (pijani). Německá podoba jména vznikla z českého nářečního Sochohrdle.^[5]

Historie

První písemné zmínky

První písemné zmínky o obci se datují k roku 1360, kdy jsou Suchohrdly u Miroslavi označovány jako tvrz „Sucherle“. Kostel sv. Markéty(Antiochijské) zde stojí od 14. století. V této době výnos panství tvořila především těžba dřeva a honitba. Osada ovšem střídala své majitele a postupem času pustla. V roce 1663 se přes Moravu přehnali Turci a Tataři, proto se mnoho lidí muselo ukrývat v lesích. Místní zloději a „loupežníci“ už započaté dílo zkázy dokončili. I přes to byla obec postupně obnovena; kostel sv. Markéty až v roce 1806. Na zdejším statku žili i rodiče T. G. Masaryka. Jeho otec pracoval jako kovář.

Železnice, která vede kolem obce, byla vybudována roku 1870. Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 – v budově dnešní mateřské školy.

Období první republiky

Roku 1934 se v Suchohrdlech u Miroslavi konala Národní slavnost spojená se Sokolským cvičením. Byla to společná manifestace za národní jednotu, svobodu a demokratickou Československou republiku a jejího prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Roku 1935 pro pokročilý věk a ohrožené zdraví prezident T. G. Masaryk abdikoval. František Ficner ho v kronice popisuje jako velkého muže, „tatíčka Masaryka“ nebo také „prezidenta Osvoboditele“, který v rozhodné chvíli vždy ukázal svou velikost. Novým prezidentem se stal ministr zahraničních věcí – dr. Eduard Beneš. Pro národ je zárukou, že půjde po stopách Masarykových – přichází tedy prezident „Budovatel“.

Roku 1936 byla v Suchohrdlech u Miroslavi na počest Masarykových 85. narozenin zasazena „Masarykova lípa“. U této příležitosti měl projev Johan Sethaler, který komentoval zasazení lípy takto: „Zasazení lípy děláme z lásky k němu, poněvadž jsme s ním spjati užším svazkem, jelikož byl i on v mládí občanem zdejší obce.“

V červnu téhož roku projížděl po státní silnici u Suchohrdel u Miroslavi Eduard Beneš. Byl radostně přivítán všemi vrstvami obyvatelstva, budovy byly ozdobeny praporky.

Druhá světová válka

Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Suchohrdly u Miroslavi se staly součástí Německa.

Dne 9. října 1938 vpochodovaly do obce oddíly německé armády. Český kronikář František Ficner musel, stejně jako všichni čeští zaměstnanci a úředníci, po odstoupení pohraničních území odejít do Protektorátu Čechy a Morava.

Kronika byla poté vedena pouze v jazyce německém. Česká státní škola v obci byla uzavřena, děti byly přemístěny do školy německé. Úředním jazykem se stala výhradně němčina. Nastává proces germanizace. Jak v kronice v pozdějších letech popisuje Klement Blatný: „Český člověk ve snaze zajistit rodině slušnější živobytí, dával se do služeb bohatých vládců vesnice, kterými v této obci byli němečtí majitelé půdy. A za chléb byl nucen zaprodat i svůj původ, řeč a národnost.“ A nebyli to jen Němci, kdo lidem v obci škodili, byli to i obyvatelé, kteří ve snaze získat v tehdejším systému nějakou funkci, své sousedy udávali, hlídali je, konali u nich domovní prohlídky a všemožně jim škodili.

O konci války se zachovaly vlastní zápisy od obyvatele obce Josefa Baluska: „Dne 7. května 1945 ráno přeletěla skupina sovětských letadel nad obcí, němečtí vojáci, kteří v té době v obci byli, se schovávají do sklepů domů. V Suchohrdlech u Miroslavi byla umístěna dvě protiletadlová německá děla, avšak žádné z nich v tu dobu nevystřelilo. Sovětská letadla bombardují Miroslav a okolí, v noci osvětlují krajinu. Němečtí vojáci v přestávkách mezi nálety utíkají z obce. Příští den ráno, ještě za šera, obhlíží obec zvědové Rudé armády. V obci zůstaly tři tankové oddíly.“

Později byl ustanoven Místní národní výbor (MNV).

Období poválečné

Po válce byli na základě mírových jednání Němci odsunuti do své vlasti – Německa. Jejich majetky propadly ve prospěch československého státu a byly rozděleny obyvatelstvu obce. Teprve 1. září 1945 byla zahájena výuka na zdejší české škole.

Roku 1950 se v Suchohrdlech sdružilo 31 drobných zemědělců s výměrou polí 165 ha v Jednotné zemědělské družstvo (JZD). O devět let později se ke sdružení přidali poslední zemědělci, kteří dosud kolektivizaci odmítali. Mimo JZD zůstal pouze Josef Petrla s výměrou zemědělské půdy 2 ha. Na konci 60. let byly v obci dva zemědělské podniky: JZD a ČSSS (Československý státní statek).

Zajímavosti z historie obce

V obci se nachází několik artéských studní.
V roce 1936 byl v okolí nádraží vykopán hrob z doby bronzové (z doby cca 1 500 př. n. l.). Byly zde nalezeny bronzové nádoby a jiné předměty. Celý nález byl předán Zemskému muzeu v Brně.
Roku 1953 je v kronice záznam o občanech obce, kteří v „nepřiměřené míře holdují alkoholu“ a vyvolávají hádky a rvačky. Kronikář si stěžuje i na hluk linoucí se z hospod, zvláště pak v neděli.
V roce 1958 se v nebývalém množství na bramborových porostech rozmnožila mandelinka bramborová.
V zápisech obce je zmíněn i let do vesmíru, který uskutečnil Jurij Gagarin roku 1961.
V roce 1966 byla v obci vybudována asfaltová silnice.
Roku 1968 byl už téměř v každé domácnosti televize.

Kronika obce Suchohrdly u Miroslavi

Kronika obce Suchohrdly u Miroslavi je rozdělena do tří knih:

První kniha se začala psát roku 1921 a záznamy jsou vedeny až po rok 1938, kdy se v psaní záznamů muselo (na dobu deseti let) přestat.
V druhé knize jsou doplněny zápisy z let 1938–1947, pokračují rokem 1948. Události v obci jsou zaznamenány až po rok 1979.
Třetí, současná kronika, informuje o dění v obci od roku 1980 až po současnost.

Kronika první (1921–1938)

První zápis do kroniky obce Suchohrdly u Miroslavi byl proveden roku 1921 Sigfriedem Wolfem. Popisuje dle pramenů čerpaných z archivů v Brně nejstarší dosažitelné dějiny obce. Sigfried Wolf byl obecní kronikář a řídící učitel místní německé školy, tudíž záznamy z této doby jsou vedeny v německém jazyce. Počátkem roku 1933 byl ale ze služebních důvodů přeložen.

Kronika popisuje dobu první republiky a celkový pohled na dobu předválečnou. Roku 1933 se kronika začala psát ve státním jazyce československém a funkci kronikáře vykonává František Ficner. Kronika se tedy píše ve dvou jazycích – československém a německém. Zápisy německé části kroniky je pověřen E. Dünkel Gronist. Později ho vystřídal J. Krös.

Kronika druhá (1948–1979)

Druhá kronika je psána pouze českým jazykem. První stránky jsou věnovány létům 1938 až 1947 – období převážně druhé světové války, kdy se ve psaní kroniky nepokračovalo. Podle Klementa Blatného, místního kronikáře: „…nemohla býti vedena nadále, nemohla a nesměla zachycovat události v době okupace tak, jak se skutečně sběhly, aby nevydala svědectví o všech bezprávích, ba zvěrstev páchaných v této době…“. V psaní kroniky ho v letech 1963–1968 vystřídal Jan Jablonický. V kronice jsou popsány roky poválečné a období normalizace. O letech 1969–1979 píše záznamy František Lang. Kronika se dále věnuje běžnému životu v obci – počasí, ceně obilí, kulturní i politické činnosti. Jsou zde i informace z celého světa.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Markéty

Počet obyvatel

Na začátku století, v roce 1910 čítala obec 605 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 1921 žilo v obci již 649 obyvatel. Z toho bylo 294 Čechů (45,3 %) a 355 Němců (54,7 %). Podle sčítání lidu z 1. prosince 1930 žilo v obci už 706 trvale bydlících obyvatel, což je o 57 obyvatel více než před 9 lety. Z toho bylo 355 Čechů (50,3 %) a 351 Němců (49,7 %). Oproti předchozímu sčítání v obci přibylo více Čechů, a to o 71 obyvatel. Němců ubylo jen o 4 obyvatele.

Z let 1960–1961 jsou známa dvě sčítání, přičemž první z nich bylo neformální. Roku 1960 bylo hlášeno 571 obyvatel. Roku 1961 bylo sečteno 565 obyvatel, z toho 285 mužů a 280 žen. V příštích letech se počet obyvatel nijak výrazně neměnil. Roku 1971 obec čítala již jen 509 obyvatel. V roce 1978 bylo v obci nahlášeno 473 obyvatel. Ze záznamů je zřejmé, že obyvatelstvo je zastoupeno z velké části starší věkovou skupinou.

Počet obyvatel

Pokles počtu obyvatel nastal hlavně po druhé světové válce, v následující době obyvatel v obci dále ubývalo z důsledku stěhování obyvatel do měst.

Zdravotní situace

O nemocech svědčí zápisy v místní kronice z let 1933 a 1934.

Záškrt, spála, zánět průdušnic

Koncem září roku 1933 byly zaznamenány případy dětských nakažlivých nemocí. Objevilo se několik případů záškrtu, z nichž jeden byl smrtelný. Proti záškrtu se začalo očkovat až roku 1946. Také byly zaznamenány dva případy spály. Nejvíce rozšířen byl však zánět průdušnic, kterým bylo, jak v české tak i německé škole, postiženo až 80 % žáků.

Spalničky

V prosinci roku 1934 byly zaznamenány další případy dětských nemocí, a to především spalniček. Roku 1937 František Ficner píše: „O zdravotních poměrech ve zdejší obci nemůžeme říci, že by byly nejhorší. V okolních vesnicích řádí velmi často nakažlivé dětské nemoci, které se u nás vyskytují velice zřídka.“ Výskyt záškrtu byl značně zredukován po zavedení očkování roku 1946.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 127.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 519, 520.