Sokol (Jičínská pahorkatina)
Sokol | |
---|---|
Vrchol | 562 m n. m. |
Prominence | 139 m ↓ Koberovy |
Izolace | 2,7 km → Hamštejnský vrch |
Seznamy |
Nejprominentnější hory CZ Hory Jičínské pahorkatiny #1 |
Poznámka | nejvyšší kopec Jičínské pahorkatiny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Turnovská stupňovina / Sokolská vrchovina / Besedická část[1] |
Souřadnice | 50°37′56″ s. š., 15°12′20″ v. d. |
Sokol
| |
Hornina | bazanit (čedič), pískovec |
Povodí | Jizera |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sokol (562 m n. m.) je vrch v okrese Jablonec nad Nisou Libereckého kraje, v Českém ráji, ležící asi 5 km severně od Turnova. Na jihovýchodním úpatí leží ves Besedice, v jejímž katastrálním území se vrch nalézá. Sokol je nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Název je odvozen od stejnojmenné české tělovýchovné organizace.
Popis kopce
Poblíž vrcholu se vypínají dvě osamocené pískovcové skalní věže - menší Sokolík neboli Hodánka a Sokol neboli Tyršova skála s vsazenou bronzovou deskou s portrétem dr. Miroslava Tyrše - zakladatele Sokola. Na samotném vrcholu je čedičová skalka upravená na vyhlídkovou plošinu, výhled je ale již zarostlý. Blízko vrcholu je další čedičová skalka s Masarykovou vyhlídkou, která umožňuje vůbec nejlepší výhled na blízké Suché skály, a také Černou studnici a Krkonoše.
Vrch pokrývají borové porosty s příměsí břízy, místy smrkové porosty s příměsí dubu a bukové porosty s příměsí javoru.
Sokol je součástí CHKO Český ráj a přírodního parku Maloskalsko. Vede přes něj naučná informační stezka Geoparku UNESCO a CHKO Český ráj.
Na jižních až jihozápadních svazích Sokola se nachází tzv. Besedické skály, které se dělí na skalní města Kalich a Chléviště. Jsou to bludiště 10 až 20 metrů vysokých skalních věží ležících asi 300 metrů vysoko nad údolím Jizery, a leží na nich několik upravených vyhlídek. Z věží Kalicha je částečný výhled na Klokočské skály a Trosky. Vyhlídky na věžích Chléviště umožňují krásné výhledy, hlavně na údolí Jizery, protilehlý Vranovský hřeben a Ještěd.[2][3][4]
Geomorfologické zařazení
Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Turnovská stupňovina, podokrsku Sokolská vrchovina a Besedické části. Sokol na severovýchodě těsně sousedí s Kozákovským hřbetem (Suché skály).[1]
Přístup
Automobilem lze dojet po silnici Koberovy – údolí Jizery do Besedic, výchozího místa do skalního okruhu a na vrchol Sokola po žluté turistické značce – stezka nese jméno Dr. Edvarda Beneše. Po úbočích vrchu vedou též červená, modrá a zelená turistická značka.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ Besedické skály [online]. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Kalich - Chléviště [online]. Liberecky-kraj.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2013-09-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokol na Wikimedia Commons
- Článek a virtuální prohlídka na Skalnimesta.cz Archivováno 21. 6. 2014 na Wayback Machine.
- Sokol - článek a fotografie na Turistika.cz
- Kalich a Chléviště - článek a fotografie na Turistika.cz