Smrk omorika

Jak číst taxoboxSmrk omorika
alternativní popis obrázku chybí
Smrk omorika (Picea omorika)
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod smrk (Picea)
Binomické jméno
Picea omorika
(Pančić) Purk., 1877
Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci)
Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci)
Mapa rozšíření smrku omoriky (křížek označuje izolovanou populaci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrk omorika nebo též smrk Pančićův (Picea omorika, srbsky: Панчићева оморика, Pančićeva omorika) je vzácný druh smrku. Je endemický v západním Srbsku a východní Bosně v areálu s celkovou rozlohou jen asi 60 hektarů, v povodí řeky Driny.[2] Roste v nadmořské výšce 800–600 metrů. Objeven byl v roce 1875 poblíž srbské vesnice Zaovine na hoře Tara a jméno dostal podle srbského botanika Josifa Pančiće.[3][4][5]

Popis

Je charakteristický extrémně štíhlou korunou, nejvýše širokou 3,5 m. Jedná se o vždyzelený strom vysoký 20–35 metrů, výjimečně až 40 metrů, s kmenem o průměru až 1 metr. Jehlice jsou 10–20 mm dlouhé, tmavě zelené, na spodu se dvěma širokými stříbřitými pásky. Šišky jsou 4– 7 cm dlouhé, zprvu fialovopurpurové, později zbarvené do skořicova, na větvičce vyrůstají po dvou až pěti.

Nároky

Smrk omorika je jeden z nejotužilejších smrků. Je schopný růst na široké škále půd včetně kyselých a písčitých. Dokáže růst i na sušších štěrkových stanovištích (zde je v mládí třeba chránit před mrazivými a vysušujícími větry). Je to jeden z mála smrků, který přežije trvalé znečištění ovzduší, hodí se tedy i do městského prostředí. Většinou netrpí chorobami a škůdci. Jeho nevýhodami jsou pomalý růst a to, že nesnese zastínění.[L 1]

Výsadba

Má velký význam v zahradnictví jako okrasný strom. Jeho habitus má úzký sloupovitý tvar (proto se hodí i na vysazování do menších ploch) a je vhodný spíše pro solitérní výsadby. Přesazování je možné do jeho 20 let. Ve větších krajinářských úpravách je vhodné ho vysazovat od 200 do 800 m n. m.[L 1]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. botany.cz [online]. botany.cz [cit. 2016-03-29]. Dostupné online. 
  3. Farjon, A. (1990). Pinaceae. Drawings and Descriptions of the Genera. Koeltz Scientific Books ISBN 3-87429-298-3.
  4. Rushforth, K. (1987). Conifers. Helm ISBN 0-7470-2801-X.
  5. Rushforth, K. (1999). Trees of Britain and Europe. Collins ISBN 0-00-220013-9.

Literatura

  1. a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 

Externí odkazy

Zdroj